Původ příjmení Špilar

Text dotazu

Dobrý den,
mohl bych se zeptat na původ příjmení Špilar, které se časem změnilo i na Špíral?

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Příjmení Špilar (a jeho další podoby Špillar, Špiler, Špiller) má podle monografie Naše příjmení (Moldanová) původ ve středohornoněmeckém slově obecného významu spilaere = hráč. Později se podoba změnila na spil (Spiel) tanec, zábava, žert, hra. V českém prostředí se užívaly odvozené tvary: spíle, špíle i špíla ve významu žert, hříčka, hra. V Malém staročeském slovníku jsou uváděna i další příbuzná slova: špílenie, spílenie - žertování, špíleti, spíleti - žertovat, klamat, tropit si žerty, mít za blázna, špílman - herec, špílný - žertovný. Je zaznamenán také novočeský slovesný tvar špilování – žertování (Etymologický slovník jazyka českého, NLN, 2010).

Podle publikace Naše příjmení (Kotík) pochází příjmení Špilar ze slova spílati. Toto heslo však Příruční slovník jazyka českého zaznamenává ve smyslu nadávati. Přesnější je tedy první výklad.

Druhé Vámi zmiňované příjmení Špíral je v monografii Naše příjmení (Moldanová) přidružené k příjmení Špírek: „Špírek – slovo obecného významu špírek = malý člověk, skřítek, snad z obecného (rodného, křestního) jména Spiridion čes. Duchoslav, nebo zkráceně Kašpírek (z obecného jména Kašpar, Kašper); Špíra, Špíral.“


 

 

 

Použité zdroje

1. BĚLIČ, Jaromír, KAMIŠ, Adolf a KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 707 s. Učebnice pro vysoké školy.

2. GEBAUER, Jan. Historická mluvnice jazyka českého. Díl I, Hláskosloví. V Praze: Nákladem F. Tempského, 1894. xii, 702 s.

3. KOTÍK, Antonín. Naše příjmení: studie ku poznání příjmení českoslovanských, s ukázáním jejich hojnosti, rozmanitosti a namnoze zvláštního rázu a s pokusem o vysvětlení jich původu a smyslu. Nové vyd. V Praze: Nákladem Jana Kotíka, 1897. 288 s.

4. KOTT, František Štěpán, ed. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Praha: J. Kolář, 1878-1893.

5. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 866 s. ISBN 978-80-7422-048-7.

6. MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Vydání čtvrté (třetí v Agentuře Pankrác). Praha: Agentura Pankrác, s.r.o., 2015. 229 stran. ISBN 978-80-86781-26-6.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna města Plzně, p. o.

Datum zadání dotazu

25.05.2017 07:42

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu