Původ názvu + architekt

Text dotazu

Dobrý den, ve Vysočanech stojí tzv. Kloubovy domy. Nikde se mi nepodařilo najít původ názvu - po kom a proč jsou tak pojmenované. A kousek nad nimi stojí školní budova, adresa Pod Balkánem 599/2 a nikde se mi nedaří dohledat architekta této budovy. Děkuji za informace, přeji hezký den

Odpověď

Dobrý den, paní (...),

děkujeme za Váš dotaz. Bohužel se mi také nepodařilo dohledat, proč se Kloubovy domy takto jmenují, zkoušela jsem to hledat i v Google Scholaru, jestli třeba někdo o tom nepsal nějakou práci, kde by se dalo dostat se ke zdroji informace. Je taky možné, že se jedná o neformální název, který mohl vzniknout v průběhu času mezi místními obyvateli.

Doporučuji se obrátit na archiv městské části Praha 9: https://praha9.cz/stavebni-archiv, místní historiky či pamětníky.

Můžete zkusit Územní odborné pracoviště Památkového ústavu: https://www.npu.cz/cs/uop-praha, dále Stavební úřad Prahy 9: https://www.praha9.cz/urad-a-samosprava/stavebni-urad - tam jsem našla jeden článek zmiňující Kloubovy domy, ale nic o původu názvu: https://www.praha9.cz/nejen-pradavna-minulost

Historii školní budovy na adrese Pod Balkánem 599/2 jsem dohledala tady: https://www.copag.cz/historie-skoly, možná, když se na ně obrátíte, tak by mohli mít někde zaznamenáno, kdo byl architektem té původní budovy. V tom komplexu sídlí dvě instituce, jak jsem pochopila, takže by Vám mohli dát odpověď.

Případně se obrátit na Městský archiv, archiv stavebního úřadu Prahy 9, nebo také Katastr nemovitostí, kde se mohou objevit údaje o původních stavbách, nebo také Městský archiv hlavního města Prahy.

 

Použité zdroje

https://www.praha9.cz/nejen-pradavna-minulost
https://www.copag.cz/historie-skoly

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

--

Knihovna

Národní technická knihovna

Datum zadání dotazu

03.07.2025 15:21

Jan Pešula píše:
Sobota 05.07.2025 10:37
Kloubovy domy v Praze-Vysočanech čp. 515-519 a 521-522 (dnes ulice U Kloubových domů, Malá Skloněná a Pod Balkánem) byly vybudovány kolem roku 1930 (nejspíš o něco dříve) nákladem pražské obce jako sociální bydlení pro "deložované", tj. nuceně vystěhované z běžných bytů či likvidovaných chudinských kolonií. Dohromady nabízely 309 bytů bez příslušenství. Jejich architektem byl Jan Kloub (1879-1965), po němž dostaly jméno. Kvalita a cena ubytování byly předmětem silné kritiky zejména ze strany komunistických politiků, např. Anežky Hodinové-Spurné.

Zdroj: Václav Hlavsa - Za novou a lepší Prahu (1957), s. 260, pozn. 31, https://www.digitalniknihov[…]4924-11e6-ad5e-5ef3fc9bb22f (odkaz funguje pouze pro registrované čtenáře vybraných knihoven). Uvádí se zde, že domy byly postaveny po roce 1930, ale to je zjevně omyl, protože Anežka Hodinová-Spurná už 20.02.1928 kritizovala místní úroveň bydlení v projevu na pražském zastupitelstvu (stejný zdroj, s. 33-35). Knihu je jinak nutné brát s rezervou, jako celek je to komunistická propaganda z konce 50. let.

"Ve Vysočanech postaveno ještě 6 dvoupatrových domů, t. zv. Kloubovy domy, pro deložované o 306 bytech po 1 místnosti se společnými záchody bez příslušenství a o 3 bytech po 2 místnostech nákladem 4.450.000 Kč. K těmto domům patří ještě zvláštní domek se společnými čtyřmi prádelnami a s bytem pro správce těchto domů." - Václav Vojtíšek - Praha v obnoveném státě československém (1936), s. 360, https://www.digitalniknihov[…]4951-11e4-bf02-5ef3fc9ae867 (dostupné po přihlášení)

Architekt a stavitel Jan Kloub (1879-1965) se narodil 25.04.1879 v Řevničově jako syn tesaře. Určitou dobu bydlel v Bubenči (od roku 1922 část Prahy), kde se také 11.05.1912 oženil s Irenou Kateřinou Dlouhou (1886-??), dcerou zednického mistra z Křivoklátu. Zemřel roku 1965.

Životní data:
- Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských obyvatel, karton/500, list 376 • 1879 • Kloub, Jan, https://katalog.ahmp.cz/pra[…]618600A675&scan=1#scan1
- SOA Praha, Matrika narozených Řevničov 08, s. 131, https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11404/135#
- Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Gotharda v Bubenči, sign. BBČ O26, s. 257, https://katalog.ahmp.cz/pra[…]555728&scan=278#scan278
- Jan Kloub na MyHeritage - https://www.myheritage.hu/names/jan_kloub (rok úmrtí)

Pokud jde o školu, tak v letech 1922-1927 byla celkovým nákladem 2.023.015,28 Kč vybudována "II. národní škola v Nových Vysočanech" (viz Václav Vojtíšek, Praha v obnoveném státě československém (1936), s. 268, https://www.digitalniknihov[…]4951-11e4-bf02-5ef3fc9ae867 (po přihlášení)), ale nejspíš jde o jinou budovu, protože hledaná škola má číslo (599) vyšší než Kloubovy domy postavené až na konci 20. let. Pod číslem 599 je uváděna státní vystěhovalecká stanice pro nezaměstnané a chudé (např. 1928 a 1931) a krátce po 2. světové válce pasový referát Ministerstva sociální péče (1947). Takže je možné, že historie školy opravdu začíná až rokem 1950, jak uvádí stránka v odpovědi knihovny ( https://www.copag.cz/historie-skoly ), nejspíš v přestavěné budově. O emigraci pracujících po Únoru 1948 zájem nebyl a prostory úřadu se hodily. Ale to už se budete muset zeptat ve zdrojích doporučených knihovnou.

Zdroje:
- Ctibor Rybár - Ulice a domy města Prahy (1995), s. 262, https://www.digitalniknihov[…]b303-11e3-b74a-5ef3fc9ae867 (po přihlášení)
- Národní listy, 06.12.1931, roč. 71, č. 334, III. vydání, s. 4, https://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6140453 (stáhněte si pomocí odkazu soubor DjVu a ten pak otevřte na str. https://djvu.js.org/ . Informace je v prvním sloupci vlevo nahoře.)
- Rudé právo, 25.03.1947, roč. 27, č. 71, s. 3, https://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7293651 (útržek textu se zobrazí po vyhledání "Vysočanech 599" na aktuální straně)

Hodně zdaru v dalším výzkumu.
Jan Pešula píše:
Neděle 06.07.2025 21:58
Ještě doplněk. Dodatečně jsem si v již zmíněné knize Ctibora Rybára (Ulice a domy města Prahy (1995), s. 262, https://www.digitalniknihov[…]b303-11e3-b74a-5ef3fc9ae867 (po přihlášení)) všiml, že je tam u budovy čp. 599 uveden jako architekt "O. Novotný", tj. Otakar Novotný (1880-1959), žák Jana Kotěry a autor řady obytných i veřejných budov.

Píše o něm několik zdrojů, např.
Abart - https://cs.isabart.org/person/2491 - s rozsáhlým seznamem literatury
Nová encyklopedie českého výtvarného umění (1995), díl 2., s. 575, https://ndk.cz/[…]/uuid:a9919c30-b373-11e3-9d7d-005056827e51 (vyžaduje přihlášení)
Wikidata - https://www.wikidata.org/wiki/Q12043190 (s dalšími odkazy uvnitř)
Wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Novotn%C3%BD a https://cs.wikipedia.org/[…]/Seznam_d%C4%9Bl_Otakara_Novotn%C3%A9ho . Na druhé ze stránek je uvedena mj. "státní vystěhovalecká stanice" s fotografií. Ze kterého zdroje autor článku čerpal, není zřejmé (zrovna tuto budovu životopisci příliš nezmiňují), ale autoru pragensií Ctiboru Rybárovi ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Ctibor_Ryb%C3%A1r ) snad věřit můžeme.

Pro zajímavost přikládám dva výřezy plánu Prahy z roku 1938 - list 32 s Kloubovými domy (515-522 mimo 520) vlevo dole u Novovysočanské a Skloněné ulice ( https://web2.mlp.cz/mapa1938/list_32 ) a list 31 s budovou "Hnanecké kom. hl. m. Pr." čp. 599 vpravo dole ( https://web2.mlp.cz/mapa1938/list_31 ). Je zřejmé, že čtvrť byla tehdy ve výstavbě, mnoho dnešních ulic ještě neexistovalo nebo nebyly pojmenované. Budova čp. 599 má kromě prostředku téměř stejný tvar jako dnes ( https://mapy.com/de/turisti[…]5&y=50.0991569&z=18 ), takže se zdá, že dílo Otakara Novotného zůstalo z velké části zachováno i po změně účelu v roce 1950.

Snad je záhada tímto vyřešena. Díky za zajímavý dotaz.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu