Původ slov a jejich význam

Text dotazu

Dobrý večer,

přicházím s dotazem ohledně devíti slov, u kterých nemám problém najít jejich synonymum, ale jejich původ nebo vznik dohledat nemohu.
Jedná se o tato slova: dekl, lajntuch, morka, cejchy, šnuptychl, babónět, čmák, tumlovat se a štok.

Předem Vám děkuji

Odpověď

Dobrý den,

předkládáme Vám původ významu slov, jak jsou uvedeny v etymologickém slovníku nebo jak jsou zmíněny na internetu, například v diskuzi o nářečí.

  • babónět - z internetové diskuze o hanáckém nářečí se jedná o moravskoslovenské sloveso babonit = hledat něco bez oprávnění tam, kde nemám co hledat, nebo v nesprávný čas např. v noci, a tím budit někoho ze spaní, nebo nemotorně. Píše se zde, že vývoj tohoto slovesa byl složitý - vychází snad od slovesa puditi = plašiti, strašiti, poháněti a také z podst. jméno pud = hrůza. Hláskový vývoj od původního řeckého či latinského kořene. Slovo bylo silně nevlídné, expresívní. Varianty jsou - babúňat, vabúzňat. Ty pak převzala je hanáčtina jako babóňat.

 

  • cejcha - expresivní označení pro velké břicho. Metaforicky je odvozeno z cícha povlak na peřinu, které vychází z rakouského Zieche (Bettzieche) povlak na peřinu. Bežný něm. výraz je Bettüberzug, tj. doslova povlak na polštář.

 

  • čmák - podle mor. nářečí snad kačer. Zde jsme bohužel původ slova nedohledali.

 

  • dekl - poklop, víko. Vychází z německého Deckel a také od Decken krýt, od kterého je odvozeno i slovo deka, tj. přikrývka. To má souvislost i se slovem tóga.

 

  • lajntuch - prostěradlo, viz též laňtuch. Vychází z německého Leintuch, složeného z Lein, tj. len a Tuch, tj.  sukno, šátek. Obdobně jako slovo fěrtoch, tj.  zástěra, které je složeno z vortuoch (nyní Führtuch),  které je složeno z vor. tj.  před a Tuoch, tj. sukno.

 

  • morka - ostravsky krůta, z mor. nářečí. morka jako márnice.

 

  • tumlovat se - spěchat, kvaltovat. Vychází  z něm. tummeln, tj. pospíšit si. Jen pro srovnání, slovo tombola, tj. loterie s věcnými cenami, které vychází z italského tombolare, tj. padat, je také s tímto německým výrazem spojováno jako i s německým taumeln, tj. potácet se.

 

  • šnuptychl - kapesník. Vychází z německého Schnupfen, tj. vtahovat nosem. Výraz Schnupf-tüchel, tj. doslova šátek používaný při rýmě je složením slov Schnupfen a zdrobněliny Tüchel od Tuch šátek, plátno.

 

  • štok - má více významů. Vychází z něm. Stock, tj.  keř, kmen, tyč a hovorově se jím označuje chmelový keř nebo se jím na chmelových brigádách označoval drát, po kterém se chmelový keř pnul. Další pojem vychází z něm. Stock (werk), které je označením pro poschodí, podlaží a je používáno například na Brněnsku.

Použité zdroje

HOLUB, Josef a Stanislav LYER. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. 4. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1992. Odborné slovníky. ISBN 80-04-23715-0.

HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. Praha: Maxdorf, 2006. ISBN 80-7345-086-0.

OUŘEDNÍK, Patrik. Šmírbuch jazyka českého: slovník nekonvenční češtiny 1945-1989. 3. dopl. vyd., v Pasece 1. Praha: Paseka, 2005. ISBN 80-7185-638-X.

REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3.

http://www.odpovedi.cz/[…]/odkud-se-vzalo-slovo-babonat-a-co-znamena

http://lhotky.sweb.cz/slovnik/slovnik.htm

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna Akademie věd České republiky

Datum zadání dotazu

18.10.2016 20:46

Peter píše:
Úterý 20.11.2018 17:11
Dobrý večer snažím se přijít na to odkud pochází název ulice Ťačevská. Děkuji za odpověď
PSK - admin píše:
Čtvrtek 22.11.2018 10:57
Dobrý den,

obrátili jsme se s dotazem na kronikáře slovenského města Bardejov (světové dědictví UNESCO) (http://www.bardejov.sk/kontakty ), který nám poskytl pohotovou odpověď a v jehož městě se stejnojmenná ulice nachází.
Odpověď jsem si dovolil přepsat do češtiny:
„Název ulice je odvozený od města Ťačevo (Ťačev, Ťačeve, Ťačiv), které se nachází na bývalé Podkarpatské Rusi (dnešní Zakarpatská oblast Ukrajiny) cca 140 km východně od Užhorodu u hranic s Rumunskem. Slovanský název města „Ťačevo“ údajně vznikl uzpůsobením německého názvu Teutschau (Deutschau), což v překladu znamená „Německá paseka“. Toto město, jako i mnoho jiných měst v Uhersku, totiž po tureckém vpádu v letech 1241-1242 osídlili němečtí kolonialisté. S podkarpatským Ťačevem má město Bardejov dodnes partnerské vztahy.“

