-
To se mi líbí
-
Doporučit
Druhý z poptávaných výrazů by se prý měl určitě nacházet v Severinově kuchařské knize z r. 1535.
Dobrý den, slovo kalkus i řípka se vyskytují ve staročeštině. Zde je na ukázku několik výskytů v textu knih.
kalkos v. kalkus.
kalkus, mase., louh (vápenný), z něm.
: Kalkguss Jg. Byl uvržen w kalkus anebo
do lauhu Rokyc. 147“. Udělaj... kalkus
dobřě hustý Chir. 9Ub. Vezmi yzop a udělaj
kalkus dobrý t. 311“. kalkuf z popela
čekankového ApatFY. lU9b. kalkus *ali-
entrum, MamA. 14“; kalkos *a!entrum
Prešp. 2430 Vocab. 175b, kalkoff *alantrum
j Nom. 70b.
lúh, luha, lúha, -u, mase., louh, Lauge ;
pol. lug, sin. lug atd., ze stněm. louga,
huge. — Nadělajž z ňeho (popela) lauhu
Chir. 273b. Udělaj z toho ze všeho luh a
tiem sobě maj často tvář t. 186b; tiem
sě luhem maj t. 274b; potom sobě tiem
lauhem často oči promývaj t. 279“. Hlavu
prudkým lauhem zmejti RešSir. 70b.
Uvržen v kalkus anebo do lauhu Rokyc-
Post. 147“. Těžké ť jest trpěti piestové
rány, luh lítý, var, mýdlo, aby to špínu
vyleptalo ŠtítMus. 50b, těžké ť jest trpěti...
lúh ftpawy, var... ŠtítOpat. 305". Myješ
mě bez luha Hod. 85“. (Stanimír) je se
Čechům luh za šíji točili DalJ. 72 var.
zj2. — luh nautea, áqua corio foetida, in
qua coria macerantur MVerb.; luh *fur-
mitum, koželuh cerdo Prešp. 2407 v kap.
De artificibus, luh frunum BohFl. 793
(frunum = lohe, lowe Diefb. Gloss., —
lôhe = frumium, lô gen. lowes Gerberlohe
Lex.); luh lixivium Prešp. 2503, BohFl.
860 (169).
Zdroj: GEBAUER, Jan. Slovník staročeský. Praha: Academia, 1970.
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:9d3a5a40-fc70-11e2-9584-001018b5eb5c
Další zdroj:
Čteme na př. v stčes. „Jádru z mnohých lékařských knih vybra-
ném” (1. pol. XV. stol.) : „Učiň kalkus čekankový, shřeje jej
u vohně, ať jest hořek, a tiem sobě myj tvář.” (Kalkus čekankový
je louh připravovaný z čekankového popela.)
Zdroj: Hovory o českém jazyce: Soubor předn. jaz. kursu Spisovná čeština, který uspoř. Kruh přát. č. jaz. od ledna do června 1940. Praha: Prometheus, 1940.
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:f6052590-44fb-11e4-a450-5ef3fc9bb22f
Kaše krájená v postě, aneb těchto dní na velikých svat-
bách, aneb pří velikých hostech. Takto dělaj: Vezmi jiker či-
stých, štičích a vypeř je čistě octem a udělaj sobě kalkus (viz
rejstřík), neveimi prudký, a nech, ať se ustojí dobře. A vstav
jej na voheň jako jiný louh, a když počne vříti, vespi tam ty
jikry a nech dobrou chvílí povrou, potom oceď a vypíraj do-
bře studenou vodou, tak jakoby dřený hrách vypíral, i když
dobře vypířeš, daj je do čistého moždíře, ať se tlukou dobrou
chvíli, a vypera čistých jáhel, usuš je v čistým hrnci v novém,
daj do moždíře, ať se spolu tluče, a když budú dobře, vezmi
vína dobrého čistého a sladkého a nadělaj prachu ruožového,
protáhna kaši, daj do kotlíka s tím prachem a daj řeckého vína
a cukru dosti, neb se ta nemuož' děláti s medem, a nedávaj
do ní žádného koření, a když dobře uvře, daj ji na čisté necky,
ať vystydne, a vezmi mandluov s hrst, neb se dvě, a rozetři je
v pánvi, nastrúže к tomu muškátového vořechu. I rozpust do-
brým vínem, aneb malva zim i krájej ty kusy na topenice, pospi
je cukrem.
hesla v rejstříku
řípa, ř. bílá, ř. červená, cvikle
řepa, řipka
řípka, lžíce s tenkou rukovětí
Kaše kobližná neb režná. Vezmi mouky bílé a vajec něko-
lik, udě.laj těsto takové, aby je válečky rozválel tence, jako by
koblihy dělati chtěl. Potom řež to těsto rozválené drobničce
řipkú (viz rejstřík), a když to zřežeš, vezmi másla na pánev,
a usmaž to těsto, a když již dobře bude, vezmi čistého mléka
aneb smetany a vař spolu, a másla přilož, než míšej, ať by se
nesevřelo a budeť kaše kobližná. Potom na ni není potřebí sy-
pali, než na mísu když dáš, pospi cukrem a skořicí, a jest čistá
věc.
Zdroj: ZÍBRT, Čeněk. Staročeské umění kuchařské. S původním obrázky. Praha: Stará garda mistrů kuchařů, 1927.
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:7e604bae-43c2-4d07-8fe8-726841cfdf58
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:6473c47a-142e-424b-955e-afe920b5a2ec
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:3c316f7e-cb39-42de-ae45-62a19b9070f9
Pro zajímavost doporučujeme ještě knihu:
BERANOVÁ, Magdalena. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha: Academia, 2005.
Klíčová slova: dějiny gastronomie, výživa člověka, dějiny, starověk, středověk, gastronomy, history, human nutrition, history, antiquity, middle ages
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
16.03.2021 18:39