slovo "opodstatněný"

Text dotazu

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak správně napsat formulaci:
Děkuji za posouzení mé žádosti a uznání výše zmíněné námitky ZA OPODSTATNĚNOU. /
Děkuji za posouzení mé žádosti a uznání výše zmíněné námitky OPODSTATNĚNOU.
Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

Váš dotaz  byste měla konzultovat spíše než s knihovnicí s odborným pracovníkem  Ústavu pro český jazyk AV ČR -  http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/ .  Na stránkách tohoto ústavu je i Jazyková poradna a Internetová jazyková příručka, kde jsou vysvětleny téměř všechny jevy, které nás mohou v psaném i mluveném projevu potkat.

Opodstatnělý = opodstatněný, odůvodněný; opodstatniti = učinit podstatným, odůvodnit, dokázat (tvrzení); opodstatňovat nedokon.

Heslo v TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

Vysvětlení správnosti použití předložky ve Vaší nebo podobné formulaci jsme nenašli, ani podobné spojení s dalším synonymem k slovu opodstatněný - oprávněný.

Zdá se, že vysvětlení by mohlo být podobné jako u následujícího příkladu v Internetové jazykové příručce:

Slovesné a jmenné vazby

Diskutovat něco, zmínit něco

Obě uvedené vazby mají řadu společných rysů: Jsou v současné češtině poměrně často užívány, uživatelé jazyka jim věnují značnou pozornost a obvykle je hodnotí jako pokleslý novotvar, a to na pozadí běžnějších synonymních spojení diskutovat o něčem, zmínit se o něčem. Řada mluvčích přičítá užívání typů diskutovat něco a zmínit něco „nežádoucímu, zhoubnému“ vlivu angličtiny.

Obě vazby jsou však zaznamenány už v Příručním slovníku jazyka českého, který vycházel v letech 1937–1957. Nejde tedy o novotvar, spíše se uvedené vazby vracejí do užívání. Zamýšlíme-li se nad příčinou rozšiřování těchto vazeb v běžně mluveném jazyce, nemůžeme sice angličtinu zcela vyloučit, lze však uvažovat také o analogii s jinými „řečovými“ slovesy, která se váží s předmětem ve čtvrtém pádě (srov. říci/povědět/sdělit/oznámit něco). V úvahu je třeba vzít také fakt, že bezpředložkový čtvrtý pád jako pád předmětu je v češtině již dlouho velmi progresivní a vítězí nad jinými vazbami, obzvláště vazbami s druhým pádem. Spojení typu: Poslanci problém diskutovali v parlamentu a  zmínili možnost, že…; zmínil palčivý problém; zmínil jména kandidátů, tedy nepovažujeme za chyby ani za závadné anglicismy. Ostatně oproti vazbám s „řečovými“ slovesy, která se vážou s předmětem, jsou stále v menšině a jejich pozici zatím nijak vážně neohrožují.

Zajímavý je i příspěvek, viz níže

prof. Jiřího Krause v časopise Naše řeč (r. 1997, č. 2, s. 109–110).

Definice jako příběh

Jiří Kraus

[Drobnosti]

[109]V poslední době se v běžné mluvené řeči a pod jejím vlivem i v publicistice rychle šíří definování nebo zpřesňování významů podstatných jmen nebo názvů činností pomocí spojení být o něčem. Východiskem tu pochopitelně jsou podstatná jména jako příběh, vyprávění, povídka, román, např. vyprávění o tom, jak jsme vystoupili na Sněžku. Metonymický posun však vede k tomu, že slýcháme také věty typu Starší dcera se učí velmi dobře, ale náš mladší syn, to je úplně o něčem jiném. Snowboard je úplně o něčem jiném než lyžování. Z hlediska logiky můžeme říci, že díky tomuto vyprávěcímu postupu přibývá počet tzv. operativních definic, tedy takových, které svůj objekt vymezují jako výsledek určitých činností, operací (např. Křeslo je to, co se vyrábí prací truhlářů a čalouníků)…

… chápeme-li pojmenovanou událost, věc, bytost jako zdroje vyprávění, stává se tím řečový projev dynamičtější a poutavější, než by tomu bylo při užití statických definic (snowboard je …, vyklizení Bunkru znamenalo … atd.). Zmíněná konstrukce ovšem vyvolá oprávněné námitky všude tam, kde se definice příběhovému pojetí silně vzdaluje nebo dokonce vzpírá, a kdy se tedy stane módní konstrukcí bez jakékoli opory ve významu, např. Tenhle podnik není o tom, aby vyvezl všechny své výrobky za hranice.

Bohužel výstižnější zdůvodnění, co je a co není ve Vámi sledované problematice správné, nemáme. Doporučujeme obrátit se na výše uvedený odkaz.

 

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.07.2013 10:57

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu