-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, zajímalo by mě, proč se v katolické teologii užívá označení "růženec" pro pomůcku při modlitbě, když s růžemi spjata není. Z čeho označení vzniklo? Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den,
před časem jsme zpracovávali dotaz na etymologii slova pater, viz odkaz níže na archiv Ptejte se knihovny; tak trochu s růžencem souvisí.
http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/etymologie-slova-pater.
Vysvětlení uvádí i lingvistický časopis Naše řeč v příspěvku Ludmily Švestkové, viz
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7084
Páternoster
Ludmila Švestková
[168]Výtah s nepřetržitým plynulým pohybem[1] neboli oběžný výtah má v technickém světě zcela neobvyklé jméno — páternoster. Jak vzniklo toto pojmenování?
I těm, kteří vědí, že Pater noster znamená latinsky Otče náš a že podle tohoto začátečního oslovení Boha Otce je nazvána i celá modlitba Páně — česky Otčenáš, může být právě nepochopitelný tento zdánlivě náboženský název veskrze technického zařízení.
Je to typický příklad synekdochy. Nejen tím, že první invokace Pater noster dala jméno celé modlitbě,[2] ale že sám tento název jediné modlitby (Pater noster) se stal i názvem většího modlitebního celku utvořeného opakováním této modlitby — v dnešní češtině zvané růženec (stč. páteř).[3]
„Když se stalo zvykem modlit se více Otčenášů za sebou, odpočítávaly se na kuličkách z růžového dřeva, navlečených na provázcích. Proto paternoster označovalo každou kuličku v růženci. Odtud byl snadný přechod k tomu, aby paternoster označovalo růženec celý, a toto označení se udrželo, i když se od 12. stol. střídají v růžencové modlitbě Otčenáše se Zdrávasy. V takovémto růženci se neříkalo paternoster kuličkám všem, ale jen velkým, při kterých se modlí Otčenáš.“[4] Od konce 15. stol. se setkáváme s názvem pater pro celý růženec. Tak lze vysvětlit nejen stč. název růžence — páteř (hanácky páteřek), ale i názvy všeho, co se jen růženci podobá jako šňůře navlečených korálků či výstupků. Tomuto přirovnání vděčí za své české jméno i páteř (columna vertebralis) v anatomii.
Podobně i v technické terminologii byly nazývány zařízení a přístroje, které svým nepřetržitým pohybem i jednotlivými články připomínaly šňůry růžence, slovem páternoster: tedy čerpadla na vodu, písek, součásti vodních rypadel, výtahy na cihly atd. Masarykův slovník naučný[5] uvádí jako „hlavní princip páternosteru nepřetržitý řetěz nebo lano, s nímž stoupají a vracejí se police nebo nádoby“. Podobně i Příruční slovník naučný[6] charakterizuje páternoster jako „zdviž s nepřetržitým plynulým provozem, s kolečky, kabinami apod. uspořádanými v uzavřeném řetěze“.
Protože se tohoto druhu výtahu s nepřetržitým plynulým pohybem užívá i při dopravě osob do vyšších pater, vznikl pro jeho název lidový výklad založený na představě, že nás přístroj nosí (NOS) do vyšších pater (PATER), tedy PATERNOS, a rýmující se koncovka TER. Z nedostatku znalostí rodí se tak leckdy vtipná, leč mylná lidová etymologie.
________________________________________
[1] Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha 1978, s. 330.
[2] Stejně tak i v češtině a v dalších jazycích. Srov. knihu E. Smidaka Pater Noster, Vater Unser, Our Father, Notre Père, Padre Nostro (Avenira-Stiftung, Luzern 1982), kde kromě obrazů světových malířů inspirovaných touto modlitbou najdeme i její text v různých jazycích všech světadílů.
[3] Srov. V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1971, s. 437.
[4] A. Schmidtová, Středověké latinské metonymie, Listy filologické 78, 1955, s. 28.
[5] Masarykův slovník naučný 5, Praha 1931, s. 559. Srov. i Příruční slovník jazyka českého 4, Praha 1941—43, s. 138.
[6] Příruční slovník naučný 3, Praha 1966, s. 535.
Zdroj: Naše řeč, ročník 75, (1992), číslo 3
Další odkazy: http://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEenec
http://www.maria.cz/Modlitba/Co-je-to-ruzenec
"Růženec je především modlitba rozjímavá, niterná. Je to modlitba kristologická, směřuje ke Kristu, který je ve středu růžence, a tedy i ve středu rozjímání. Podkladem růžence je uvažování o událostech z jeho života. Nejde tedy o jednotlivá slova zdrávasů, ale o události z života Ježíšova...
Je k tomu ale potřeba šňůrky s růžencovými zrnky?... Slova zdrávasu se stávají jakýmsi řečištěm, kterým plyne proud myšlenek, stávají se pomůckou k lepšímu soustředění. Jsou jako břeh, na který naše prchavé myšlenky narážejí a vracejí se zpět do řečiště. Šňůra růžence a její zrnka jsou k tomu, aby nás vedly..." (Naše víra, str. 233-234 )
"Modlitba růžence má svůj kořen v modlitbě žalmů… Zvláště poustevníci a řeholníci se hojně modlili žalmy. V jejich společenství se každý zavázal alespoň jednou týdně pomodlit se nad všemi 150-ti žalmy. Časem se vžilo, že se ke každému žalmu přidávalo jedno tajemství z Ježíšova života… "
Růže byla typická rostlina klášterních zahrad; ve středověku byla pěstována i jakožto léčivá. Kuličky na růženci byly právě z růžového dřeva, odtud by mohl být i název růženec (ale nemáme doloženo).
Čerpáno volně z: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Lidové noviny, 1997.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
19.12.2013 13:50