Prosím pravidla skloňování polských příjmení

Text dotazu

Koncovky jednotl. pádů např: paní Skorupska, Panczowa, Kolikova, paní Karski, Mikolajewska,

Odpověď

Hezký den,

skloňováním cizích jmen v češtině se zabývá kniha M. Knappové "Naše a cizí příjmení v češtině".

O začleňování cizích ženských příjmení do češtiny se zde mimo jiné píše:

"(...) V ostatních případech, tj. v textech určených široké veřejnosti, je obvyklé u cizích ženských příjmeních nahradit v českém kontextu cizí přechylovací přípony českou příponou -ová a začlenit tak jednotlivá příjmení do českého jazykového systému tak, aby se v něm dala bez potíží užívat (skloňovat ap.) a zároveň signalizovala, že nositelkou tohoto příjmení je žena. (...)"

Zdroj: KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec : Tax Az Kort, 2002. ISBN 80-238-8173-6 (váz.), str. 101

V běžné veřejné komunikaci se tedy cizí jména v češtině zpravidla přechylují, aby příjmení fungovalo správně ve větném kontextu. Pro příklad si dovolujeme uvést také úryvek z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR:

„Pro jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka je však zcela přirozené, vychází z jeho strukturních vlastností –⁠ z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. Účelem přechylování je vyhnout se nejednoznačným větám, a tím předcházet nedorozuměním. Nepřechýlené příjmení nelze skloňovat, nemusí tak být např. zřejmé, co je ve větě podmět a co předmět. Věta Susan Sontag navštívila Shirley Temple může znamenat, že Sontagová navštívila Templovou, ale i Sontagovou navštívila Templová. Podobně u věty Smetana zavolala Svoboda nevíme, kdo komu, popř. koho zavolal. Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy. Z nepřechýleného příjmení dále nepoznáme rod pojmenované osoby, např. ve větě Na návštěvu přijde Smith není jasné, zda čekat návštěvu pana Smitha, nebo paní Smithové.“

Zdroj: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=700

Způsob přechylování odpovídá zásadám v našem jazyce, např: Valentina Těreškovová, Galina Něščimenková, Anna Seghersová, Françoise Saganová, Sophia Lorenová. Jak jazyková příručka dále uvádí nepřechýlená příjmení se používají pouze ve výjimečných případech, pokud jde o některé známé osobnosti, například: Edith Piaf, Marilyn Monroe či Gina Lollobrigida. Polská ženská příjmení tedy přechylujeme pomocí přípony  -ová v případě substantivních příjmení (Rodowicz - Rodowiczová) a koncovky -á v případě adjektivních příjmení (Biały - Białá).

Na základě výše uvedeného se domníváme, že Vámi uvedená příjmení byla do češtiny přechýlena takto:

Skorupska – Skorupská

Panczowa – Panczowová

Kolikova – Kolikovová

Karski – Karská

Mikolajewska – Mikolajewská

Při skloňování příjmení vycházíme z pravidel české mluvnice, např. 1.p. Skorupská, 2.p. Skorupské, 3.p. Skorupské, 4.p. Skorupskou, 5.p. Skorupská, 6.p. Skorupské, 7.p. Skorupskou.

Více informací o používání polských ženských příjmení můžete nalézt v článku Polská ženská příjmení v češtině, ke čtení zde http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5915. Dalším užitečným zdrojem je také kniha Miloslavy Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině uvedená výše.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

27.09.2021 12:42