-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímalo by mě, kolik knižních děl, které můžeme nazvat rytířskými romány/příběhy, vyšlo v českém jazyce. Našel jsem nějaký seznam na anglické Wikipedii pod heslem "Chivalric romance". Našel jsem Příběhy chrabrého rytíře Amadise Waleského, které vydal Odeon a poté Artušovu smrt, kterou vydalo nakladatelství Jota (a předtím vyšel výbor v Odeonu). Nejde mi ovšem již o hledání parodií těchto románů, jakým byl například Cervantesuv Don Quijote. Moc děkuji za každou informaci.
Dobrý den,
ucelený přehled o česky vydaných tzv. rytířských románech nemáme bohužel k dispozici. Dohledání zcela úplného přehledu takto zaměřených románů za pomoci knihovních katalogů je vzhledem k časté absenci podrobnějších klíčových slov u beletristické literatury (zvláště u starších záznamů) problematické.
Při sestavování alespoň částečného přehledu literatury s výše uvedeným zaměřením jsme proto vycházely z informací o rytířském románu - viz heslo níže.
"RYTÍŘSKÝ ROMÁN, RYTÍŘSKÁ POVÍDKA
Prozaické útvary od 14. stol. a příznačné pro 15. a 16. stol., kdy se mnohé veršované eposy a další texty veršované rytířské epiky volně převyprávěly prózou tak, aby byly čtenářsky přitažlivé pro široké publikum, k němuž nyní dík knihtisku (1445) mohly pronikat.
Předlohami byla především dvorská středověká literatura, zejména eposy tzv. francouzského cyklu (např. Píseň o Rolandovi), bretonského cyklu (příběhy o králi Artušovi) španělského cyklu (Píseň o Cidovi), dále antického a byzantského cyklu (příběhy o Thébách), franko-burgundského cyklu (Píseň o Nibelunzích).
Dále různé podoby Alexandreidy, veršované i prozaické příběhy o dobývání Troje, pověst o Tristanu a Isoldě aj. Předním autorem rytířského románu se stal Chrétien de Troyes (asi 1131 - 1191), jenž upravil řadu artušovských námětů, např. o Lancelotovi či Percevalovi v románech Lancelot anebo rytíř s károu, Cligés, Perceval, a jako prvý zpracoval do tvaru epické skladby Tristana a Isoldu, po něm tuto látku veršem upravila řada autorů a má i podobu staročeskou (srov. Tristram a Izalda). Latinský veršovaný Román o Tróji napsal v letech 1165 - 1170 Benoite de Sainte-Maure (také Sainte-More). Byl předlohou pro latinské prozaické znění Quida de Columny Trojanská historie ze sklonku 13. stol.), a potom dál pro jiná zpracování (srov. Trojánská kronika).
Látky artušovské legendy, obsažené pův. v latinské kronice Dějiny britských králů (Greofrey z Mounmouthu, asi 1090 - 1155) lákaly kromě Chrétiena de Troyes další autory, jedním z nich byl anglofrancouzský Robert Wace (asi 1100 - 1174, Román o Brutovi), jiným a známějším Wolfram von Eschenbach (1170 - 1220, Parcival). Mezi nevýznamnější Alexandreidy patří skladba Alexandra de Paris z 12. stol, předlohou pro různá národní znění včetně českého (srov. Alexandreida) byl však latinský veršovaný epos Gualtera Castellionského. Původně ovšem slovo "román" znamenalo, že dílo je psáno v národním jazyce (srov. dvorská lyrika), a teprve ve 14. stol. nahrazovala verš próza, a to se značnou libovůlí v zacházení s látkou. Rytířské prozaické romány a povídky ze 14. stol. a později proto se svými předlohami zacházely velice volně, přebíraly z nich to, co bylo zajímavé, a naopak vypouštěly, co bylo příliš spojeno se starším dvorským prostředím středověku a lidovému čtenáři vzdálené. Neznamenají tedy nějaké "převyprávění" či adaptaci, nebo alespoň zdaleka ne vždy, slovo "předloha" proto nemůžeme brát doslova. Nezřídka šlo spíše o podněty, nápady, dílčí epizody apod. Nově vznikající prozaické útvary byly určeny pro širší publikum než někdejší veršovaná epika a počínaly si podle toho.
Staly se tak jedním z prvních případů konzumní (triviální) literatury a objevovalo se v nich takřka vše, čeho si čtenář žádal: dobrodružství, hrdinské činy, statečnost a čest, bitvy, turnaje, rytířské chování k dámám i milostné zápletky, oddaná láska a manželské nevěry, milostné trojúhelníky, úkladné zločiny, složité dějové zápletky, záměny osob, cizí kraje s netušenými rostlinami, zvířaty, nestvůrami, bestiemi, obry, draky apod., které hrdina románu po jistých obtížích hravě porážel, atd.
Nejslavnějším rytířským románem už v pravém slova smyslu je zřejmě čtyřsvazkový Amadis Waleský, jehož prvé tři díly podle starších pramenů převyprávěl a čtvrtý napsal Španěl Ordones de Montalvo (zemř. asi 1505), celkově se postupně Amadis rozrostl na 20 svazků (česky byly vydány tři Příběhy chrabrého rytíře Amadise Waleského). Rytířských románů a povídek bylo však takřka nepřeberné množství. Jejich oblibu a čtenářské rozšíření parodoval Miguel de Cervantes (1547 - 1616) ve svém proslulém díle Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha, k některým rysům rytířského románu se později vrátili autoři dobrodružného historického románu, např. Walter Scott (1771 - 1832, Ivanhoe, Pověst o Montrosovi, Rob Roy, aj.).
V této souvislosti nemůžeme nepřipomenout i dva typy prózy, související s rytířským románem námětově někdy více, někdy méně a někdy vůbec ne: pastorální prózu a pitorestní román.
U nás se z česky psané rytířské prózy dochovalo poměrně málo, např. prozaické vyprávění o Alexandru Velikém, vycházející látkově z veršované české Alexandreidy, dále Bruncvík, k této literární oblasti bývá řazena i Kronika trojánská, která sice látkově čerpá ze starověku, ale vypravěčskými postupy a celkových duchem do této oblasti zábavné literatury spadá."
(Zdroj: Příruční slovník české literatury od počátků do současnosti, 2015, s. 816 - 818.)
Odborné práce o rytířských románech:
* KAŠPAROVÁ, Jaroslava. Amadis Waleský, nebo Don Quijote?: rytířské příběhy španělského Zlatého věku a jejich putování za čtenáři 16.-19. století. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2014. 296 s., xii s. obr. příl. ISBN 978-80-86829-95-1.
* FLORI, Jean. Rytíři a rytířství ve středověku. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2008. 253 s., [8] s. barev. obr. příl. Kulturní historie. ISBN 978-80-7021-897-6.
Vybrané rytířské romány, které u nás byly vydány:
* CHRÉTIEN DE TROYES a KONŮPEK, Jiří, ed. Cligés: (román lásky a cti). Překlad Jiří Konůpek. 1. vyd. Praha: Odeon, 1967. 219 s., [8] s. obr. příl. Živá díla minulosti; sv. 48.
* RODRIGUEZ DE MONTALVO, Garci. Příběhy chrabrého rytíře Amadise Waleského: kniha první až třetí, jak je zpracoval Amadís Ordónez de Montalvo. Překlad Luděk Kult. 1. vyd. Praha: Odeon, 1974. 690, [9] s. Živá díla minulosti; sv. 72.
* PETRŮ, Eduard, ed. a MAREČKOVÁ, Dagmar, ed. Rytířské srdce majíce: česká rytířská epika 14. století. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1984. 356 s., 24 s. obr. příl. Živá díla minulosti; sv. 96.
* Píseň o Rolandovi. Překlad Jiří Pelán. 1. vyd. v tomto překladu. Praha: Odeon, 1986. 228 s.
* Píseň o Rolandovi. Praha: Jan Laichter, 1915. 128 s., 4 l. Žeň z literatur; sv. 51.
* GUIDO DELLE COLONNE a URBÁNKOVÁ, Emma, ed. Kronika Trojánská: Guidonis de Columna Historiae destructionis Troiae: versio bohemica. Pragae: Pragopress, 1968. 386 s. Cimelia Bohemica; v. 4.
* GUIDO DELLE COLONNE. Letopisowé Trojanštj: To gest: Wypsánj desjtileté wálky Řeků s Králem Priamem, též obleženj i zrádného dobytj a wywrácenj přeslawného w swětě města trojanského pro králownu Helenu. 6. wyd. W Praze: Martin Neureuter, 1843. 305 s.
* GUIDO DELLE COLONNE. Letopisowé Trojansstj To gest: Wypsánj desytileté wálky Řeků s Králem Pryamem, též obleženj y zrádného dobytj a wywrácenj přeslawného w swětě města trojanského pro králownu Helenu. 5. wyd. W Praze: Krameriusovi dědicové, 1812. 340 s.
* GEOFFREY Z MONMOUTHU. Dějiny britských králů. Vyd. 1. Praha: Argo, 2010. 253 s. Memoria medii aevi; sv. 10. ISBN 978-80-257-0289-5.
* WOLFRAM VON ESCHENBACH. Parzival. Překlad Jindřich Pokorný. Vyd. 1. Praha: Aula, 2000. 588 s. ISBN 80-902667-7-0.
* VÁŽNÝ, Václav, ed. Alexandreida. 2. vyd., (v ČSAV 1. vyd.). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1963. 255 s. Památky staré literatury české; Sv. 28.
* VÁŽNÝ, Václav, ed. a PRAŽÁK, Albert, ed. Alexandreida. Praha: Matice česká, 1947. 209 s. Knižnice Památky staré literatury české. Řada A; sv. 4.
* VÁŽNÝ, Václav, ed. Staročeská Alexandreida. Praha: ELK, 1949. 184, [2] s. Národní klenotnice; sv. 37.
Výše uvedený výčet děl je ovšem pouze orientační. Další díla (např. i dle anglického přehledu, který máte k dispozici), můžete zkusit dohledat prostřednictvím Online katalogu Národní knihovny ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/nkc, Souborného katalogu ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/skc a Knihoven.cz: www.knihovny.cz.
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
31.10.2018 10:52