Původ slova "výheň"

Text dotazu

Dobrý den, nedávno jsme narazili s tchánem na
vyjmenovaná slova po V a zarazili se u slova výheň. Mne, narozenému v roce
1976, přítomnost slova výheň ve vyjmenovaných slovech nezarazila. Tchán byl
ovšem přesvědčen, že on narozen tuším v roce 1947, se slovo výheň jako
vyjmenované neučil. Zajímalo by mne, jestli je možné, ře dříve slovo výheň
nebylo součástí vyjmenovaných slov a zda-li bylo někdy slovo výheň psáno s i
místo y?

Odpověď

Dobrý den,

seznam vyjmenovaných slov se časem vyvíjí. Zastaralá slova jsou nahrazována živějšími slovy s týmž kořenem, jsou doplňována chybějící slova, jsou přidávána příbuzná slova, jejichž příbuznost novějším generacím není zřejmá atd. Rozdíly mohou být i mezi různými učebnicemi z téže doby. Seznamy vyjmenovaných slov bývají zpravidla doplňovány i příklady příbuzných slov, zaměnitelných nepříbuzných slov, nevyjmenovaných slov, v nichž často lidé dělají chyby atd. Výběr slov v jednotlivých učebnicích není určován shora (např. Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR), nýbrž je záležitosti jejich autorů.
Vyjmenovaná slova jsou tradičně součástí Pravidel českého pravopisu (z roku 1902, 1913, 1941, 1957, 1993), jejich výčet můžete nalézt právě tam. V prvních Pravidlech (Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví), která vyšla v roce 1902 a pod nimiž je podepsán Jan Gebauer, je psáno:
"Slabiky vnitřní, které tu mají -y-, -ý-, uvozují se v mluvnicích a jsou uvedeny na svých místech zde dále v seznamu abecedním ... tedy na př. býti, pýcha, mýliti, výška, sýpka, mlýn ..." Žádný jiný výčet v prvních Pravidlech nenajdeme. Pravidla z roku 1913 již mají seznam i poučení podrobnější:
"Kromě toho jest nutno některá slova, v nichž se píše y(ý), prostě si pamatovati. Jsou to tato: obyčej, babyka, Bydžov, bystrý (bystřina, Bystřice), kobyla; kopyto, pykati, pysk, zpytovati, pytel, třpytiti se; hmyz, mys, mysl (mysliti, myšlenka, myslivec, smysl, Nezamysl, Litomyšle), myš; vydra, povyk, zvyk (obvyklý), vyza, vyžle; usychati (vysychati atd.), syčeti (sykot), syn, syrob, sysel, sytý (sytiti); polykati, lysý (lysina, lyska), lyže, plyn (plynouti), slynouti, Volyň; jazyk (jazýček), brzy, nazývati."
Nejnovější vydání Pravidel českého pravopisu uvádí následující vyjmenovaná slova po "v": vy (zájmeno 2. os. mn. čísla), vykat, vysoký (vysočina, Vysočany, vyšší, výše, výška, výšina, povýšit, vyvýšit, vyvýšenina, zvýšit, převyšovat, Vyšehrad), výt (zavýt), výskat (výskot, zavýsknout), zvykat (zvyk, zlozvyk, zvyknout, zvyklost, navykat, navyknout, návyk, odvykat, odvyknout, obvyklý), žvýkat (žvýkací, přežvykovat, přežvýkavec, žvýkačka), vydra (vydří, vydrovka, Povydří), výr (,pták'), vyžle, povyk (povykovat), výheň, cavyky, vyza; Vyškov, Výtoň (cituji podle informace na stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR).

Nepodařilo se nám najít žádnou informaci, o tom, že by se pravopis slova "výheň" v průběhu 20. století  tomto ohledu změnil.

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyjmenovan%C3%A1_slova

http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=100

Příruční slovník jazyka českého. Praha: Statni nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1935-1957

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.06.2010 10:07

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu