-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Mám tři dotazy.
1. Četl jsem ústavu z roku 1920 a zní vyplývá, že vládu a její členy jmenoval a odvolával prezident republiky. Mohl prezident vládu i kdykoliv odvolat dle své vůle?
2. V ústavě se nepíše, že členy vlády musel jmenovat na návrh předsedy vlády, jako dnes. Mohl tedy dle své libosti jmenovat i jednotlivé ministry?
3. Jak tehdy vypadala struktura vojenské kanceláře prezidenta republiky?
Za odpovědi děkuji
Dobrý den,
děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny.
Ještě před schválením ústavy z roku 1920 byla v platnosti tzn. prozatímní ústava z roku 1918, která v oblasti prezidentských pravomocí nebyla koncipována příliš široce. Prezident původně neměl právo jmenovat a odvolávat ministry. To se nezamlouvalo ani samotnému T. G. Masarykovi a zasazoval se za rozšíření prezidentských kompetencí, zejména směrem k vládě a k výkonné moci. Tyto pravomoci se posílily již díky novelizaci prozatímní ústavy a zůstaly součástí i ústavy konečné z roku 1920.
Na základě textu ústavy by se mohlo zdát, že prezident mohl jmenovat a odvolat vládu libovolně podle svého uvážení. Nebylo tomu ale tak – prezident musel počítat s tím, že vládě musí vyslovit důvěru parlament, jinak by byla nucena podat demisi. Proto se musel snažit jmenovat takovou vládu, kterou parlament vyslovením důvěry odsouhlasí.
Skládání vlády proto většinou probíhalo ve spolupráci politických stran s prezidentem a strany navrhovaly do ministerských pozic osoby, o kterých předpokládaly, že prezident vůči nim nebude mít výrazné námitky. I samotný Masaryk si k této záležitosti poznamenal, že: „... prezident [si] nesmí a nemůže stavět ani v těchto otázkách koalic a osob justamenty. Musí umět dělat kompromisy.“
(BROKLOVÁ, Eva. Prezident Republiky československé: instituce a osobnost T.G. Masaryka. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001, s. 32. ISBN 80-86495-07-8.)
Také historik Jak Kuklík uvedl v rozhovoru, že prezident Masaryk jmenoval premiéra a pak na jeho návrh členy vlády, přičemž respektoval koaliční dohody. U některých postů vyjádřil stranám svoje personální preference, případně uplatnil svůj nesouhlas s nějakou navrženou osobou. Jinak ale věděl, že svévolné jmenování členů vlády by pravděpodobně nepřešlo schvalováním v poslanecké sněmovně.
Součástí Kanceláře prezidenta republiky bylo od jejího založení v roce 1919 také vojenské oddělení, pro které se vžilo označení Vojenská kancelář. Měla být pomocným a informačním orgánem prezidenta jako vrchního velitele československé branné moci. V jejím čele stál přednosta, kterým se většinou stal některý z významných představitelů československého zahraničního odboje. Pro více informací k fungování vojenské kanceláře Vám můžeme doporučit přečíst si základní přehled na stránkách Pražského hradu: https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/vojenska-kancelar-prezidenta-republiky-a-hradni-straz/vojenska-kancelar-prezidenta-republiky/historie-tradice.
Podrobnější informace pak naleznete v následující publikaci:
-PLACHÝ, Jiří a kol. Historie a současnost Vojenské kanceláře prezidenta republiky = History and contemporary of the Military office of the president of the Czech Republic. 1. vydání. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - VHÚ Praha ve spolupráci s Vojenskou kanceláří prezidenta republiky, 2015. 158 stran. ISBN 978-80-7278-661-9.
https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006871948&local_base=SKC
-BROKLOVÁ, Eva a Marek LOUŽEK. Československá ústava 1920: devadesát let poté : sborník textů. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2010, s. 91. ISBN 978-80-86547-89-3.
-BROKLOVÁ, Eva. Československá demokracie: politický systém ČSR 1918-1938. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 1992, s. 35. ISBN 80-901059-6-3.
-BROKLOVÁ, Eva. Prezident Republiky československé: instituce a osobnost T.G. Masaryka. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001, s. 32. ISBN 80-86495-07-8.
-https://www.denik.cz/z_domo[…]dentem-20180102.html?cast=2
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
14.07.2023 13:09