Příjmení Antl

Text dotazu

Chtel bych vedet, jak vzniklo moje prijmeni a nebo co znamena dekuji Antl

Odpověď

Dobrý den,
Antl = odvozeno od Adama; Adam, původu hebrejského; odvozena jsou od něho tato příjmení: Adam, Adamec, Adámek, Adamík; Adamčík, Adamíček, Adamička, Adamičko,; Adamír, Adamíra; Adáček, Adášek, Antl. - Místní jméno Adamov.
Zdroj: KOTÍK, Antonín. Naše příjmení. V Praze: A. Kotík, 1894. 288 s.

Dle Wikipedie:
Vývoj příjmení v Českých zemích
Příjmení se někdy vyvinulo z příjmí nebo tzv. jména po chalupě. Historické přídomky neoznačovaly místo narození dotyčného, ale původ rodu (tak se např. Mikuláš Dačický z Heslova nenarodil v Heslově, ale v Kutné Hoře).
Povinné používání příjmení v českých zemích zavedla císařovna Marie Terezie. Tehdy si židé museli zvolit německé příjmení, nebo jim bylo určeno (často složené, jako Hauptvogel, Rothschild, Frühauf apod.). Jména jim byla určována často podle domovního znamení domu, v němž bydleli, nebo jejich místního původu (Taussig, či Taussinger – pocházející z Domažlic, německy Taus), jinde náhodně (dostávali také posměšná příjmení).

Pravopis s -au- na místě dnešního -ou- (Aujezdský, Autrata, Saudek, Auředník) nebo g místo j (Geržabek, Geřábek) jsou relikty tzv. bratrského pravopisu (vyslovované ou se psalo au), který byl v češtině opuštěn v polovině 19. století.
Po druhé světové válce vznikla v rámci snah o degermanizaci jazyka také vlna snah o počeštění („odgermanizování“) českých příjmení. Tak český jazykovědec profesor František Oberpfalcer-Jílek ve svém spisku „Počeštěme svá příjmení“ uvádí, že německé příjmení má asi sedmina obyvatel, přičemž k tomu došlo často „zvůlí vrchnostenských úředníků“, kteří česká příjmení poněmčovali a zapisovali do urbářů apod. v německé podobě (např. příjmení Hrnčíř zapsali jako Tefr, což je zkomolené Töpfer (něm. 'hrnčíř'). Jílek (který šel sám příkladem a německé příjmení Oberpfalcer si roku 1946 změnil podle jména otcovy matky na Jílek[1]) navrhuje čerpat při výběru nového příjmení z historie jmen ženských členů rodiny (manželky, babičky apod.). Změna příjmení byla ulehčena i státem: zatímco změna běžného příjmení stála 125 Kčs, změna německého příjmení stála pouhých 5 Kčs.[2

V roce 2014 žilo v ČR 399 Antlů. Zdroj: http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Antl/hustota/

Použité zdroje

 KOTÍK, Antonín. Naše příjmení. V Praze: A. Kotík, 1894. 288 s.
 http://cs.wikipedia.org/[…]/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADjmen%C3%AD

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.05.2015 09:38

Tereza píše:
Pátek 19.06.2015 21:20
Dobrý den, ráda bych věděla kdy a jak vzniklo a co znamená příjmení Hotovec. Předem děkuji za odpověď.
PSK - admin píše:
Pondělí 22.06.2015 14:55
Dobrý den,
kdy vzniklo příjmení Hotovec, se nám nepodařilo zjistit. K původu Vašeho příjmení:
Hotový - z příd. jm. = připravený ochotný; Hotovec
Zdroj: MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Vyd. 3., (2. v Agentuře Pankrác). Praha: Agentura Pankrác, 2010, 229 s. ISBN 978-80-86781-14-3.
V roce 2014 žilo v České republice 175 osob s příjmením Hotovec:
http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Hotovec/
Hana píše:
Sobota 27.06.2015 10:58
Dobrý den, chtěla bych vědět jak vzniklo a co znamená příjmení Ollerová. Děkuji
PSK - admin píše:
Středa 01.07.2015 15:08
Dobrý den, odpověď jsme Vám poslali na e-mail a naleznete ji také v archivu na adrese http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/prijmeni-ollerova.
Lukáš píše:
Pátek 14.08.2015 21:19
Dobrý den chtěl bych se zeptat jak a kdy vzniklo mé přijmení "Grim"
PSK - admin píše:
Pondělí 17.08.2015 14:41
Dobrý den,
příjmení Grim, Grimm pochází ze střednohorněmeckého (12.-16. století) přídavného jména grimme = zuřivý nebo také z místního jména Grimma v Bavorsku a v Sasku.
Příjmení Grim má 365 lidí, je na 4410. místě a věkový průměr je 42 let.

