-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den.
Dostal jsem se s kolegou v práci do sporu o to, zda se jméno města Soči skloňuje, případně podle jakého vzoru. Znáte, prosím, správnou odpověď a rozsoudíte nás? :-)
Za odpověď děkuji,
Dobrý den,
domníváme se, že zeměpisné jméno Soči je nesklonné; není ani úplně jasné, o jaký rod se jedná. Dotaz je ale lepší směrovat na odborníky na českou gramatiku v Ústavu pro jazyk český AV ČR http://www.ujc.cas.cz/zakladni-informace/o-ustavu/.
Internetová jazyková příručka http://prirucka.ujc.cas.cz/ , Jazyková poradna, Ústav pro jazyk český AV ČR říká:
Jména zakončená ve výslovnosti na [i]
Do této kategorie spadají jména některých řek jako Missouri, Zambezi, Mississippi (může být podle SSČ i rodu středního - to Mississippi). V nepřímých pádech zůstávají nesklonná.
Pokud si z nějakého důvodu nejsme pádovými podobami jisti, můžeme se jim vyhnout použitím opěrného obecného podstatného jména: např. ve městě Roudnice, u řeky Mississippi apod.
Od jmen cizího původu, která jsou nesklonná (hrdina města Los Angeles, starosta Kóbe) anebo v češtině obtížněji skloňovatelná (na pohoří Kordillery, ve vesnici Štanjel, o městu Bruggy), se užívání prvního pádu rozšířilo i ke jménům domácím, ...
Také u známých jmen si někdy nemusíme být jisti lokálním územ - zda je obvyklejší ve městě Mělníku nebo Mělníce, o městě Nymburku nebo o Nymburce -, i v takových případech si často pomáháme nominativem jmenovacím (ve městě Mělník, služby města Nymburk).
Jména zakončená ve výslovnosti na [i], [í] (Polabí, Ústí, Meziříčí, Jelení, Dillí, Karáčí, Tenessee, Canterbury, Sydney, Chamonix) České názvy ve formě podstatného jména zakončené na [í] se skloňují podle vzoru "stavení". Často se jedná o jména vzniklá ze spojení předložek se jménem (Polabí, Podolí, Záluží, Meziříčí, Vrchlabí, Ústí, Bříství, Klenčí, Rabí - 2., 3., 4., 6. p. Polabí, Podolí, Záluží, Meziříčí, Vrchlabí, Ústí, Bříství, Klenčí, Rabí - 7. p. Polabím, Podolím, Zálužím, Meziříčím, Vrchlabím, Ústím, Břístvím, Klenčím, Rabím). Mají-li formu zpodstatnělého přídavného jména, obvykle se skloňují rovněž podle tohoto substantivního vzoru (Jelení, Veveří, Hříběcí, Zubří - 2., 3., 4., 6. p. Jelení, Veveří, Hříběcí, Zubří - 7. p. Jelením, Veveřím, Hříběcím, Zubřím), ale u druhé skupiny se lze občas setkat i s původním skloňováním podle adjektivního vzoru "jarní" (Jestřebí - 2. p. Jestřebí i Jestřebího).
Jména cizího původu zakončená na [i], [í] zůstávají nesklonná (Dillí, Karáčí, Tenessee [tenesí], Brindisi, Bali, Canterbury, Sydney [sidny], Chamonix [šamony], Nancy [nansi]).
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
19.02.2014 10:05