Prosím pravidla skloňování polských příjmení

Text dotazu

Koncovky jednotl. pádů např: paní Skorupska, Panczowa, Kolikova, paní Karski, Mikolajewska,

Odpověď

Hezký den,

skloňováním cizích jmen v češtině se zabývá kniha M. Knappové "Naše a cizí příjmení v češtině".

O začleňování cizích ženských příjmení do češtiny se zde mimo jiné píše:

"(...) V ostatních případech, tj. v textech určených široké veřejnosti, je obvyklé u cizích ženských příjmeních nahradit v českém kontextu cizí přechylovací přípony českou příponou -ová a začlenit tak jednotlivá příjmení do českého jazykového systému tak, aby se v něm dala bez potíží užívat (skloňovat ap.) a zároveň signalizovala, že nositelkou tohoto příjmení je žena. (...)"

Zdroj: KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec : Tax Az Kort, 2002. ISBN 80-238-8173-6 (váz.), str. 101

V běžné veřejné komunikaci se tedy cizí jména v češtině zpravidla přechylují, aby příjmení fungovalo správně ve větném kontextu. Pro příklad si dovolujeme uvést také úryvek z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR:

„Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností –⁠ z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. Účelem přechylování je vyhnout se nejednoznačným větám, a tím předcházet nedorozuměním. Nepřechýlené příjmení nelze skloňovat, nemusí tak být např. zřejmé, co je ve větě podmět a co předmět. Věta Susan Sontag navštívila Shirley Temple může znamenat, že Sontagová navštívila Templovou, ale i Sontagovou navštívila Templová. Podobně u věty Smetana zavolala Svoboda nevíme, kdo komu, popř. koho zavolal. Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy. Z nepřechýleného příjmení dále nepoznáme rod pojmenované osoby, např. ve větě Na návštěvu přijde Smith není jasné, zda čekat návštěvu pana Smitha, nebo paní Smithové.“

Zdroj: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=700

Způsob přechylování odpovídá zásadám v našem jazyce, např: Valentina Těreškovová, Galina Něščimenková, Anna Seghersová, Françoise Saganová, Sophia Lorenová. Jak jazyková příručka dále uvádí nepřechýlená příjmení se používají pouze ve výjimečných případech, pokud jde o některé známé osobnosti, například: Edith Piaf, Marilyn Monroe či Gina Lollobrigida. Polská ženská příjmení tedy přechylujeme pomocí přípony  -ová v případě substantivních příjmení (Rodowicz - Rodowiczová) a koncovky v případě adjektivních příjmení (Biały - Białá).

Na základě výše uvedeného se domníváme, že Vámi uvedená příjmení byla do češtiny přechýlena takto:

Skorupska – Skorupská

Panczowa – Panczowová

Kolikova – Kolikovová

Karski – Karská

Mikolajewska – Mikolajewská

Při skloňování příjmení vycházíme z pravidel české mluvnice, např. 1.p. Skorupská, 2.p. Skorupské, 3.p. Skorupské, 4.p. Skorupskou, 5.p. Skorupská, 6.p. Skorupské, 7.p. Skorupskou.

Více informací o používání polských ženských příjmení můžete nalézt v článku Polská ženská příjmení v češtině, ke čtení zde http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5915. Dalším užitečným zdrojem je také kniha Miloslavy Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině uvedená výše.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.09.2021 12:42

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu