To je výborný dotaz. Hledám to samé. Potřebuji znát definici, jaký je rozdíl mezi "plotem" a "ohradou". Kdy je určitá věc nazývána "plot" a když je to naopak "ohrada".
Děkuji.

Dobrý den,

děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny. Etymologický původ slova plot je následující:

„Střídové o je v starobylém jméně plot (bývaly pleteny — na způsob košové pleteniny, jenže v hrubších rozměrech — z proutí a větvoví: mezi koly vraženými do země se proplétalo proutí; tak původně u všech Slovanů i jiných Indoevropanů, dosud na východě Evropy, u nás na Slovensku); klad. msl. oplot, mor. (msl.?) oplata (z toho dále č. slc. oploteň) je nízká přehrada mezi částí mlátovou a přístodolkem, nyní z prken, původně ale jistě pletená; útvar jako pří-nos, o-tok; jak soudíme z o- < ob, bylo to původně kruhové ohrazení humna = mlatu na němž dobytek vyšlapával zrní z klasů. – Plésti a mnoho odvozenin je u všech Slovanů: stsl. pletǫ plesti, slc. pletiem pliesť, pleticha, pletivo, pletenec, r. pletú plestí atd.; plet- odpovídá latinskému plect-ō a sthn. fleht-an (nyní flechten): *plekt- je rozšířené (příponou t) staré plek- (ř. πλέχω). V slovanštině kt před nepalatálami dalo t, tvary před e (2. sg. atd.) se zde podřídily tvarům s o.“
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, s. 459. ISBN 978-80-7422-048-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:68671870-df89-11e7-adb0-005056825209

„plot v. plésti. Pův. ohrada „spletená“ z prutů“
HOLUB, Josef a Stanislav LYER. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1992, s. 349. ISBN 80-04-23715-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:2c3be760-fdb8-11e3-a680-5ef3fc9bb22f

Slovo ohrada je odvozeno od slova hrad, viz:

hrad 1°: hradiště, -isko, -ba, -ní; sic. val. hradská = silnice, pův. cesta k hradu... Vlastní význam je v (o° pře° za-)hraditi = ohraničovati plotem, palisádou, zdí, odtud postv. ohrada, přehrada, zahrada (pův. oplocený kus pole, blízko domu, pro zeleninu, kdežto sad ovocný a pole byly neohrazeny!), dále příhra(z)da, přihrádka oddělená část skříně, mor. pohrádka ohrazené místo v jizbě pro ovoce apod. v zimě, (ohrazená) palanda na spaní apod., slez. súhrada (jč. sou- Krš, souhradí, souhraď Jjčř 209) cesta mezi dvěma zahradami (= mezi dvěma ploty!); přen. ně. spis. vyhraditi si něco > výhrada; postv. jsou též slc. hrada = zahrada a jč. hrád = ohrada. Další odvozenina je hráz (stč. hrázě) z *hrad-ja. Stč. bylo (*hrad-da >) *hrazda, odtud hrazditi; msl. hráza prázdný okraj pole, na nějž se ukládá nasbírané kamení. — Všeslovanské: slc. hrad, pol. grád, hl. hród, dl. grod, sin. b. sch. grad hrad, ukr. hórod, r. górod, stsl. gradԉ město (byla původně hrazena!), všude i podobné odvozeniny jako v č. Psl. gordԉ: příbuzno je především hét. gurta- hrad, dále (to připouští nyní Senn KZ 71.188) gót. garda, sthn. garto (nyní Garten) zahrada, g. gards dům, lit. gar̄das ohrada, alb. gardhi ohrada, plot; jistě také (i když mají t) lat. hortus zahrada.
MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, s. 182. ISBN 978-80-7422-048-7. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:3b803120-df89-11e7-adb0-005056825209

Z výše uvedených příkladů si dovolujeme odvodit, že jazykově je rozdíl především v podstatě. Zatímco plot definuje fyzickou strukturu, ohrada odkazuje na „ohrazené“ území. Pokud vás zajímá stavební či historická definice, doporučujeme obrátit se na znalce (například na AV ČR, nebo Českou agenturu pro standardizaci), kteří Vám budou schopni poradit ve větším detailu.