-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímá mě, jaká byla angažovanost strany Yippie do protestu v Chicagu v roce 1968, a také, jak tehdejší dění v Americe ovlivnilo média (medializace hnutí hippies, yippies a protesty proti válce).
Děkuji
Dobrý den,
strana Yippie byla zapojena do protestů v Chicagu v roce 1968, například tím, že dva její zakladatelé Abie Hoffman a Jerry Rubin byli jejich přímými účastníky. Byli zatčeni za podněcování k nepokojům během sjezdu Demokratické strany v Chicagu. Byli taktéž členy skupiny nazvané Chicago Seven ( další členové: Rennie Davis, David Dellinger, John Fronies, Thomas Hayden, Lee Winer) jednalo se o aktivisty, kteří byli souzeni v předpojatém procesu.
Výše obvinění muži využili soudního procesu k informování veřejnosti o nespravedlnosti soudu vůči politickým aktivistům. Soud trval od září 1969 do února 1970. Na jeho konci byli John Froines a Lee Weiner zproštěni viny, ostatní obvinění byli odsouzeni na pět let (mezi nimi Abie Hoffman a Jerry Rubin). Jejich obvinění byla nakonec zrušena kvůli hrubému chování soudce, který vedl proces.
Odpověď na Vaši druhou otázku, která se týká medializace hippies, yippies a protiválečných protestů, bude stručně uvedena níže.
Zprvu měla média podíl na rozšíření hnutí hippies. Z hnutí se stal životní styl, se kterým se dalo setkat na obálkách časopisů. V důsledku medializace a masového rozšíření došlo k upozadění původních ideálů.
Později opět média nesla podíl na úpadku tohoto hnutí zdůrazňováním negativních prvků subkultury, například v souvislosti s Charlsem Masonem a jeho tzv. Rodinou.
Politický aktivismus yippies prezentovanými demonstracemi, byl pro média atraktivní. Na jednu stranu mohli informovat o nepřiměřených policejních zásazích a tím budovat sympatie k demonstrantům.
Ale na druhou stranu někdy zaměřovali svoji pozornost na konfliktní demonstranti a tím zastiňovali skutečný smysl protestů. Této skutečnosti využívala vláda, která na demonstrace nasazovala provokatéry páchající násilí a vandalismus.
Příkladem zaujatých zpráv o demonstracích je například mediální obraz, který vytvořila britská média o protiválečných protestech v Londýně. Pozornost byla zaměřena na 3000 (z 60000) protestujících, kteří opustili trasu protestu a vydali se k americké ambasádě, kde došlo k násilnostem. K této události byla nejčastěji publikována fotografie policisty, který leží na zemi a demonstranti do něj kopou. To pomohlo k upozornění na atypickou situaci. Pozornost, která byla věnováno uvedenému incidentu, zastínila fakt, že většina demonstrantů se k násilí neuchýlila.
Dalším tehdy významným tématem byly zprávy o válce ve Vietnamu.
Americká vláda měla snahu ovlivňovat informace z médií, k tomuto účelu měl Pentagon vyhrazeno 2800 lidí. K utváření příznivého obrazu, například užívali vytváření umělých válečných scén . Jedním z účelů bylo udržovat dojem, že USA má spolu se svými spojenci situaci pod kontrolou.
Do vietnamské ofenzívy v Tet v únoru 1968, byla válka ve Vietnamu prezentována jako úspěšná pro USA. Po této události nastal zlom a i z úst novinářů se začaly ozývat hlasy mluvící o nutnosti vyjednávání.
Výše uvedené informace neznamenají, že existoval pouze jeden tok informací.
Existovaly i kritické a protiválečné reportáže, které například těžily z rozhovorů s vojáky, kteří měla na válku kritický pohled.
Byly i případy, kdy vláda či provládní média tlačila na neoblíbené novináře. Prezident Kennedy zkoušel zasahovat kvůli kritickým reportážím Davida Halbestrama u vedení New York Times, nutno uvésti, že marně.
Dalším neoblíbeným novinářem byl Harrison E. Salisbury, rovněž z New York Times, kterého Washington Post nazval kvůli jeho reportážím z Hanoje v roce 1966 novou zbraní Ho Či Mina v propagandistické válce.
V případě hlubšího zájmu zkuste nahlédnout do níže uvedených publikací. Případně další knihy můžete nalézt v těchto zdrojích:
Online katalogu Národní knihovny ČR.
https://www.nkp.cz/katalogy-a-db
Na portálu Knihovny.cz
MCCLEARY, John Bassett a Joan Jeffers MCCLEARY. Hippie slovník: kulturní encyklopedie (a frazeikon) 60. a 70. let 20. století.
SMOLÍK, Josef. Subkultury mládeže: uvedení do problematiky. Praha: Grada, 2010. s. 120. ISBN 978-80-247-2907-7.
KUNCZIK, Michael et al. Základy masové komunikace. Praha: Karolinum, 1995. s. 298. ISBN 80-7184-134-X.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
26.05.2020 18:48