Rostliny Afriky

Text dotazu

Dobrý den,
  
ráda bych zjistila, jestli je možné dohledat v knihovně nějaké zdroje týkající se rostlin a stromů, zejména léčivých rostlin a endemitů v oblasti Namibie a Botswany, případně zda existuje nějaký atlas místní květeny.
 
Děkuji předem za pomoc

Odpověď

Dobrý den, některé rostliny, i když se původně vyskytovaly pouze na území Afriky (endemity), se různými cestami rozšířily do okolích  států i světadílů a zjistit jejich vlastní původní prostředí není jednoduché.

Ve fondu Národní knihovny ČR je několik knih, které se zabývají florou Afriky. Speciální atlas místní květeny z oblasti Namibie a Botswany jsme ale nenašli. Spíš jsou knihy o Africe jako takové a rostlinstvo je tam zmiňováno v některé z kapitol.

Doporučujeme např.: BARLOW, Thomas, WISNIEWSKI, Winfried. Jižní Afrika, Jihoafrická republika, Namibie, Botswana. Praha: Baset, 2000.

Ottův průvodce přírodou. Léčivé rostliny. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010., který např. uvádí třeba následující bylinu, na kterou je odkaz i na internetu, viz níže:

HARPAGOFYT

Harpagophytum procumbens DC.

Pedaliaceae

Francouzsky: Griffe du diable, Racine de Windhoek, Harpagophytum

Anglicky: Devil’s claw

Německy:Teufelskralle

Původ

Tato rostlina je typická pro jižní část afrického kontinentu (vyskytuje se mezi 15° a 30° jižní zeměpisné šířky): roste v písčitých půdách savany Kalahari ((Namibie, Botswana a kapská oblast a

Transvaal Jižní Afriky), kde se koncentruje kolem vodou oplývajících míst, farem a cest.

Botanické údaje

H. procumbens je celoroční rostlina s protilehlými listy a velkými, trubicovitými květy jasné purpurově červené barvy [1]. Jejím plodem je dřevnatá tobolka s trny, zakončená korunou ostrých háků, které rostlině daly její běžně užívaný název ďáblův dráp a botanický název Harpagophytum (z latinského slova harpago: kotvící hák).

Léčivá látka

Účinnou částí rostliny jsou odříznuté a vysušené hlízovité sekundární kořeny

H. procumbens. Evropský lékopis uznává též příbuznou rostlinu H. zeyheri L. Decne. Obsahuje nejméně 1,2% harpagosidu [G31]. Harpagosid se stanovuje pomocí HPLC [2]. Kořen ďáblova drápu je šedo-hnědý až hnědý a má hořkou chuť. Sestává z tlustých vějířovitých nebo kulatých odřezků nebo je hrubě nadrcen na kousky.  Vnější povrch je lemován klikatými podélnými zvrásněními.  Odříznutý povrch je světlejší a vykazuje tmavou kambiální zónu a dřevnaté svazky řazené v radiálních řadách. Centrální válec vykazuje drobné soustředěné rýhování.  Prášek je hnědožlutý. Pod mikroskopem se ukazují malé jehličky a krystalky oxalátu vápenatého. Prášek může též vykazovat pravoúhlé nebo polygonální voštinovité sklereidy s tmavočerveným až hnědým obsahem. Roztokem floroglucinolu v kyselině chlorovodíkové se parenchym zbarví zeleně. 

http://www.arkokapsle.cz/post/encyklopedie-detail?postId=49

http://byliny.nasclovek.cz/harpagofyt

Použité zdroje

SCHAUER, Thomas, CASPARI, Claus. Svět rostlin. 1150 květin, trav, travin, stromů a keřů střední Evropy. Praha: Rebo, 2010. (Zde je také aspoň okrajově zmiňována flora Afriky.)
TRAORÉ, Dominique. Médecine et magie africaines. Paris: Présence Africaine, 1983.

Některé z dalších rostlin:
baobab https://cs.wikipedia.org/wiki/Baobab
aloe dichotoma http://translate.google.cz/[…]/Aloe_dichotoma&prev=search
kosmatec http://botany.cz/cs/mesembryanthemum-crystallinum/

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

02.07.2015 14:11