prichod Rumunu na Valassko a prijmeni Pleca

Text dotazu

Dobry den,
zajimalo by me, zda Rumuni opravdu kdysi davno prisli na uzemi dnesniho Valasska a v pripade ze ano, jesli je mozne, ze prijmeni Pleca je puvodem z rumunstiny.
Dekuji a preji prijemny den.

Odpověď

Dobrý den,

 

není vyloučeno, že se několik Rumunů na Moravu dostalo, avšak ke kolonizaci Valašska Rumuny v nějakém větším rozsahu nedošlo. Valaši s největší pravděpodobností přicházeli na Moravu z bližších oblastí, zejména ze Slovenska. Jejich počet nebyl velký, nicméně jejich vliv na domácí kulturu byl mimořádný. Platí to nejvíce o salašnictví, ve kterém se v tradiční podobě udržely mléčná produkce, nářadí, stavby i jejich názvy, názvy hor a především valašské právo.

 

Valašští kolonisté postupovali po oblouku Karpat od 14. století, aby na východní Moravu přišli koncem 15. století a zejména v 16. století. Z rumunské části Maramureše se do míst spoře osídlených Slovany, nejdříve tedy do dnešní Zakarpatské Ukrajiny, přesunuli Rumuni, zvaní tam tehdy všeobecně Valaši („Volochi“). Byli to pastevci pečující o velká stáda ovcí v horách, tehdy téměř nijak hospodářsky využívaných. Už na této první zastávce došlo k asimilaci s tamním zemědělským obyvatelstvem, které převzalo mnohé z chovatelské praxe kolonistů, včetně specifických forem života v horách a valašského práva. Také Valaši přejali do svého způsobu hospodaření, v Karpatech už od 19. století označovaného jako salašnictví, v každém novém území – na Slovensku, v Haliči i v jižním Polsku – něco málo nebo více z tamního chovu dobytka, který byl součástí jejich zemědělského hospodaření. Název Valach už potom nebyl synonymem pro rumunskou národnost (její přímý vliv dokládáme už jen v Zakarpatské Ukrajině, v Haliči a na východním Slovensku), ale označením pro chovatele ovcí a koz salašnickým způsobem, pro horské i podhorské hospodáře, kteří přijali „valašský“ způsob života.

Jména prvních Valachů, kteří přišli na Moravu koncem 15. století, naznačují především slovenskou a ukrajinskou národnost jejich nositelů, v severní části i národnost polskou.

 

Domněnka o příchodu Rumunů na Valašsko zřejmě vychází ze studie profesora filologie ve Vídni Franze Miklosiche z roku 1879 „Über die Wanderungen der Rumunen in den dalmatischen Alpen und der Karpaten“. Vyslovil se pro rumunský původ moravských Valachů a svůj názor podpořil 44 termíny ze slovníku moravských Valachů, slov rumunského původu. Jako první vyslovil tezi o průběhu valašské kolonizace – o silném rumunském vlivu v prostředí ukrajinské části Karpat a o dalším postupu kolonistů přes polské a slovenské horské území až na Moravu. O moravských Valaších soudil, že jsou potomky smíšeného rumunsko-slovanského obyvatelstva. Miklosich odsoudil tehdy rozšířený názor, že název valach označuje pouze pastýřské zaměstnání. Připomněl, že se s tímto názvem setkáváme pouze v oblasti, v které rumunští kolonisté rozšířili specifický způsob chovu dobytka.

 

Podrobnějším zkoumáním v následujících letech se však ukázalo, že se ve valašském nářečí objevuje pouze několik slov rumunského původu. 

 

Použité zdroje:

 

* ŠTIKA, Jaroslav. Valaši a Valašsko: o původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. Třetí doplněné vydání. Rožnov pod Radhoštěm: Jan Štika, 2015. S. 12, 13, 93, 113. ISBN 978-80-260-8113-5.

 

* KAROLA, David a VALŮŠEK, David. Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka. Zlínský deník [online]. Praha: Vltava Labe Media, 29.1.2011[cit. 2020-07-15]. Dostupný také z: https://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/ze-valasi-prisli-z-rumunska-spise-pohadka.html.   

 

Příjmení Pleca zmiňuje ve své příručce pouze Dobrava Moldanová v souvislosti s příjmením Plecitý a Plecák. Všechna tato příjmení byla nějakým způsobem odvozena od podstatného jména plec. Plecitý = patrně někdo se širokými rameny nebo s vystouplými lopatkami, Plecák – též ranec nošený na pleci.

 

Použitý zdroj:

* MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2010. S. 142. Dostupné také z (pouze z vybraných počítačů NK ČR): https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:aecd0f10-4016-11e4-bc3a-005056827e51 

 

Podstatné jméno plec – „část nad lopatkou“, plecko je slovanského původu. Všesl. – polsky plece, rusky plečó, srbsky/chorvatsky plȅće, strsl. plešte. Prasl. *pleťe je příbuzné s lot. plecs, střir. Leithe „rameno, lopatka“ a snad i chet. Paltana = plec obětního zvířete“.

 

Použitý zdroj:

 

* REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2012. S. 474. Dostupné také z (pouze z vybraných počítačů NK ČR): https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:ccb54510-65d5-11e6-aed5-5ef3fc9ae867 

 

Výskyt příjmení Pleca na našem území můžete zjistit např. prostřednictvím serveru Kde jsme (https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Pleca/hustota/), Naše jména (https://www.nasejmena.cz/nj/cetnost.php?id=242317&typ=prijmeni) nebo Příjmení.cz (https://www.prijmeni.cz/search.php?name=pleca&t=0).

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

13.07.2020 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu