Příbuzenství

Text dotazu

Dobrý den. Nevím, zda jsem vybrala správnou oblast. Asi rozumím dobře pojmu pokrevní příbuzenství ....praděd, děd, otec, syn....též bratr otce a syn otce jsou pokrevně příbuzní. Obdobně je to u žen. V minulosti bylo , myslím, příbuzentví chápáno šíře? Spadá termín přízeň také do oblasti příbuzných rodin a rodů? Lze chápat jako přibuzné rodiny (ne pokrevně), kde se např. 1. Nováková provdala do rodiny Svobodovy a její sestra do rodiny Novotných? Lze potom chápat tyto Svobodovy a tyto Novotné jako příbuzné? Jde mi hlavně o to, jak by toto bylo chápáno tak v 2. pol. 19. století a v 1. pol. st. 20. Prosím, poslala-li jsem dotaz na nesprávné místo, přepošlete ho kolegům, nebo mi napište, kam se mám obrátit.

Odpověď

Dobrý den, jak by byl přesně chápán před více než sto lety vztah Svobodových a Novotných z vašeho příkladu, jsme nenašli. V každém případě by mohlo jít o velmi 'širokou rodinu', o přátelský vztah, přátelstvo... (nebo jak to jinak nazvat, viz výklad níže). Problematika příbuzenských vztahů je složitá...

 

Přátelství a přízeň jsou slova s obdobnou etymologií.

Slovo přízeň (praslovanský prijaznb) bylo odvozeno od slovesa přáti, stejně jako např. slovo přítel...

V češtině slovo příbuzný, staročesky přívuzný, tj. od původu ,připojený, přivázaný' (sňatkem). Spolu se slovem rodina jde o různé způsoby označení hromadného pojmu "příbuzenstvo".

V Čechách se setkáváme v nářečí a zčásti i v obecném úzu se slovy přátelé (přátele), přátelství, na západní Moravě převládlo označení přízeň, hlavně na Hané a dále na východ pak oběma odpovídá rodina (s mnohem širším významem než ve spisovném jazyce), místy i přátelina.

Říkají-li o někom na Valašsku, že patří do rodiny, myslí tím vlastně k rodu; dále na západ se řekne: ten je s námi do přízně nebo z přízně. Jsme rodina nebo máme tam rodinu znamená na Valašsku totéž, co spisovné jsme příbuzní, máme tam příbuzné nebo oblastně české jsme přátelé, máme tam přátelstvo...

Zatímco se na východě významy v tomto poli vyhraňovaly v protikladu rodný - cizí, v nářečích v Čechách a zčásti i na Moravě se vývoj odedávna točil okolo přátelského vztahu a přátelství ve významu příbuzenském; druhotný význam nakonec převážil, byl pak nepříbuzný přítel, druh a hlavně kamarád...

Přátelství, přítel, přátelit se - významy ze slovesa přáti a přídavného jména milý. Pro širší rodinné (rodové) svazky se pak užívá zejména slov příbuzný, příbuzenstvo, v lidovém jazyce hlavně v Čechách naopak dlouho převládá přítel, přátelé, přátelství, přátelina (analogicky podle rodina, cizina) význam příbuzenský.

Výraz přítel není tedy v našem jazyce jednoznačný — stejně jako jsme to viděli u výrazu rodina a teď i přízeň - může se vztahovat jak k příbuzenstvu, tak na příbuznost, a konečně a hlavně (ve spisovném jazyce) na náklonnost, sympatii...

Čerpáno z: Čeština všední i nevšední : 4. výběr jazykových koutků Československého rozhlasu z dialektologie, frazeologie a onomastiky. Praha: Academia, 1972.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:f9b80830-831b-11e3-a70e-005056822549

 

Ukázky z dalších zdrojů:

Příbuzenství - celek vztahů, které pokrevně nebo sňatkem spojují mezi sebou určitý počet jednotlivců.

Termín příbuzenství se považuje často za synonymum „pokrevnosti“. Avšak pokrevnost odpovídá spíše biologickému vztahu mezi dvěma jedinci, zatímco příbuzenství je speciálním sociologickým vztahem.

Rozdíl je jasný v případě nevlastního dítěte v naší společnosti:

dítě má „genitora“ (biol. otce) a zároveň „patera“ (soc. otce). Vlastní označení otec je nepřesné, protože se může vztahovat na dvě osoby, i když ve většině případů představuje tutéž osobu.

Sociologicky je otcovství obvykle určeno sňatkem...

Skupina, která spočívá z otce, matky a dětí, představuje tzv. elementární rodinu. Ta tvoří zákl. jednotku struktury příbuzenských vztahů...

Sňatek představuje v obou případech akt, který určuje pro dítě jeho legitimní postavení ve společnosti.

Sociologické postavení jedince je definováno jeho pozicí ve struktuře příbuzenských vztahů. Aby tato pozice byla každému patrná, je každému jedinci v systému příbuzenství přiřazen název, který definuje postavení vůči ostatním osobám:

otec, strýc, syn, synovec, bratr atd. Soustava těchto názvů představuje „popisnou terminologii " příbuzenství, kde každý název odpovídá konkrétnímu příbuzenskému vztahu.

Některé společnosti však dávají přednost příbuzenským termínům, které neurčují svými názvy konkrétní příbuzenské vztahy mezi jedinci.

Např. termín otec může být použit nejen pro vztah otce a dítěte, ale i pro vztah strýce a dítěte. Taková soustava se nazývá „klasifikační terminologií“ příbuzenských vztahů. Název v ní přiřazuje jedinci sociální postavení, jehož význam je širší než v případě „popisného“ termínu...

Zdroj: Sociální a kulturní antropologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:c50ac9f0-3d89-11e4-b6b9-001018b5eb5c

 

Každý člověk odvozuje svou identitu a příslušnost od svého postavení ve „své" společenské skupině. Nejvíc bezprostřední mezi vztahy jsou vztahy rodinné a příbuzenské. Jejich povaha sice vychází z pokrevních svazků, ale skutečný význam je dán kulturními souvislostmi.

Vyskytují se v obrovském počtu různých variant - neexistuje nic, co lze označit za všeobecně přijatý model rodiny nebo příbuzenských vztahů.

Rodina je skupina vzájemně blízce příbuzných lidí, která je obvykle založena na vztahu rodičů a jejich dětí...

Normou pro průmyslově vyspělý svět je tzv. individuální rodina, dva rodiče a jejich děti. Ale jinde obvyklá rozšířená rodina se skládá ze dvou nebo více generací. A například sdružená

rodina je složena z rodin bratrských a sesterských a jejich dětí.

Systém příbuzenských vztahů vymezuje práva a povinnosti příbuzných.

Národy lze třídit podle jejich systému příbuzenských vztahů. Rozlišují se hlavně podle toho, v jaké linii se dědí.

Někde se práva a povinnosti odvozují od příbuzenstva z matčiny strany. Tento systém se nazývá matrilinearita...

Sounáležitost s příbuznými z otcovy strany označujeme jako patrilinearitu...

Ve společnostech se západní kulturou jsou obvyklé bilaterální příbuzenské skupiny, tj.: člověk považuje za své příbuzné všechny pokrevně spřízněné osoby z matčiny i z otcovy strany...

Zdroj: ROGERS, Alisdair. Lidé a kultury. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5b37c0c0-31bc-11e3-b62e-005056825209

 

I když se nám to na první pohled může zdát zvláštní a „nepřirozené", různé kultury definují a konstruují příbuzenské vztahy a příbuzenské identity zcela jinak, než to běžně děláme my:

je opravdu „stejný" příbuzný „strýc-manžel otcovy sestry" a „strýc-bratr matky"? Máme od obou očekávat totéž a máme se к nim chovat stejně? Jsme skutečně ve „stejných" vzájemných

příbuzenských vztazích? Náš příbuzenský systém tyto dva jedince nijak výrazně neodlišuje, příbuzenské systémy v jiných kulturách naopak ano: vztah s bratrem matky je - nebo může být - zcela něco jiného než s bratrem otce. Kulturním rozdílnostem v interpretaci zdánlivě jednoznačných biologických zákonitostí reproduktivního procesu a alternativním podobám sociálního uspořádání vzniklého v důsledku těchto rozdílných interpretací se věnuje kniha, viz níže:

Zdroj: SKUPNIK, Jaroslav. Antropologie příbuzenství: příbuzenství, manželství a rodina v kulturněantropologické perspektivě. Praha: SLON, 2010.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:51bb4600-478c-11e6-8746-005056825209

 

Doporučit ještě může:

(Záznamy vyhledané   v databázích NK ČR, báze NKC - knihy)

 

     Pruvodce DNA testovanim a genetickou genealogii / Daniel Vanek a kolektiv. -- [Praha] : Forenzni DNA servis, s.r.o., 2016. -- 207 stran : barevne ilustrace, mapy, faksimile ; 22 cm. -- ISBN 978-80-904958-1-4 (vazano)

 

     Geneticka genealogie : sledovani rodovych linii pomoci analyzy DNA / Daniel Vanek a kolektiv. -- Praha : Forenzni DNA servis, s.r.o., 2015. -- 148 stran : barevne ilustrace, mapy, faksimile ; 21 cm. -- ISBN 978-80-904958-0-7 (brozovano)

 

     Cikanska rodina a pribuzenstvi / Lenka Budilova & Marek Jakoubek (eds.). -- 1. vyd.. -- Usti nad Labem : Dryada, 2007. -- 207 s. : il. ; 27 cm + rodokmen (1 slozeny l. ; 36 x 50 cm). -- ISBN 978-80-87025-11-6 (Vlasta Kralova ; vaz.)

 

     Romove: kulturologicke etudy : (etnopolitika, pribuzenstvi a socialni organizace) / editori Marek Jakoubek, Tomas Hirt. -- Plzen : Vydavatelstvi a nakladatelstvi Ales Cenek, 2004. -- 383 s. : il. ; 21 cm. -- ISBN 80-86473-83-X (broz.)

 

     Pribuzenske snatky, jich vyznam pro potomstvo a opravnenost / napsal Jaroslav Krizenecky. -- V Praze : Frantisek Borovy, 1919. -- 142 s. ; 24 cm. -- (Broz.)

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

20.05.2019 18:26

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu