-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jsem učitel matematiky a potřebuji potvrdit či vyvrátit informaci, že číslovka 200, 300, 400, ... se ve všech pádech vyskytuje pouze ve tvaru prvního pádu (př. bez dvěstětřiceti pěti) Děkuji za odpověď
Dobrý den,
číslovka sto se skloňuje podle vzoru město: čtyři sta (města), čtyř set (měst)..., ale ve spojení dvě stě je zachován starý tvar. Ve spojení číslovky sto se jménem počítaného předmětu se užívají tři různé způsoby:
1. číslovka se skloňuje a jméno je ve 2.pádě (ke stu korun, se stem korun),
2. skloňuje se číslovka i jméno (ke stu korunám, o stu korunách),
3. číslovka zůstává nesklonná, skloňuje se jen jméno počítaného předmětu (ke sto korunám, o sto korunách).
Spojení číslovky tisíc se stovkami, desítkami a jednotkami je možno skloňovat dvojím způsobem:
1. skloňují se všechny členy (bez tisíce dvou set dvaceti tří/nebo třiadvaceti, k tisíci dvěma stům dvaceti třem/ nebo třiadvaceti/...)
2. skloňuje se jen poslední člen (bez tisíc dvě stě dvaceti tří/ nebo třiadvaceti/, k tisíc dvě stě dvaceti třem/ nebo třiadvaceti/...).
Zdroj: STYBLÍK, Vlastimil a kol. Základni mluvnice českého jazyka. Praha: SPN, 2004.
Příklady, které uvádí na svých webových stránkách Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR:
I.Skloňování složitějších číslovkových výrazů Máme několik možností:
1. Skloňujeme všechny části výrazu. např. před 365 lety - před třemi sty šedesáti pěti (před třemi sty pětašedesáti) lety; cena bez 1847 Kč - bez tisíce osmi set čtyřiceti sedmi korun, 2. U složitějších spojení často skloňujeme jen jméno počítaného předmětu a část číslovkového výrazu (obvykle jen řád desítek a jednotek, popř. pouze jednotek), zbytek ponecháváme nesklonný. Výraz před 365 lety můžeme přečíst i před tři sta šedesáti pěti (před tři sta pětašedesáti) lety a obdobně cena bez 1847 Kč - bez tisíc osm set čtyřiceti sedmi korun, 3. V některých situacích, např. při diktování a zápisu čísel a při početních operacích s čísly, obvykle zůstává celý kombinovaný číslovkový výraz neskloňovaný.
II.dvě stě jeden člověk - dvě stě jedna lidí Ve spojení základních číslovek od dvaceti výše, které jsou zakončeny na jeden, dva, tři, čtyři, se do 70. let minulého století ve spisovné češtině vyžadovaly tvary počítaného předmětu a shoda přísudku podle posledního
členu: podle jeden člověk byl zraněn, dva/tři/ čtyři lidé byli zraněni mělo být i dvě stě jeden člověk byl zraněn, dvě stě dva/tři/čtyři lidé byli zraněni. Spojení dvě stě jedna/tři/čtyři lidí bylo zraněno,tj. spojení s počítaným předmětem v 2. pádě, bylo hodnoceno jako chybné. Mnozí jazykovědci však poukazovali na nepřirozenost spojení typu sto (dvě stě, tři sta, ...) jeden člověk, a to zejména ve větách obsahujících výrazy celý a všechen, např. závod dokončil všechen sto jeden běžec, a tím i na neudržitelnost tehdejší kodifikace. Druhý pád se nejdříve prosadil u číslovkových výrazů zakončených na jeden, postupně pronikl i k výrazům s číslovkami dva, tři, čtyři. I dnes čteme a slýcháme původní tvary, zejména ve sportovních reportážích a zpravodajstvích: závodník skočil sto dvacet jeden metr a za tento skok získal sto třicet čtyři body. Běžnější i přirozenější jsou však už tvary závodník skočil sto dvacet jedna metrů a za tento skok získal sto třicet čtyři bodů.
Pokud byste potřeboval podrobnější a odbornější vysvětlení Vámi sledovaného problému, můžete se obrátit na jazykovou poradnu viz.
http://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
05.12.2007 09:10