Původ příjmení Caba

Text dotazu

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jaký je význam a odkud pochází jméno Caba.

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. O původu a významu příjmení Caba jsme zjistili následující: kořen slova cab (cáb) pochází ze slovesa cabit – plakat, brečet, ronit slzy. Slovo cába bylo pak užíváno jako přezdívka pro uplakané (dítě), nebo pro nádobu ke hře v kostky – vrhcáby (viz Naše příjmení, Moldanová, D., 2015). Sloveso cabit je užíváno v nářečích; je to výraz expresivní, lidový. Původ a význam slovesa nacházíme vyložený v Etymologickém slovníku jazyka českého: „cabiť, východočesky: brečeti, protivně plakati, moravsky: cébit sa, cebonit se, ale i ceconit se…  asi expresivní varianta slovesa, které ve slovenštině zní ziapať….“ Výraz cába je v tomto slovníku uveden ve významu: cába nádoba k házení kostek, přeneseně basa; hanácky caba zn. plichta při hře na knoflíky – ze středohornoněmeckého zabel hrací deska (viz Etymologický slovník jazyka českého, Machek, V., 2010). Monografie Naše příjmení z roku 1897 u výkladu jména Cába (pouze ve variantě s dlouhým -a-) uvádí: „caba a čaba znamená také hubu, pročež jest pochopitelno, že cabiti a cebiti znamená: šklebiti hubu na pláč,“ a také: „Cába může souviseti buď se slovem cábati, cambati, capati, cábrovati (názvy rozličné chůze), anebo se slovem cabiti – kabiti se, škeřiti se, nabírati na pláč.“ (viz Naše příjmení, Kotík, A., 1897). Různé obdoby tohoto příjmení takto odvozených nacházíme i v dalších slovanských jazycích, např. v ruštině. Jedná se často i o názvy osad, obcí apod.

Pro doplnění uvádíme ještě výklady ze starých česko-německých slovníků > dle Slownjku česko-německého Josefa Jungmanna cába (cab, z latinského cavus, kápě) znamená něco dutého, nádobu k házení kostek; výraz cába - basa (užívaný na Plzeňsku). Z Kottova Česko-německého slovníku zvláště grammaticko-fraseologického citujeme: „cába = ženský stydký úd (u Nepoměřic), Cába = hájovna u Budějovic, cába = kdo stále brečí, cabí, pláče (u Nepoměřic); vznik ze slovesa cabiti (se) –  vřeštěti, plakati, pršeti, upejpati se.“ Slovo cába je doložené také jako označení pro niněru, kobylí hlavu či hudební nástroj. (viz Mudrosloví národu slovanského v příslovích, 1893).

 

Použité zdroje

1. ČELAKOVSKÝ, František Ladislav a NOVÁK, Jan Václav, ed. Mudrosloví národu slovanského v příslovích. Vydání 2. V Praze: Nakladatelství Aloisa Hynka, 1893. 783 s.
2. JUNGMANN, Josef. Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna. W Praze: Pomocj Českého Museum, 1835-1839. 5 sv.
3. KOTÍK, Antonín. Naše příjmení: studie ku poznání příjmení českoslovanských, s ukázáním jejich hojnosti, rozmanitosti a namnoze zvláštního rázu a s pokusem o vysvětlení jich původu a smyslu. Nové vyd. V Praze: Nákladem Jana Kotíka, 1897. 288 s.
4. KOTT, František Štěpán, ed. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha: J. Kolář, 1878-1893. 7 sv.
5. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 866 s. ISBN 978-80-7422-048-7.
6. MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Vydání čtvrté (třetí v Agentuře Pankrác). Praha: Agentura Pankrác, s.r.o., 2015. 229 stran. ISBN 978-80-86781-26-6.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna města Plzně, p. o.

Datum zadání dotazu

27.02.2017 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu