-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych se Vás zeptat, zda nevíte kdy vznikla první kniha pro děti? Při pátrání po internetu jsem našla, že počátky tvorby literatury pro děti v Evropě jsou až ve 2. polovině 17. století a nejvýznamnější osobností tohoto období byl Jan Amos Komenský (*1592 – †1670), který se zabýval způsobem, jak děti vychovávat. Orbis pictus (Labyrint světa a ráj srdce) je považováno za první obrázkovou knihu pro děti. Je toto tvrzení pravdivé? Jakou vazbu kniha měla? Dala by se zařadit do dnešního rozdělení knižních vazeb V1, V2, ...V8?
Předem popř. mockrát děkuji
za pomoc v odhalení těchto (pro mne) nejasností.
Dobrý den,
česká literatura pro děti a mládež měla již své předchůdce v starším údobí slovesnosti v některých spisech Tomáše ze Štítného a především v osobnosti učitele národů, v Janu Ámosi Komenském, který vymýšlí obrázkovou knihu pro předškolní děti; knihu, jež by jim pomáhala objevovat svět.
Kdy opravdu prvně vyšel Orbis Pictus, se prameny různí. Latinsky vyšel snad poprvé v roce 1657 v Amsterodamu jako součást Opera Didactica Omnia a samostatně poprvé 1659 v Londýně. Některé prameny ale uvádějí, že kniha vyšla prvně dvoujazyčně v Norimberku 1658.
Svoji dobu však Komenský předběhl o desetiletí. Hlavně proto, že odmítl odříkávání latinských textů zpaměti bez porozumění jejich smyslu. (...) "Hlavní je předkládat věci smysly vnímatelné nejdříve smyslům, aby mohly být pochopeny," vysvětloval v druhé polovině sedmnáctého století Komenský. Proto obrázky a názorné ukázky – žáci měli nejprve pochopit, co se učí. To, co nám dnes připadá běžné, bylo v Komenského době velkou novinkou.
Podle informací pracovníka Odd. rukopisů a starých tisků v době, kdy začal J. A. Komenský vydávat knihy, měl svoje mecenáše, kteří vydávání knih spolufinancovali. Souběžně existovaly dvě praxe: některé knihy vycházely s tzv. nakladatelskou vazbou, (většinou to byly učebnice a modlitební knížky, aby se rychleji dostaly k uživatelům) a potom tiskař vysázel knihu a ještě nerozřezané vytištěné archy prodal kupujícímu a ten si ji nechal upravit včetně vazby, která bývala z různého materiálu, papírová, ale většinou kožená a zdobená. Proto staré tisky velmi často neměly jednotnou vazbu.
Jak ale ve skutečnosti vypadalo první vydání Světa v obrazech, jakou přesně mělo vazbu podle našeho současného označení, jsme nenašli. Manuscriptorium Národní digitální knihovny na www.nkp.cz např. uvádí záznam pozdějšího vydání knihy Orbis Pictus:
Orbis Pictus. Die Welt in Bildern : in zwey und achtzig Abschnitte zum Gebrauche der kleinsten studirenden Jugend in den kaiserl. königl. Staaten zusammengezogen /, Joann. Amos Comenii
Komenský, Jan Amos, , 1592-1670
Ks-0016.607; Moravská zemská knihovna v Brně; Brno; Česká republika
Titul: Orbis Pictus. Die Welt in Bildern : in zwey und achtzig Abschnitte zum Gebrauche der kleinsten studirenden Jugend in den kaiserl. königl. Staaten zusammengezogen /, Joann. Amos Comenii
Datace: cca. 1776; Ne před: 1776; Ne po: 1776
Výzdoba: viněty, iniciály, vlysy
Obecné informace o fyzickém stavu a dochování:
Jazykový materiál; staré tisky; historické knihovní fondy; Tisk, Normální.
Kniha
Rozsah:
167, 19 s.
Rozměry:
8°
Popis výzdoby:
Ilustrace
Popis vazby:
Původní papírová vazba
Historie
Provenience:
Provenience: (razítko) Franzmuseum D.K.K.M.S. Ackerbaugesellschaft
Vazby knih se podle současného rozdělení označují V1 (měkká, sešitová, brožura) až V5 (polotuhá), V6 (leporela) až po V8 (tuhá, celoplátěná) a V9 (plastová).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kni%C5%BEn%C3%AD_vazba
V starším údobí literatury však ještě cíleně literatura pro děti nevznikala, kromě speciálních spisů určených k výchově královských, šlechtických, rytířských dětí. Zastupovala ji jen lidová ústní slovesnost, z ní pak lyrika, pověsti, báje a tzv. rodinný a herní folklór. K faktickému konstituování literatury pro děti a mládež došlo teprve v prvních fází českého obrození (1775-1830). Vzniká již programově, je přičleňována nejčastěji k vychovatelství světskému i církevnímu. K nejstarším náleží Mravná naučení pro mládež sedlskou od Josefa Prokopa, Campe-Rulíkovo Cvičení dítek a Příkladové a básně dítkám, V. M. Krameria Zrcadla příkladů, Zrcadlo šlechetnosti, Mravové šlechetných dítek aj. K školní a církevní výuce sloužily tehdy kancionálky J. J. Ryby. Z iniciativy obrozenských vědců a literátů vznikaly první české slabikáře a jejich koncipování resp. nedostatek původní a vhodné literatury, přimělo jejich autory k tvorbě vlastní - K. A. Vinařický, J .Puchmajer a F. Doucha.
