příčestí minulé - shoda s podmětem - koně - živ. a neživ.

Text dotazu

Dobrý den, jaké i/y v příčestí minulém se píše ve
větě: "Houpací koně stáli ve výkladní skříni.". A ve větě: "Dřevěné houpací
koně stály ve výkladní skříni". Je to takto správně? V 2. větě určení
životnosti - resp. neživotnosti podle adjektiva, ale v 1. větě jsou ti koně
životní, i když fakticky neživotní (jako sněhuláci), takže "i"? Děkuji za
odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

podle Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český AV ČR je v případech, kdy podstatné jméno „kůň“ označuje věc neživou (např. pouze se koni podobající), v množném čísle shoda pole rodu mužského neživotného. V obou Vámi uvedených příkladech by tedy bylo „y“.

Citujeme konkrétně z příručky:

„Přestože podstatná jména rodiče, lidičky, koně mají v 1. p. mn. č. koncovku shodnou se jmény rodu muž. neživ. a podstatná jména lidičky a koně mají některé pádové tvary jako jména rodu ženského, přísudkové sloveso je ve tvaru životném: Rodiče byli zdrávi. Naši rodiče nás nikdy nebili. Byli pozváni všichni lidičky z celého okolí. Koně se splašili a divoce se vzpínali.

Označuje‑li však podstatné jméno kůň věc neživou, např. věc pouze se koni podobající, je v množném čísle shoda podle rodu muž. neživ.: Tělocvičné koně stály v koutě. Šachové koně chyběly, ostatní figurky ne. Dřevěné koně z kolotoče byly opraveny.“

Použité zdroje

Internetová jazyková příručka - https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=600#nadpis9
https://prirucka.ujc.cas.cz[…]%88_1&ref=k%C5%AF%C5%88

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

10.02.2011 12:07

Petra píše:
Středa 16.05.2018 09:23
Dobrý den, zarazila jsem se u synova cvičení, kdy mu učitelka označila chybu ve větě "Polsko a Německo nebyly...". Správně prý má být "Polsko a Německo nebylo...". Hledala jsem v pravidlech, jedny uvádějí "y" v přísudku, druhé "o". Také přece neřeknu "Petr a Pavel byl..." nebo "Petra a Jana byla..." Je u středního rodu v rozvinutém podmětu nějaká výjimka, že se píše "o" v přísudku? Foneticky to možná zní lépe, ale mluvnicky si to vysvětlit neumím. Budu se těšit na odpověď.
PSK - admin píše:
Čtvrtek 17.05.2018 18:14
Dobrý den,

obáváme se, že Vaše otázka je určena spíše pro lingvisty. Pokusili jsme se odpověď dohledat, ale jak sama uvádíte, gramatiky se poměrně liší. Pro srovnání s Vaším dotazem - vydání mluvnice z roku 1995 používá: "Polsko a Maďarsko byly největšími kandidáty pro vstup do NATO." Jiná situace je i v případě vícenásobného podmětu v množném čísle - ve starých pravidlech z roku 1986 se jasně tvrdí následující: "V počátcích našeho letectví letadla a auta spolu závodila (anebo závodily)."

Podle současného úzu bychom si vysvětlovali koncovku v přísudku ve větě "Polsko a Německo nebylo." tak, že se jedná o podměty v jednotném čísle, čili koncovka zůstává stejná jako v případě, že by se jednalo o podmět jeden - tedy "Polsko bylo.", "Německo bylo." Viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=600#nadpis4

Jiná situace nastává, pokud jsou všechny členy několikanásobného podmětu středního rodu v množném čísle, pak je v příčestí minulém pevně stanovena koncovka -a. (Koťata a štěňata se dětem líbila). Stejně jako PRAVDOVÁ, Markéta, ed. a SVOBODOVÁ, Ivana, ed. Akademická příručka českého jazyka. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 533 s. ISBN 978-80-200-2327-8. Ta opakuje výše zmíněné: "Auta a jiná motorová vozidla se řítila z kopce nepovolenou rychlostí. Kuřata a housata byla prodána za symbolickou cenu."

Pokud se chcete dozvědět více a nechce se Vám ptát se samotné paní učitelky Vašeho syna, můžete se obrátit na Ústav pro jazyk český a jejich Jazykovou poradnu. http://www.ujc.cas.cz/[…]/zakladni-kontakty.html

ZDROJE:
DOLEJŠÍ, Pavel. Základní pravopisné jevy a pravopisná pravidla s podrobným výkladem českého pravopisu: a navíc 220 pravopisných cvičení a diktátů zaměřených na psaní i/í a y/ý po souhláskách tvrdých, měkkých a obojetných (s klíčem). 2. vyd. Humpolec: Pavel Dolejší, 2005. 163 s. ISBN 80-86480-69-0.
GREPL, Miroslav et al. Příruční mluvnice češtiny. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1995. 800 s. ISBN 80-7106-134-4.
HAVRÁNEK, Bohuslav a JEDLIČKA, Alois. Česká mluvnice: vysokošk. učebnice. 5. vyd. Praha: SPN, 1986. 568 s. Učebnice pro vysoké školy.
PRAVDOVÁ, Markéta, ed. a SVOBODOVÁ, Ivana, ed. Akademická příručka českého jazyka. Vyd. 1. Praha: Academia, 2014. 533 s. ISBN 978-80-200-2327-8.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu