-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaká byla první vydaná kniha o astrologii na území České republiky?
Dobrý den, přesnou informaci, kdy a která kniha o astrologii byla první na českém území, jsme nenašli.
Níže uvádíme několik ukázek textů, kde byste se mohl najít inspiraci k bádání.
Rudolf také projevoval živý zájem o astrologii, kterou studovali i alchymisté, aby zjistili nejvhodnější dobu pro své experimenty. Termíny astronomie a astrologie se za středověku pokládaly za vzájemně zaměnitelné - obojí studovali mathematici -, a teprve v průběhu pozdní renesance se oba tyto obory začaly oddělovat. Astrologie se nadále zabývala interpretací vlivu nebeských těles na pozemský život, zatímco astronomie se čím dál tím víc zajímala o pozorování a výpočet pohybu hvězd a planet, jakožto výsledků vesmírné mechaniky. Rudolfovi rodiče si dali roku 1565 vypočítat synův horoskop od slavného Nostradama a sám Rudolf zaměstnával na svém dvoře velké množství astrologů - astronomů. Jelikož se s nimi soustavně radil o svém zdravotním stavu i vyhlídkách státu a říše, oni sami při své činnosti začali klást základy moderní astronomie. Ještě v renesanci byly alchymie i astrologie zásadně důležité..
Čerpáno z: MARSHALL, Peter H.. Magický kruh Rudolfa II: alchymie, astrologie a magie v renesanční Praze. Praha: BB/art, 2008. s. 135. ISBN 978-80-7381-238-6. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7991e7d0-6e90-11e6-81ec-005056827e51
Nástupem Rudolfa II. na císařský trůn se pro Prahu otevřela, podobně jako v době panování Karla IV., znovu velkolepá možnost stát se městem prvořadého evropského významu, které mimo jiné přitahovalo četné významné učence i umělce. Císař jako štědrý mecenáš s univerzálně zaměřenými sběratelskými sklony byl oporou čilého a v evropském měřítku určujícího duchovního vývoje, vycházejícího z rudolfínské Prahy. Doba 16. století a první poloviny 17. století znamená zároveň také předposlední velký rozmach astrologie a příbuzných oborů, jejichž byl Rudolf II. obzvláště velkým příznivcem. Vedle Tychona Brahe byl důležitým zejména pražský pobyt Johannese Keplera, po Tychonově smrti ve funkci císařského matematika, tj. astronoma a astrologa v jedné osobě. Právě on to byl, kdo se vedle Tychona významným způsobem podílel na projektu vytvoření nových, přesných hvězdářských tabulek, nazvaných na počest císaře Rudolfínskými tabulkami. On to také byl, kdo jako první zformuloval tři zákony o pohybu nebeských těles, nakreslil v Praze první astronomickou elipsu, a na druhé straně se pokoušel položit pevnější základy astrologie. Zabýval se jí se vší vážností po celý svůj život a v jeho pozůstalosti, chované v Sankt Petěrburgu, bylo nalezeno na osm set horoskopů, přičemž zdaleka ne všechny byly zhotoveny na zakázku. Řada z nich se týkala mimo jiné i jeho samého a vlastní rodiny. Keplerův vlastní horoskop zrození Johannes Kepler zanechal svou vlastní nativitu v rukopisné pozůstalosti, zčásti vydané v souborném vydání jeho díla (Kepler: Opera omnia V., 476)...
Zdroj: ANTONÍN, Luboš, DAŇHEL, Jan, HRONKOVÁ, Norah a ZADROBÍLEK, Vladislav. Opus Magnum: kniha o sakrální geometrii, alchymii, magii, astrologii, kabale a tajných společnostech v Českých zemích. Praha: Trigon, 1997. s. 168. ISBN 80-85320-95-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:30d9dd60-a24e-11e3-b74a-5ef3fc9ae867
Astrologie v českých zemích
Západní astrologická tradice začala na české území pronikat z jižní a západní Evropy již ve středověku. Jistého oficiálního uznání se astrologii dostalo zejména ve 14. a 15. století za vlády lucemburských císařů Karla IV. a jeho následníka Václava IV.
Astrologie se studovala na nově založené pražské univerzitě, astrologii se prokazatelně věnoval její druhý rektor Jan Šindel, známý jako autor astrolábu Staroměstského orloje... Královská knihovna Václava IV. obsahovala několik velmi významných astrologických spisů (včetně tzv. Alfonsinských tabulek a Ptolemaiova spisu Tetrabiblos), z nichž se dodnes v zahraničí zachovaly tři sborníky.
Dalšího období velkého rozmachu se astrologie na českém území dočkala na přelomu 16. a 17. století za vlády císaře Rudolfa II., vyhlášeného mecenáše všech provozovatelů okultních nauk. V roli císařských astrologů v té době u pražského dvora působili i Tycho Brahe a Johannes Kepler, na českém území působili i další tehdejší proslulí učenci zabývající se astrologií (např. John Dee)...
Informační prameny:
Zdeněk Horský: Pražský orloj. Panorama, Praha 1988
Milan Špůrek: Praga mysteriosa - Tajemství pražského slunovratu. Eminent, Praha 1996
Jakub Malina: Staroměstský orloj (Praha esoterická). Eminent, Praha 2005
Svatopluk Svoboda: Praha astrologická. Melantrich, Praha 1994.
Konstelace : revue Astrologické společnosti, Praha 1991-2008
Kompilace ze zdrojů: Milan Špůrek: Encyklopedie západní astrologie, http://www.astro-vystava.cz, http://dcch.grimoar.cz/, http://druidova.mysteria.cz, http://www.astrologickaspolecnost.cz
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Astrologie
Doporučujeme dále:
Pasekův kratochvilný astrologický kalendář. Praha: Paseka, 1990, undefined(1). s. 47. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:5fe8af90-1bcc-11e3-b79f-5ef3fc9bb22f
Informace o vydaných dokumentech
--
Národní knihovna ČR
08.12.2022 11:33