Zdroj :
D.Moldanová : Naše příjmení. Praha Agentura Pankrác 2004 http://www.nasejmena.cz/[…]/cetnost.php?id=93688&typ=prijmeni
http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Grim/hustota/

Lenka píše:
Neděle 16.08.2015 20:21
Dobrý den , chtěla bych znát význam a původ příjmení Bludská . Děkuji Vám
PSK - admin píše:
Středa 19.08.2015 13:28
Dobrý den,
příjmení Bludský/ -á zřejmě vzniklo podle knihy A. Kotíka "Naše příjmení" odvozením z apelativa blud/y.
Pro zajímavost uvádíme, že dle statistik ze serveru www.nasejmena.cz žilo na konci roku 2014 v ČR 99 mužů s příjmením Bludský (s věkovým průměrem 41 let) a 107 žen s příjmením Bludská (s věkovým průměrem 43 let). Pokud by Vás zajímaly další statistické údaje, je možné je dohledat buď na výše zmíněných stránkách www.nasejmena.cz či www.kdejsme.cz či přímo ze stránek ministerstva vnitra http://www.mvcr.cz/[…]/cetnost-jmen-a-prijmeni-722752.aspx.

Zdroje:
* www.nasejmena.cz
* KOTÍK, Antonín. Naše příjmení : studie ku poznání příjmení českoslovanských, s ukázáním jejich hojnosti, rozmanitosti a namnoze zvláštního rázu a s pokusem o vysvětlení jich původu a smyslu. V Praze : Nákladem Jana Kotíka, 1897. (volně dostupný v systému Kramerius: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/)

Lukáš Bludský píše:
Středa 14.12.2016 15:18
příjmení Bludský/Bludská se objevuje ve dvou místech původu, které dohromady pravděpodobně nesouvisí a týká se o snad náhodnou shodu. o "mé" větvi se traduje stará rodinná historka o jakési chudé dívce, ke které zahořel hříšnou nemanželskou láskou jistý Kinský, a jejich schůzky se odehrávaly nedaleko Bludské brány (poblíž samoty Bludy) na východní hranici Žehuňské obory. Schůzky bohužel (pro slečnu) nebo bohudík (jinak bychom tu nebyli) nezůstaly bez následků, ale že byl dotyčný šlechtic člověk nejen chlípný, ale i čestný a spravedlivý, tak se o dívku i robátko postaral a zaopatřil je, a aby na původní rodinu dívky nepadla hanba, tak přidělil dívce i děťátku příjmení nové. My Bludští, co odvozujeme svůj původ z okolí Městce Králové, jsme všichni příbuzní.
kromě toho existují i Bludští z Příbramska a Podbrdí (Bludský mlýn na Litavce u Rejkovic), ale tam se žádnou spojitost vypátrat nepodařilo.
Lukáš píše:
Středa 27.03.2024 14:57
ještě doplňuji: mlynářská" větev Bludských je velmi stará, poprvé je toto příjmení zmíněno v souvislosti s Blukským mlýnem na Berounce v Radotíně, kdy "mlýn na Bluku koupil roku 1546 od svého bratra Mikuláš Bludský." a "toto příjmení je nepochybně utvořeno od toponyma Bluk; jedná se zcela jistě o hyperkorektní formu místo náležitého Blucký. Rozmanitost doložených forem jasně svědčí o značné nejistotě, se kterou bylo tvoření adjektiva od poněkud neobvyklého toponyma Bluk vždy spojeno" (naše řeč, 2013).
Lukáš píše:
Čtvrtek 28.03.2024 13:01
a ještě jedno doplnění: Antonín Kotík (naše příjmení) na straně 135 zařazuje příjmení "Bludský" (Bludy) do skupiny uvozené odstavcem:
 "Známo jest, že předkové naši stavu panského a rytířského ku jménům svým osobním přibírali přídomky od sídel a statků svých. Přídomky ty nebývaly stálé; neboť jakmile ten onen pán nebo vladyka sídlo své změnil anebo statek, po němž příjmení nesl, prodal, nazývati se počal dle sídla nebo statku nového. Teprv později příjmení tato se ustálila a zůstala rodu, i když nedržel zboží, po němž měl jméno. Větším dílem přídomky takové utvořeny byly ze jména statku příponou -ský, na př. Chanovský, Lažanský, Novohradský, Prusinovský, Smiřický, Vchynský (Kinský). mnohé z rodů takových však zchudly a statku žádného nemajíce, přece příjmení po něm podržely. K těm pak druží se jiné rodiny stavů nižších, jež prostě po jménu osady se jmenují, ze které původ svůj vzaly. ... U každého příjmení je v závorce udáno místo původu."

Bludy byly hospodářský dvůr a původně i celá vesnice v katastru Lovčic, východně od plotu Źehuňské obory. stavení zde stojící dlouhodobě chátralo, posledně sloužilo jako vepřín a roku 2011 bylo srovnáno se zemí (wikipedia)

 Bludy byly do třicetileté války samostatné. Roku 1634 za vpádu Švédů byly vypáleny, obyvatelé zčásti pobiti, zbytek se uchýlil do Lovčic a ves již nebyla obnovena. Stávala výše nynějšího dvora asi mezi bránou Obory a nynější hájenkou. Ještě dosud nedaleko brány jsou zbytky studně z těch dob a druhá studna byla asi 200 m na jih. Kdo a kdy Bludy založil, je neznámo. Jejich jméno je odvozeno od slova blouditi. Byly tehdá pod vsí zvláště za deštivého počasí velké bažiny, v nichž hnily různé traviny. Z bažin vystupovaly plyny, které se vzněcovaly a za tmy a větru se co světélka nad mokřinami pohybovaly. Běda nočnímu pocestnému, který se dal světélky oklamati v domnění, že se blíží k lidskému obydlí. Bloudě sem a tam, zapadl do bahna. (obec Lovčice)
Bohuslav Čása píše:
Pátek 21.08.2015 14:28
Dobrý den, ráda bych se dozvěděl kdy a jak vzniklo a co znamená příjmení Čása. Předem děkuji za odpověď.
PSK - admin píše:
Pondělí 24.08.2015 08:40
Dobrý den,
 informace o původu příjmení Čása v publikacích zabývajících se etymologií českých příjmení chybí. Je možné, že jeho původ souvisí se staročeskými osobními jmény Častolov, Častobor či Častovoj.
Dle statistik Ministerstva vnitra zpřístupněných na stránkách http://kdejsme.cz současně žije na území ČR 65 osob s příjmením Čása a 65 osob s příjmením Čásová (nejvíce v Západních Čechách – v Plzni a v obcích Nýřany a Kralovice).
 
Zdroje:
 Moldanová, D.: Naše příjmení. Praha : Agentura Pankrác, 2004.
 http://kdejsme.cz
Sara píše:
Neděle 20.09.2015 23:50
Dobry den,

zajimalo by me, jak vzniklo a co znamena me prijmeni Ritz. Dekuji.
PSK - admin píše:
Úterý 22.09.2015 12:29
Dobrý den,

příjmení Ritz pochází z němčiny. Patrně se jedná o příjmení z domáckého jména: Ritz, Ric (Richard - doklady: Heinrich oder Ritz, Reitz Grebe, 1525-40 Hesensko - též z Mauritius - doklad: Melichar Rütz, jinak Ritz, rodem z Wöllersdorfu v mohučském kurfiřství 1716-1756
Zdroj: BENEŠ, Josef. Německá příjmení u Čechů. Ústí nad Labem: UJEP, 1998.

Příjmení Ritzinger - časté v Rakousku a v Bavorsku - podle místního jména Ritzing (město v okrese Oberpullendorf v rakouském státě Burgenland. https://translate.google.cz/[…]/Ritzing&prev=search) , základ Ritz
Zdroj: MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2004.

Podle statistiky na stránkách Ministerstva vnitra ČR jsou nositelé příjmení Ritz zastoupeni takto:
5821. místě příjmení Ritz, četnost 19
5822. místě příjmení Ritz-Radlinská, četnost 3
5823. místě příjmení Ritz-Radlinská Scherlingová, četnost 1
5824. místě příjmení Ritz-Radlinský, četnost 1
Tomáš píše:
Pátek 23.10.2015 22:14
Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na původ a význam příjmení Krba. Děkuji za odpověď.
PSK - admin píše:
Pondělí 26.10.2015 16:18
Dobrý den, odpověď jsme Vám poslali na e-mail a naleznete ji také v archivu na adrese http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/prijmeni-krba.
MIchal píše:
Pondělí 29.02.2016 15:57
Dobrý den, rád bych se zeptal jak vzniklo mé příjmení Martin.
PSK - admin píše:
Úterý 01.03.2016 14:30
Dobrý den,
 
příjmení Martin vzniklo z osobního jména ve stejném znění. To je latinského původu (ze slova „Martinus“, což je přídavné jméno odvozené od jména Mars – takto se jmenoval římský bůh války).
 
Dle statistik Ministerstva vnitra zpřístupněných na stránkách http://kdejsme.cz současně žijí na území ČR 403 osoby s příjmením Martin a 383 osoby s příjmením Martinová (nejvíce v Severních a Severovýchodních Čechách).
 
Zdroje:
 
Moldanová, D.: Naše příjmení. Praha : Agentura Pankrác, 2004.
 
Knappová, M.: Jak se bude vaše dítě jmenovat?. Praha : Academia, 2010.
 
http://kdejsme.cz
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu