Slova, jejichž význam závisí na diakritice

Text dotazu

Krásný den,
ve škole jsme se učili o slově ků/úra, v němž použité interpunkční znaménko rozhoduje, zda se jedná o léčebnou kúru, nebo kůru stromu. Jsou v češtině i jiná slova, jejichž význam závisí na znaménku nad U?

Odpověď

Dobrý den,

zdá se, že případ ů, ú u dvojice slov kůra x kúra, z nichž každé má docela jiný význam, je v češtině ojedinělý.
Z hlediska vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka je hlavním principem českého pravopisu princip fonematický (ve většině případů se jeden foném zaznamenává jedním grafémem a naopak - jeden grafém slouží k zaznamenávání jednoho fonému).
Některé odchylky jsou dány tradicí:
- V češtině je pouze jeden foném [ú], avšak označuje se dvěma grafémy: ú, ů. Dvojice grafémů se v psaných projevech k významovému rozlišování téměř nevyužívá (výjimka: kůra - kúra).

Zdroj: MARTINKOVÁ, Věra. Český jazyk 1. Praha: Trizonia, [1995], s. 110. ISBN 80-85573-56-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e99e9af0-df45-11e3-94ef-5ef3fc9ae867

Kúra/kůra
Základní pravidlo pro psaní ú/ů sice zní, že uprostřed slova píšeme ů s kroužkem, není tomu tak ale vždy. Čárku nad u píšeme ve slovech cizího původu. Sem patří např. i slovo kúra (z latiny), znamenající léčebný proces (např. lázeňská, bylinná, očistná, detoxikační kúra), ale také túra (z francouzštiny přes němčinu), múza, skútr, trubadúr, iglú, ragú atd. (výjimkou jsou slova již v dávné minulosti zdomácnělá jako např. růže). Z domácích slov se to týká pouze slova ocún a citoslovcí jako vrkú.
Kroužek nad u píšeme ve slovech původu domácího, protože pouze v nich vzniklo dlouhé ů z dvojhlásky uo (např. dóm - duom - dům). Kroužek zavedl do české abecedy Jan Blahoslav. Tak např. s kroužkem se píše slovo domácího původu kůra, které označuje povrchovou vrstvu (stromu, pomeranče, ale i Země). Zajímavé je slovo kůr/kúr (vyvýšený prostor pro varhany, zpěváky a hudebníky v chrámu nebo též sbor), které se vyskytuje v obou variantách. V internetové jazykové příručce je ovšem uveden pouze tvar s kroužkovaným ů.

Zdroj: HOŘEJŠÍ, Jaroslav. Slova na pranýři: soukromá obrana češtiny. Praha: Maxdorf, [2017], s. 147. ISBN 978-80-7345-547-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5b4df7ec-d596-4945-97d2-5c06e271064a

Psaní ú – ů se věnuje také například Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR - https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=127. Z hlediska historického vývoje pak zde - https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=148#nadpis2

Diakritika má obecně v českém pravopise velmi důležitou úlohu – háček, čárka nebo kroužek na písmenem mohou úplně změnit význam slov, např.: tesil - těšil, banka - baňka, cech - Čech, cep - čep, citelný - čitelný, Draha - drahá - dráha, jed-jeď, kat - kát, kúra - kůra, lvi - lví, moc - moč, pas - pás, plast - plášť, raď- řad - řád, rvát - řvát, sraz - sráz, Vaněk - vánek, věcný - věčný, vláda - Vláďa, zabal - zábal, zař - zář - žár...

Zdroj: CIBULKA, Aleš, Jitka SATURKOVÁ a Markéta PRAVDOVÁ. O češtině. Praha: Česká televize, 2008. sv. 2, s. 91. ISBN 978-80-85005-83-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:edea1650-ed3b-48d8-956a-ed040b48134a

 

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

Praha

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.01.2024 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu