-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, zajímalo by mě, zda je z hlediska spisovné češtiny důvod psát název metody su-jok s velkým písmenem, případně s oběma velkými písmeny. Viděla jsem pravopis Su Jok, Su-Jok, dokonce SU JOK...
Děkuji za váš názor
Dobrý den,
ustálená psaná podoba tohoto slova v češtině vychází z anglické transkripce, která hlásku ㅈ (v češtině: č/dž) zapisuje jako "j". Že je tento termín převzat z angloamerického kontextu podporuje i fakt, že jméno hlavního propagátora se v češtině ustálilo v podobě Park Jae Woo, což je vyloženě anglická transkripce, která by v češtině vypadala: Pak Čäu.
Název metody su-jok se ustálil jako označení konkrétní terapeutické metody. Z tohoto důvodu se neuplatňuje česká transkripce, která by byla v odborném kontextu zavádějící a nekorespondovala by s mezinárodně užívanou podobou.
Ve spisovné češtině není nutné psát žádné písmeno velké, tedy ani počáteční, neboť nejde o vlastní jméno, ale o obecné označení metody, (obdobně jako např. reiki). Podle starší české transkripce korejštiny je možné oddělovat slabiky v rámci jednoho slova pro větší přehlednost spojovníkem, tedy su-džok. Spojovník slouží k grafickému oddělení dvou původních morfémů (su „ruka“, jok „noha“, v korejštině psaných dohromady jako jedno slovo); z hlediska českého pravopisu by nebyl nezbytný, nicméně jde o ustálený úzus, přestože se taktéž objevují i podoby psané dohromady nebo s mezerou.
Konzultace s odborníky z Ústavu asijských studií FF UK
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Knihovna Filozofické fakulty UK
11.02.2026 10:03