-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
zajímám se o znamení zvěrokruhu a chtěla bych vědět víc o původu charakteristiky jednotlivých znamení. Jak je možné, že zástupci určitých znamení přesně zapadají do kolonky, kterou jim udělilo datum jejich narození? Také by mě zajímalo trošku víc o historii znamení zvěrokruhu, konkrétně ve které době vznikla tato přesná charakteristika?
Předem děkuji za odpověď
Dobrý den,
o problematice zvěrokruhu bylo napsáno velké množství textů, pohledy z různých úhlů a není vždy jednoduché se v nich zorientovat.
Níže uvádíme ukázky z několika příspěvků:
Vznik 12 znamení zvěrokruhu
Příroda se vyznačuje různorodostí a člověk na základě vlastních prakticky vypozorovaných jevů musel dát těmto proměnám přírody jména, kterými by bylo možné pojmenovat pravidelné změny a různé vlivy v přírodě. Pro tento účel byly vynalezeny zvláštní hodiny. Jako přírodou doslova nabízený dar v tomto směru byly Slunce, Měsíc a hvězdy. Naši předkové rozlišovali 12 impulzů, z nichž každý se přitom vyznačuje vlastní svébytností. Tak vzniklo 12 znamení zvěrokruhu, a to v podobě, jak je známe dnes. Z takto vzniklých hvězdných hodin mohli dávní lidé vyčíst, jaké vlivy právě vládnou a podle nich mohli i vypočítat a určit příznivé, nebo naopak - nepříznivé - vlivy směrem do budoucna. Mnoho kalendářů v minulosti se řídilo putováním Měsíce, neboť jeho postavení ve zvěrokruhu ukazuje a ohlašuje síly, které mají pro všední dny člověka mnohem větší význam, než postavení Slunce. Z výše zmíněného dvanáctera různých sil, spojovaných s pozicí Luny ve zvěrokruhu, lze nejvíce pocítit pak úplněk, a to s velmi jasně rozeznatelnými vlivy na rostliny i na člověka...
Čerpáno z: KUBIŠTOVÁ, Věra. Zrcadlo okultismu, aneb, Využití tajných věd. Brno: Centa, 2004. s. 192. ISBN 80-86785-01-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:fceb25d0-ef87-11e4-9c07-001018b5eb5c
Zvěrokruh symbolizuje vznik, průběh a konec lidského života. Astrální rok začíná vstupem Slunce do znamení Berana, tedy prvním jarním dnem. Každé znamení zaujímá 30 stupňů kruhu v tomto pořadí: Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář a Ryby. Jejich význam lze vyjádřit symbolickými pojmy: myšlenka, slovo, čin, prostor, energie, hmota, řád, pokušení života a smrti, touhy, uskutečnění, oživení, oběť. Potíž je v tom, že oněch 365 nebo 366 dnů v roce je třeba vtěsnat do 360 stupňů ekliptiky. Slunce uběhne zhruba 1 stupeň za den, ale protože jeho dráha je elipsovitá, je to v obratníkových znameních (Rak, Kozoroh) o nějakou tu úhlovou minutu víc a v rovnodennostních znameních (Beran, Váhy) zase méně. V praxi to znamená, že lidé narození od 20. do 23. dne v měsíci někdy nevědí, ke kterému znamení se hlásit. V kalendáriu jsou vstupy Slunce do znamení uvedeny přesně na minutu, takže dětem, které se narodí, můžete koupit zlatý řetízek s tím zaručeně správným znamením. Nicméně na hranicích znamení není ostnatý drát ani závora, přechod chvíli trvá, a hlavně poslední dva až tři stupně znamení už nabírají vlastnosti znamení následujícího, takže nejste-li si jisti, zda dejme tomu 21. dubna ráno v roce vašeho narození stálo Slunce ještě v Beranu, nebo už v Býku, klidně se hlaste k nastupujícímu znamení Býka, i kdyby vám do něj pár úhlových minut scházelo. Termín „Slunce ve znamení“ znamená, že Slunce svítí na Zemi skrze určité ze dvanácti znamení Zvěrokruhu. Na půlnoční obloze pak stojí ve středu znamení protilehlé. O prázdninách, když je Slunce v Raku, můžeme na noční obloze pozorovat souhvězdí Kozoroha. Souhvězdí Raka naopak můžeme spatřit o vánocích při návratu z půlnoční mše.
