-
To se mi líbí
-
Doporučit
Bernard Ferdinand Šmerovský z Lidkovic který měl tři syny z nichž nejmladší Albrecht byl dědicem. Je něco známo o dalšich osudech rodu Šmerovských? Dotaz č.2. Bernard Ferdinnd Šmerovký z Lidkovic je jeho správné jméno a nebo je možné že se jmenoval Bernard Ferdinand Š m e r h o v s k ý ?
Dobrý den, v Lexikonu české šlechty III. se o rodu Šmerovských z Lidkovic mimo jiné
píše:
"též Šmerhovští z Lidkovic jsou moravskou zprvu erbovní a potom rytířskou rodinou (.) Petr Šmerhovský si za své věrné služby Pernštejnům vysloužil v r. 1550 erb a predikát z Lidkovic a o pět let později zakoupil manský statek Rousov nedaleko Valašského Meziříčí. Z jeho potomků vlastnil Matyáš Vícemilice, které koupil r.1599, kromě toho patřil Š. z L. i Pivín na Prostějovsku a Uherčice. Bernard Šťastný (Felix) se na počátku 17. stol.
vystěhoval do Čech, oženil se s Ludmilou Dobřenskou z Dobřenic a v r. 1642 získal statek Bratčice na Čáslavsku. Udělal tu také kariéru v zemských úřadech, neboť byl mj. zemským soudcem, hejtmanem malostranským v Praze, a dokonce nejvyšším berníkem. Po jeho smrti v r. 1664 - zanechal po sobě celkem pět synů a jednu dceru - Jetřich prodal r.1672 Bratčice, hejtman Vltavského kraje Bernart zase získal Přestavlky a Prčice, Jan žil v Prčicích a Ferdinand ve Svobodných Hamrech u Hlinska. Bernart pak měl s Polyxenou Radeckou z Radče tři syny, dva z nich se stali jezuity, František Václav zdědil Přestavlky a držel i nedaleké Měšetice. Jeho syn Jan Tadeáš byl sekretářem Bechyňského kraje, žil ještě v druhé polovině 18.stol. a "od něho snad pocházeli ti, kteří se octli v občanském stavu a psali se Šmerhovský" píše A.Sedláček. Kromě nich žili Š. z L. i na Krnovsku, ještě na počátku 18.století."
(Jan Halada: Lexikon české šlechty : erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. [Díl] 3. 1. vyd. Praha : Akropolis, 1994. str.192, 193)
Příjmení rodu (Šmerovský /Šmerhovský) se v literatuře vyskytuje v obou variantách.
Hesla k rodu Šmerovský (Šmerhovský) z Lidkovic ze starší rodopisné a heraldické literatury můžete nalézt v Prozatímní heraldické knihovně:
http://www.historie.hranet.cz/heraldika/
Např.
* Rudolf Johann Graf Meraviglia-Crivelli: Der Böhmische Adel (1886), str.293.
* Heinrich von Kadich - Conrad Blažek: Der Mährische Adel (1899), str.127.
* Josef Pilnáček: Staromoravští rodové (1930), str.245,246.
a v systému Kramerius: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do
* František Vlasák: Staročeská šlechta a její potomstvo po třicetileté válce (1856), str. 87.
* Antonín Norbert Vlasák: Okres Sedlecký v Táborsku (1879). str. 40,41.
Více literatury k tématu by Vám mohli doporučit v knihovně České genealogické a heraldické společnosti v Praze:
http://www.genealogie.cz/aktivity/knihovna/.
Článek o zámku v Lidkovicích:
Jiří Úlovec : Zámek v Lidkovicích u Sedlce-Prčice. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 38/108, 2000, č. 1, s. 1-9.
Rés. něm. s. 9.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
22.12.2009 13:03