-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, prosím dá se u vás zjistit původ příjmení BELEC / BELECOVÁ ? Dále mám prosbu, zda je jazykově správně tvar ženského příjmení. A zajímá mě správné skloňování mužského příjmení. Děkuji
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz týkající se původu příjmení Belec / Belecová.
Příjmení Belec se v České republice vyskytuje jen zřídka – počet výskytů je dle statistik Ministerstva vnitra (dostupných např. na portálu prijmeni.cz) roven 14 v celé ČR.
Při hledání informací o tomto příjmení jsem využila hlavně odbornou publikaci Moldanová, Dobrava. Naše příjmení. Vyd. 2., upr. Praha: Agentura Pankrác, 2004. ISBN 80-86781-03-8. Přímo heslo Belec se v této příručce sice nevyskytuje, autorka však uvádí příbuzná jména jako Beleš, Běleček, Bělec, která vykládá jako odvozeniny od přídavného jména bílý / bělejší nebo od osobního jména Běl(a).
Na základě těchto analogií lze etymologicky dovodit, že příjmení Belec mohlo původně znamenat „světlý, bílý člověk“, případně označovat osobu s nápadně světlými rysy nebo člověka pocházejícího z místa Běleč. Autorka u hesla Bělec odkazuje na zápis „Ulricus dictus Bielecz“ z roku 1373, který lze považovat za jeden z nejstarších doložených výskytů jména.
Skloňování mužského příjmení Belec
|
Pád |
Tvar |
|
1. (kdo? co?) |
Belec |
|
2. (bez koho? čeho?) |
Belce |
|
3. (ke komu?) |
Belcovi |
|
4. (vidím koho?) |
Belce |
|
5. (oslovení) |
Belci! |
|
6. (o kom? o čem?) |
o Belcovi |
|
7. (s kým? s čím?) |
s Belcem |
U ženské varianty příjmení Belec jsou možné obě formy, jak Belcová, tak Belecová. U příjmení zakončených na -ec, která vznikla ze jmen obecných nebo osobních se pohybné -e- obvykle vypouští, tedy, stejně jako u příjmení Adamec,
2. p. Adamce – Adamcová. V souhlase s rodinným územ však kolísají, je tedy možná též varianta Belecová, stejně jako je to například u příjmení Kadlec, které je možno skloňovat jako 2. p. Kadlce i Kadlece – Kadlcová i Kadlecová. Tuto skutečnost potvrzuje i databáze Prijmeni.cz, kde se obě varianty vyskytují v rámci České republiky.
KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: Tax Az Kort, 2002. ISBN 80-238-8173-6.
MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Vyd. 2., upr. Praha: Agentura Pankrác, 2004. ISBN 80-86781-03-8.
ONLINE ZDROJE
Příjmení.cz. Online. © 2025. Dostupné z: https://www.prijmeni.cz/. [cit. 2025-10-10].
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni
08.10.2025 15:48