Příjmení Cuce

Text dotazu

Dobrý den,ráda bych se dozvěděla původ českého příjmení CUCE a ve souvislosti s tím, podle jakého vzoru se to skloňuje. Uveďte, prosím, celé paradigma. Děkuji.

Odpověď

Dobrý den, domníváme se, že příjmení Cuce není českého původu. Výklad příjmení jsme nenalezli v žádném z nám dostupných slovníků a encyklopedií českých příjmení.

Ale zmínku o slově Cuce jsme nalezli v Ottově naučném slovníku:

Cuce = jedno z 13 plemen, čili kapetanijí katunské nahije (pozn. jedná se o něco jako hejtmanství okresu) na Černé Hoře, čítající 13 vesniček.

Pramen: Ottův slovník naučný. Pátý díl. C-Čechůvky. V Praze, J. Otto, 1892.

Český obyvatel s příjmením Cuce byl pravděpodobně příslušník toho „plemene“.

Zmínku jsme nalezli také zde:

„Vladyka Danilo osvobodil nejprve toliko nahiji katunskou, kde jsou plemena: Cetyúané, Něgoši, čekliéi, Bělice, Cuce, Ozriniči, Komaňané, Zagaračané a Pěšivci.“

Viz: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2768236

Výskyt obyvatel se stejným příjmením v ČR najdete na tomto odkazu:

 http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Cuce/hustota/

Skloňování jmen cizího původu zakončených na –e naleznete v internetové jazykové příručce Akademie věd (Cuce i Cuceho):

Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i v písmu na -e (typ Goethe, Tille, Dante, Jorge, Rjúnosuke, Croce, Nietzsche, Miškeje, E, Cche)

Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i v písmu na -e skloňujeme podle toho, která souhláska koncovému -e předchází. Předchází-li tvrdá nebo obojetná souhláska (kromě s, z), skloňujeme jména podle vzoru „pán“ nebo pomocí zájmenných koncovek. I když u jmen známých stále převládá spíše tradiční skloňování podle vzoru „pán“, zájmenné skloňování je dnes stále užívanější i u nich, protože je z pádových tvarů lépe rozpoznatelná základní podoba jména (1., 5. p. Goethe, Niederle, Tille, Šebrle, Dante, Arne, Rilke, Teige, španělské jméno Jorge [chorche], japonské jméno Rjúnosuke – 2. p. GoethaGoetheho, NiederlaNiederleho, Tilla (řidč.) i Tilleho, ŠebrlaŠebrleho, DantaDanteho, ArnaArneho, RilkaRilkeho, TeigaTeigeho, Jorga (řidč.) i Jorgeho, RjúnosukaRjúnosukeho). Pokud koncovému -e předchází ve výslovnosti měkká souhláska nebo s, z, skloňujeme jméno buď podle vzoru „soudce“, nebo stejně jako u předchozího typu stále častěji i pomocí zájmenných koncovek (1., 5. p. Croce [kroče], Veronese, Nietzsche, Schultze, portugalské jméno Jorge [žorže], slovenské jméno Miškeje – 2. p. CroceCroceho, VeroneseVeroneseho, NietzscheNietzscheho, SchultzeSchultzeho, JorgeJorgeho, MiškejeMiškejeho).

Vizhttp://prirucka.ujc.cas.cz/?id=322

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna Filozofické fakulty UK

Datum zadání dotazu

29.12.2014 15:25

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu