-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
mohla bych se dozvědět přesné zdůvodnění proč a odkdy se 1.leden považuje za začátek nového roku? A proč jím není den zimního slunovratu?
Děkuji.
Dobrý den,
v nejstarších dobách zřejmě lidé vystačili s dělením období na teplé a studené či suché a vlhké (resp.období záplav). Řídili se ekologickým časem, který byl vymezován přírodními ději v jejich okolí.
Později však lidská společenství potřebovala lépe synchronizovat a plánovat svou činnost. Člověk si začal všímat spojitosti mezi střídáním klimatických období a nebeskými jevy včetně běhu Slunce po obloze. V teplém období jsou dny delší než v období studeném. Dny se však pomalu začínají zkracovat, Slunce je v poledne každým dnem níže a níže, stíny se prodlužují, teplé období postupně přechází do studeného. Pak, v období zimy, nastane nejkratší den a nejdelší noc. Dny se pak začínají prodlužovat, Slunce se opět ujímá vlády a každým dnem dostoupá na nebi o něco výše. V polovině teplého období nastane nejdelší den, Slunce je nejvýše, cyklus se uzavírá. Čas, kdy se Slunce nacházelo ve své mezní poloze (severní či jižní), označili lidé za slunovrat.
Dalším významným objevem bylo stanovení délky doby, kdy se Slunce vrátilo do jedné ze svých dvou mezních poloh. Tento cyklus trvala zhruba 365 dní a znamenala délku slunečního roku. Za tuto dobu se vystřídala jedna teplá a jedna studená perioda.
Zimní slunovrat pro nás pozemšťany znamená, že 21. nebo 22. prosince dosáhne naše rodná hvězda Slunce své nejjižnější polohy na mapách noční oblohy označované jako obratník Kozoroha , tedy 270° ekliptiky. Jedná se o jeden z astrologických úkazů, který naši předkové sledovali prokazatelně nejdříve - místo písemných záznamů jsme často svědky unikátních kamenných kalendářů či náboženských staveb, které mají k zimnímu slunovratu, jako unikátnímu astrologickému a astronomickému úkazu zřetelný vztah.
V indoevropské tradici je při zimním slunovratu oslavováno zrození slunečního božstva, neboť postupné ubývání dne a tím i světla, tepla a životní síly je v těchto systémech obrazem stárnutí slunečního božstva. Přibývání dne a slunečního jasu po zimním slunovratu nakonec vede k obnovení života v přírodě.
Nejstarší zmínka o slovanských oslavách zimního slunovratu pochází z 10. století, kdy byly prováděny oslavy předků a přírody.
Později byly oslavy zimního slunovratu i u Slovanů nahrazeny křesťanskými Vánocemi, tj. oslavy zrození slunečního božstva byly nahrazeny svátkem narození Ježíše Krista. Řekové slavili dne 25. prosince zrození boha Slunce Hélia, Římané zimní slunovrat pojali jako svátek hojnosti zasvěcený Saturnovi a zrození Nepřemožitelného Slunce, v pozdním období římské říše se také na toto datum hojně rozšířily oslavy původem íránského slunečního boha Mithry, což byl bezprostřední předstupeň zařazení tohoto svátku do křesťanského rituálu.
Starověký římský kalendář měl jen deset měsíců a začínal 1. března, což se odráží v anglických názvech některých měsíců, které pocházejí z latiny: září (september - sedmý), říjen (october - osmý), listopad (november - devátý), prosinec (december - desátý). Kolem roku 713 př. n. l. byly, podle tradice králem Numou Pompiliem, k měsícům v roce přidány leden (Januarius) a únor (Februarius) společně s doplňkovým měsícem Intercalarisem. Rok použitý v datování byl konzulárním rokem, který začínal dnem, kdy konzulové poprvé vstupovali do svého úřadu - to bylo roku 222 př. n. l. uzákoněno na 15. březen, ale roku 191 př. n. l. bylo toto datum přesunuto na 1. leden. Stalo se tak zřejmě vydáním tzv. Aciliova zákona (Lex Acilia), který zrušil cyklus upravující systém obyčejných a přestupných let a úpravu roku nechal na libovůli pontifiků. Zároveň tedy i změnil datum začátku římského úředního (konzulského) roku.
Prvním úředním rokem, který začínal 1. lednem byl rok 190 př. n. l.. Vzhledem k tomu, že podle tohoto roku byly datovány úřední písemnosti a navíc občanský rok byl v téže době ponechán na libovůli pontifiků, získával postupně 1. leden stále větší význam a zatlačoval stále více 1. březen, což byl počátek občanského roku.
V roce 45 př. n. l., kdy Julius Caesar zavedl juliánský kalendář, byl vypuštěn měsíc Intercalaris, 1. leden však byl nadále prvním dnem nového roku. Tento den pak jako první den roku uznávali i ranní křesťané.
Pokud jde o gregoriánská kalendář, 24. února 1582 papež Řehoř XIII. vydal bulu Inter gravissimas vyhlašující kalendářní reformu. Protože mělo být vynecháno 10 dní najednou, bylo k provedení tohoto kroku vybráno období, kdy bude zásah do liturgického roku pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října. Následující den měl být považován za pátek 15. října. Nebýt této korekce, kalendář by se ještě více opožďoval oproti skutečným změnám ročních období. Papežská bula také stanovila, že každý poslední rok století bude přestupný jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400.
V Čechách původně pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice oznámil změnu data ze 14. na 25. listopadu 1582. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V roce 1583 přijetí nového kalendáře zamítl i zemský sněm. Reformu tak realizoval svým mandátem ze 3. prosince až Rudolf II. (skok z 6. ledna na 17. leden 1584).
Ve Slezsku byla změna provedena z 12. ledna na 23. ledna 1584.
Moravští stavové ale mandát neuposlechli a dále na Moravě platil Juliánský kalendář. Druhé císařské rozhodnutí v červenci téhož roku již odmítnout nemohli a kalendář byl zaveden i na Moravě (po 3. říjnu následoval 14. říjen). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil až roku 1587.
Podle celosvětově nejrozšířenějšího gregoriánského kalendáře začátek nového roku připadá na 1. ledna. V noci z 31. prosince na 1. ledna svět slaví konec roku a tak i začátek nového - Silvestrovské oslavy. Podle jiných kalendářů připadají oslavy nového roku na jiné dny: např. v juliánském kalendáři, který používá pravoslavná církev, připadá Nový rok na 14. ledna.
V současnosti gregoriánský kalendář jako občanský kalendář používá větěšina zemí světa kromě Saúdské Arábie (Islámský kalendář), Etiopie (Etiopský kalendář), Íránu a Afghánistánu (Perský kalendář). Dvě země kromě gregoránského kalendáře používají i tradiční kalendář: Izrael (Židovský kalendář) a Indie (Indický národní kalendář). Další dvě země používají modifikovanou verzi gregoriánského kalendáře: Thajsko (Thajský solární kalendář) a Japonsko (Japonský kalendář).
zdroje :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_rok
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gregori%C3%A1nsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99
http://www.myty.cz/view.php?cisloclanku=2006040001
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
19.12.2013 08:45