A ještě jednoduché pravidlo k určení polohy Měsíce. Stačí nám k tomu obyčejný kalendář, v němž jsou uvedeny úplňky, čtvrtě a novoluní... Novoluní je konjunkce Slunce s Měsícem, obě planety jsou v témže znamení. Úplněk je opozice, Měsíc je ve znamení protilehlém ke slunečnímu. Čtvrtě potom kvadratury. Příklad: Slunce ve znamení Vodnáře. Při novoluní je Měsíc rovněž ve Vodnáři. Při první čtvrti v Býku, při úplňku ve Lvu, při poslední čtvrti ve Štíru. Měsíc prochází znamením dva až dva a půl dne, takže dva dny poté, co byl v daném příkladu ve Štíru, je logicky ve Střelci. A nyní už к vlastnostem znamení. Zvěrokruh se dělí na trigony podle živlů a kříže podle síly. Čtyři živly - oheň, země, vzduch, voda - odpovídají tradičnímu dělení povah na choleriky, melancholiky, sangviniky a flegmatiky. Znamení téhož živlu se vyznačují vzájemnou sympatií a soudržností v partnerství. Znamení ohňová jsou: Beran, Lev a Střelec. Zemská: Býk, Panna a Kozoroh. Vzdušná: Blíženci, Váhy a Vodnář. Vodní: Rak, Štír a Ryby. Malá nutná vysvětlivka: Štír je opravdu znamení vodní, třebaže štír s malým š je potvůrka suchozemská, a Vodnář je opravdu znamení vzdušné... Kříž základní, někdy zvaný kardinální, tvoří znamení Beran, Rak, Váhy a Kozoroh. Jsou to znamení obratníková (Rak, Kozoroh) a rovnodennostní (Beran, Váhy). Pevný kříž tvoří Býk, Lev, Štír, Vodnář. Pohyblivý, nebo také proměnlivý kříž, tvoří Blíženci, Panna, Střelec a Ryby...
Jedno ze starých pravidel zní, že vůbec nejlepší je, aby žena měla Lunu ve stejném znamení jako muž Slunce. Tím je zaručeno zdárné potomstvo. Kardinální znamení se vyznačují silou a rozhodností. Pevná zvládají realitu svou odolností a neústupností, pohyblivá přizpůsobivostí... Každé ze dvanácti znamení má tedy svou osobitou kvalitu. K tomu přistupuje další dělení. Znamení lichá - Beran, Blíženci, Lev, Váhy, Střelec a Vodnář jsou mužská, denní, elektrická, kladná, extrovertní. Znamení sudá - Býk, Rak, Panna, Štír, Kozoroh a Ryby jsou ženská, noční, magnetická, záporná, introvertní. Specifikace je obsáhlá, toto jsou jen základní vlastnosti. Nelze říci, že existují znamení dobrá a špatná. Každé má své plus a minus,...
Čerpáno z: Pasekův kratochvilný astrologický kalendář. Praha: Paseka, 1990, undefined(1). s. 61 - 63. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:6116f660-1bcc-11e3-b79f-5ef3fc9bb22f
Ve 12. století měla na Evropu velký vliv arabská a židovská astrologie, která zprostředkovávala rovněž antickou nauku. U nás máme doloženy astrology na královském dvoře za posledních Přemyslovců. Módní nauka nemohla minout podivuhodně rozkvetlou dvorskou kulturu za Václava II., který se zajímal o kurtoazní rituál a záliby velkých evropských dvorů. Známe i jméno jednoho ze španělských královských astrologů v Praze, Alvara de Oviedo z Toleda. V rukopisech, které zbyly po pražských dvorských astrolozích z přelomu 13. a 14. století, je pozoruhodné to, kterak vzdor církevní doktríně se snaží determinovat dějiny velkými konjunkcemi planet, jež podle nich způsobily i vznik křesťanství, změny vlád a smrt panovníků. Vedle rukopisů můžeme za pozůstatek činnosti dvorských astrologů považovat vyspělé astronomické přístroje: torquet к měření hvězdné délky a šířky a hvězdný glóbus. Na tradici dvorské astrologie z dob posledních Přemyslovců navázali Lucemburkové. Jak silný byl vliv astrologie v dvorské kultuře, jak přímo předurčovala závažná rozhodnutí, je vidět z toho, že narození syna v královské rodině (nebo v rodině velmože) bývalo provázeno sestavením horoskopu s předpovědí, jaké vlastnosti bude mít novorozenec, jaké úspěchy a nebezpečí ho v životě čekají. Korunovace panovníků bývaly určovány na hodinu přesně, aby konjunkce planet vyznívala pro vládce co nejpříznivěji... Některé ikonologické výklady symbolů dvorského umění Václava IV. vycházejí z toho, že panovník se při jejich volbě řídil astrologií: den jeho narození připadl do znamení Ryb, což v astrologické systematice (zvěrokruhu) odpovídalo vodě ze čtyř elementů zemské hmoty, dále barvě bílé a z ročních dob zimě. Na nebi tehdy vycházejí Plejády s hvězdou Alkyoné — ledňáčkem (viz oblíbený symbol Václava IV.)
Čerpáno z: PETRÁŇ, Josef. Dějiny hmotné kultury, [Díl] 1, [sv.] 2: Kultura každodenního života od 13. do 15. století. Praha: SPN, 1985. s. 927 a 930. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c7f051ac55752ef2adaac9bb755cfbac-
Doporučujeme pročíst knihy, ze kterých jsme čerpali, podrobněji, přidáváme i několik dalších odkazů na literaturu:
Hadès. Učebnice vědecké a tradiční astrologie: se vzorovou interpretací 25 horoskopů. Praha: I. Železný, 1994. s. 22. ISBN 80-7116-799-1. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:27ae7464-403f-4d5b-9d3a-37812fbed330
ŠPŮREK, Milan. Tajemné rytmy dějin. Praha: Eminent, 2006. s. 73. ISBN 80-7281-243-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:7b0c6b10-50a8-11e9-8854-005056827e51
K základnímu vývojovému skoku došlo, když starověká astronomie začala opouštět obzorový způsob sledování času a stále více se věnovala problému sféry. Starý obzorový kalendář byl postupně nahrazen kalendářem ekliptikálním. Právě tehdy, někdy v 5. až 4. století př. n. 1. se vytvořil základní předpoklad pro vznik skutečné astrologie - zvěrokruh (zvířetník, zodiak) a jeho rozdělení na dvanáct znamení. Sám místní obzor - základ dřívějšího kalendáře - získal v rodící se astrologii novou funkci, neboť se stal základem pro vytvoření systému dvanácti horoskopických domů, někdy nazývaných také domy horizontální. Tak vznikl někdy v posledních staletích před začátkem našeho letopočtu první skutečný horoskop a s ním postupně i nová výkladová disciplína - horoskopie (astrologie pracující s horoskopem). Základní podíl na geometrickém pojetí horoskopu je třeba přičíst řeckému myšlení. Před tím by bylo vhodnější mluvit o astrologii bez horoskopu, astromantii (věštění z hvězd)... Horoskop je velmi důmyslné grafické a symbolické vyjádření postavení nebeské sféry se Sluncem, Lunou a planetami ve dvanácti znameních zvěrokruhu a ve dvanácti sektorech, zvaných domy, v určitém čase na konkrétním místě zemského povrchu. Kromě zvěrokruhu, domů a planet, mezi něž horoskopie tradičně počítá i Slunce s Lunou,...
Dosud ne zcela jednoznačně zodpovězenou otázkou zůstává původ astrologie. Za její kolébku bývá někdy považována Babylonie, jindy Egypt, Indie, Čína a někdy dokonce předkolumbovská Amerika. Migrační domněnka, podle níž se toto učeni šířilo z jednoho původního centra postupně do dalších částí světa, je však značně pochybená. Daleko pravděpodobnější se zdá být názor, že základy astrologie byly položeny nezávisle, a tudíž i poněkud odlišně, v různých starověkých civilizacích, a to přibližně ve stejné době.
Čerpáno z: ŠPŮREK, Milan. Encyklopedie západní astrologie. Praha: Vodnář, 1997. s. 20 - 21. ISBN 80-85255-89-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:c991c360-56d7-11e7-a0c9-005056825209
Čínská astrologie vychází z jiného principu nežli evropská. Znamení zde nejsou přiřazována po měsících, nýbrž po celých rocích, jejichž začátek není totožný s naším kalendářním, ale se začátkem čínského nového roku. Čínský zvěrokruh má dvanáct zvířat, ale ke každému zvířeti je ještě přiřazen jeden z pěti živlů - země, kov, voda, dřevo nebo oheň. Tyto živly přenášejí svou energii na jednotlivá znamení, takže zrozenci ve stejném znamení, ale odlišném roce nemají přisuzovány totožné vlastnosti. Vznik čínského zvěrokruhu je spojován s legendou, podle níž —> Buddha uspořádal velkou hostinu, na kterou sezval všechna zvířata na znamení rovnosti a jednoty všech bytostí. Dostavilo se však pouze dvanáct zvířat, jimž pak moudrý Buddha za odměnu svěřil vládu nad jednotlivými roky, a to v pořadí, ve kterém na hostinu dorazila. Chytrá myš (nebo též krysa), která se ukryla za uši buvola a seskočila teprve těsně před cílem, proto celou řadu zahajuje...
Čerpáno z: ŠTIRSKÝ, Benedikt. Lexikon magie a esoteriky. Praha: CZ Books, 2006. s. 57. ISBN 80-86947-14-9. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:4a913dd0-91ff-11e7-83f8-001018b5eb5c
Filozofie a náboženství
Praha
Národní knihovna ČR
05.12.2022 12:43