Přízemí a první patro

Text dotazu

Dobrý den přeji,

Proč v některých zemích mají přízemi, jinde rovnou maji první patro.

Předem dekuji

Odpověď

Dobrý den,

pokud jde o historické důvody, název "přízemí" užívají zejména krajiny, ve kterých byly budovány několikapatrové stavby již ve středověku a tudíž již v té době vznikla potřeba pojmenování podlaží, které přímo navazuje na úroveň země. Jde zejména o krajiny Evropy (Francie, Španělsko, Velká Británie, atp.) a ty, které byly poté pod kolonizační, a tedy i jazykovou nadvládou těchto krajin, teda většina Afriky, Mexiko, Austrálie, země blízkého východu, Indie, atp. Tzv. "Americké" označování, kde je nad přízemím přímo druhé podlaží obvykle najdete ve všech ostatních zemích. Viz. příloha č. 1 - obrázek. "Americké" označování podlaží má také dvě variace - buď to, které jsem již popsala (t.j. přízemí a nad ním druhé podlaží), anebo je přízemí právě ozačováno jako první podlaží. Tento systém je využíván zejména v USA, v Rusku a v Číně.

Také slovní spojení "první patro" není to samé, co "první podlaží", protože slovem "patro" v češtině označujeme zejména podlaží, které se nachází nad přízemím, t.j. nejsou stavěná přímo na zemi. Synonymní ekvivalent slova "patro" je také termín "poschodí" - teda podlaží, na které se nutně dostaneme schody (a tudíž není přímo na zemi).

Navíc také záleží zejména od bodu, od kterého se označení daného podlaží počítá a pokud se nejedná o budovu s výtahem (kde přesné označení daného podlaží najdeme), jde většinou o čistě lingvistický problém a o to, jak daná podlaží označují lidé, kteří budovu využívají, případně o to, jaký je většinový jazykový zvyk v dané krajině. Avšak v českém odborném stavebnictví termín "přízemí" ani není využíván, kvůli přehlednosti a systematizaci se používá jenom termín "první nadzemní podlaží". Viz. příloha č. 2 - obrázek.

Co se týče současné diferenciace, jde zejména o individuální rozhodnutí architektů a výrobců výtahů, kteří pak jednotlivé podlaží označí číslem. Proto existují i výjimky a různé deviace, a v současnosti nelze ani systémy, které jsou vyznačeny na mapě (viz. opět příloha č. 1. - obrázek) považovat za absolutní - jsou stavební a výtahové systémy, ve kterých je např. suterén označen číslem 1.

Použité zdroje

SOCHOR, Karel. "Podlaží, podlažový a podlažní." Naše řeč, ročník 44 (1961), číslo 1-2, str. 63-64.

Přílohy

Obor

Umění, architektura, muzeologie

Okres

Knihovna

Masarykova veřejná knihovna Vsetín

Datum zadání dotazu

18.11.2025 08:00