Vliv obrozenecké literatury na slovesnost pro děti je kromě zmíněného kontextu výrazněji vyjádřen a koncipován zábavně vzdělávacím programem V.M. Krameria - pestrým obsahem povídek, románů rodinných, rytířských, knížek lidového čtení, cestopisů,..., nejoblíbenějším typem takové četby se stal záhy např. Krameriův Mladší Robinson...."
Čerpáno z: VORÁČEK, Jaroslav. Česká literatura pro mládež. (Dějiny a teorie do r. 1945). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971.
V raných počátcích obrození existovaly tři zdroje tzv. četby mládeže a dětí: školní čítanka, církevní literatura - v podstatě katechismus a zpěvník církevních písní, dále světská nábožná slovesnost, písně, vinšovníky,.. a příležitostná literatura, bajky, písně, básně a drobné prózy adresované mládeži např. v almanaších A. J. Puchmajera Sebrání básní a zpěvů a V. Tháma Básně v řeči vázané.
Zdroj: VORÁČEK, Jaroslav. Vývoj teorie a kritiky české literatury pro mládež. Praha: Univerzita Karlova, 1972.
Literatura Národního obrození tvoří ucelený úsek českého literárního vývoje. Počátkům tohoto procesu dal vzniknout absolutistický stát za vlády Marie Terezie a Josefa II., kteří vytvořili několik reforem důležitých pro další vývoj české společnosti i kultury.
Tereziánské a josefínské reformy zrušily jezuitský řád a nevolnictví, tzv. tolerančním patentem zrovnoprávnily všechna náboženství a změnily školský systém země. Byla uzákoněna povinná školní docházka a odděleny školy od církve. Byl to velmi důležitý mezník i pro vznik literatury pro děti.
Kolem roku 1775 se projevil zájem autorů o problematiku dítěte a dětská literatura se stala předmětem zájmu společnosti. Literatura pro děti v této době rozlišuje dobré a špatné vlastnosti dětí i dospělých. Velmi oblíbená byla tzv. katechetická metoda, kdy knihy pro děti byly plny hrozeb a napomínání. Oficiální literatura sloužila katolické mravouce, v jejímž duchu byla také psána. Vzorem pro domácí tvorbu se staly překlady povídek německých katolických autorů, jako byl Joachim Heinrich Campe a Christoph von Schmidt. Jejich příběhy se snažily vést čtenáře ke zbožnosti a naprosté pokoře.
Na počátku národního obrození také vznikají dětské knihy, které se snaží vychovávat malé čtenáře v rámci ideálů postupně se tvořící české společnosti. Tyto knihy apelují na dětské čtenáře, aby používali češtinu, byli hrdí na vlastní národ a vykazují také znaky mravoučnosti.
V 1. pol. 19. století se výrazně uplatnila v české literatuře i sběratelská činnost ústní lidové slovesnosti. Pozornosti se dostávalo především písním, pověstem a pohádkám.
František Jan Tomsa – Slabikář pro městské školy v c. k. zemích
Václav Matěj Kramerius – Veselí a smutní příběhové
Josef Jungmann – Slovesnost aneb Sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu
Magdalena Dobromila Rettigová – Mařenčin košíček, Arnošt a Bělinka
Jakub Malý – Národní české pohádky a pověsti, Sebrané báchorky a pověsti národní
Karel Alois Vinařský – Abeceda česká (první č. čítanka)
Josef Kajetán Tyl – O skleněném kopci, O vodní růži, Strakonický dudák, Čert na
zemi
František Ladislav Čelakovský – Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých (Píseň
dětská, Rozmluva noční)
...
Zdroj: VALENTA, Zdeněk. Česká a světová literatura pro děti. Studijní opora katedry preprijmárního a primárního vzdělávání. Ústí nad Labem: pedagogická fakulta Univerzity J.E.Purkyně, aktualizováno asi v roce 2013. http://www.pf.ujep.cz/files/KBO/USTA/Studijni_opora_Ceska_a_svetova__literatura_pro_deti.pdf
Pro vznik původní literární tvorby pro děti a mládež bylo velmi nepříznivé, že nedostatek četby pro mládež byl kryt počátkem 19. století stále větší měrou překlady mravně výchovné a sentimentální německé literatury. Povídky Marie Antonie, M. D. Rettigové a Vojtěcha Nejedlého (vydávání časopisu Hlasatel).
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
24.07.2015 11:58