Další informace o Ťačeve najdete mimo jiné na wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A4a%C4%8Div
Dušína píše:
Úterý 30.11.2021 21:00
Dobrý den, pro svou povídku se marně snažím najít něco o etimologii slova "podvesník". Je to rybník, ale věřím, že mi pomůžete zjistit víc. Osobně bych tipovala na nějaké oblečení nebo doplněk. Děkuji za pomoc.
PSK - admin píše:
Středa 01.12.2021 10:28
Dobrý den,
bohužel konkrétně původ názvu rybníka Podvesník jsme v literatuře nenalezli, ale dovolili bychom si odhadovat, že byl nazván podle místa, na kterém se nachází a to pravděpodobně "pod vsí/vesnicí" - odtud pod-vesník.
Literatura:
*BOHÁČOVÁ, Michaela. Tvoření nejstarších českých místních jmen: bohemika z 11.-13. století. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 204 s. ISBN 978-80-210-5027-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:1ebf3e80-4b0f-11e4-bf02-5ef3fc9ae867
*HOLUB, Josef a KOPEČNÝ, František. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952. 575 s. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:81a43130-9270-11e2-8f81-5ef3fc9ae867
*PROFOUS, Antonín, ŠMILAUER, Vladimír, SVOBODA, Jan a Česká akademie věd a umění. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949-1960. 5 sv. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e04029489ff95a92f685113246aecf67
Jana Dočekalová píše:
Pátek 28.04.2023 13:18
Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o bližší informaci k původu vzniku studna. Nabízí se spojitost se slovem studený, ale možná existuje jiné vysvětlení.
Mnohokrát Vám děkuji.
PSK - admin píše:
Pátek 28.04.2023 15:16
Dobrý den,

etymologický slovník nabízí následující vysvětlení:
Studna, studánka, studnice, studniční, studnař. Všeslovanský výraz – polsky studnia, rusky studenéc, srbsky/chorvatsky studénac. Souvisí se slovem studený, „zdroj studené vody“.
(REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012, s. 611. ISBN 978-80-7335-296-7.)

Doplňujeme také odkaz na Český jazykový korpus, který obsahuje zajímavá data ohledně používání slova studna: https://www.korpus.cz/[…]/studna?pos=N&lemma=studna.
Bamira píše:
Středa 19.07.2023 21:13
Dobrý den,
zajímá mne původ slova "pajsr" - páčidlo.
Děkuji!
PSK - admin píše:
Čtvrtek 20.07.2023 09:40
Dobrý den,
výraz pajsr je v češtině pouze slangový výraz, který má svůj původ u německého slova Beisser. Z něj se u nás začalo nespisovně užívat slovo bajsr, které přešlo do podoby pajsr a pajcr.

Zdroje:
HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. Praha: Maxdorf, c2009, s. 294.
HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. Ostrava: Profil, 1988, s. 120.
JINDRA, Jan. Slovníček kazimluvů, chybných slov nečeských a cizojazyčných, užívaných v různých řemeslech, zejména oněch, jež se zabývají zpracováním kovů a dřeva. Praha: E. Weinfurter, 1921. 128 s.
Martin píše:
Pondělí 09.10.2023 19:53
Dobrý deň,

chcel by som sa opytat na povod slov "duch" a "dech".

Veľmi pekne ďakujem.
PSK - admin píše:
Úterý 10.10.2023 13:13
Dobrý den,

etymologické slovníky a slovníky českého jazyka uvádějí:

duch - pův. a ještě ve staročeštině - 'dech'
sr. rč.: vypustil ducha, 'zemřel'
lid. slabý na duchu, t. j. na prsa...
duch, dech, dýchati dych-, všeslovanské doch-
Zdroj: HOLUB, Josef a František KOPEČNÝ. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic, 1952, s. 109-110. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:a2c30b20-9270-11e2-8f81-5ef3fc9ae867

duch: stč. = 1° dech, 2° duch (ztotožňováno na základě projevu života = dýchání).
Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Academia, 1968, s. 133. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:673db730-9053-11e3-bd09-005056827e51

dech, -u, m. = vdechovaný a vydechovaný vzduch, dýchání: dech se mu zatajil = nemohl dýchat, nemohl popadnout dechu;
nabrati dechu ; hájiti co do posledního dechu = až padneme, přiběhnout bez dechu = udýchán, v mdlobách, vypít jedním dechem - lokem, dechem...
ovanul ho dech smrti = smrtelný vánek, zemřel;
dechy, -chů = dechové nástroje
Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952, s. 217. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:5130d750-61bf-11e3-8c6a-005056825209

Duch lze použít v mnoha významech:
duch, -a, m., 1. = dech (zastar., lid.); = plyn ze zadnice (lid.); 2. Duch svatý = 3. osoba božská v křesť. nauce; dar Ducha svatého = nadání; svatý Duch = svatodušní svátky;
3. = duše; vypustit ducha = duši (zastar.); býti jako bez ducha;
4. = mysl, smýšlení, nálada, duševní schopnosti: souhlasiti s někým, s něčím v duchu = v mysli, v myšlenkách, mlčky (neprojeviti to) ; býti někde, u někoho duchem n. v duchu; (ne)přítomen duchem;
5. = duchová, beztělesná bytost v nábožen. pojetí: d. zlý, nečistý, věští; chodit jako duch = tiše, o člověku nemocném n. duchem nepřítomném ; vyvolávali duchy (ve spiritismu)
6. = tekuté léčivo: kafrový, jelení d. (lid.)
Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952, s. 303. Dostupné také z: https://ndk.cz/[…]/uuid:6da5ff50-61bf-11e3-8c6a-005056825209

S pozdravem služba PSK
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu