-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda v češtině existují překlady slov "flight" (skupina/oddíl?) a "hilltoppers" v kontextu anglických honů na lišku či obecně parforsních honů a myslivosti.
Jedná se o rozčlenění jezdců/lovců do skupin podle preferovaného způsobu lovu:
First Flight: Vyráží ihned za loveckými psy
Second Flight: Vyjíždí o něco později a pomaleji
Third Flight (Hilltoppers): Zůstávají stát na blízkém vrchu (hilltop), ze kterého sledují štvanici, případně pokud lovná zvěř kupříkladu běží po poli pod nimi, mohou ji také zastřelit.
Mockrát děkuji,
Dobrý den,
slovo „flight“ můžeme asi nejvhodněji spojit s českým slovem „leč“. Je to výraz pro samotný akt hromadného lovu a místo, kde se odehrává. Rovněž se používá k označení součástí honu, resp. skupin lovců (v lečích, jejich počtech, bývá hon organizován). Robert Wolf v publikaci ABC myslivosti (1977) definuje leč jako „část honitby, ve které se při honu právě zvěř honí“ a sleduje její původ od „líčení tenat, pastí, osidel ap.“ (s. 165) Odborné publikace se shodují v rozlišování přibližně čtyř hlavních druhů lečí: představená nebo čelní leč, naháňka s křídly, obstavená leč a obstoupená leč.
České prostředí má ještě specifický výraz pro tzv. plouženou leč neboli „ploužení s křídly“, již jmenuje jako „českou leč“. Od ostatních formací se odlišuje v tom, že základní řada střelců je doplněná křídly střelců. V obecném kontextu ale patří „ploužení“ mezi základní způsoby vedení leči (Drmota, s. 69).
Složitěji se hledá ekvivalent pro slovo „hilltopper“. Mohlo by souviset s prostým překladem slova = „vrchol kopce“. Takto by se snad význam mohl krýt s označením pro lovce umístěné na křídlech či okrajích formace leče (při formaci používané v nepřehledných a kopcovitých terénech). V rámci struktury honu/naháňky se ještě používají slova „předstup“ (= skupina, na kterou se zvěř natlačuje) a „křídlo“ (pro lovce shromážděné na stranách pomyslného obdélníku formace), případně „představeni/í“ (lovci na čelní straně leče). Možná by se tedy význam anglického „hilltopper“ mohl nacházet někde mezi těmito pozicemi. Anebo, prostou úvahou, by mohl být „hilltopper“ lovec, jenž stojí nejvýše, tedy v pozici „za“ nebo „nad“ ostatními, ovšem pro takovou pozici jsme český výraz v odborné literatuře nenašli. Z Vašeho popisu totiž vyplývá, že by se mělo jednat spíše o ne-aktivního lovce, jehož úkolem není primárně lov. Ze známých výrazů spojených s lovem, naháňkou nebo štvanicí by se v tomto směru nabízeli ještě pozice např. honců nebo vedoucího honu, ovšem ty mají poněkud odlišnou funkci, než dle popisu „hilltopper“.
Při hledání jazykových ekvivalentů je určitě důležité mít na paměti, že způsob lovu a organizace myslivosti má v každé zemi odlišné základy a tradice, tedy se mohou v anglickojazyčném kontextu používat výrazy, pro které čeština nemá termín z důvodu, že daný úkon nebo formace nemá nebo neměla reálné použití při honu na našem území či v zemích, které naši terminologii ovlivňovaly.
Literatura
DRMOTA, Josef. Lov zvěře v našich honitbách. Praha: Grada, 2011. 357 s. ISBN 978-80-247-3644-0.
HANSEN-CATTA, Paul-Henry. Myslivecká encyklopedie. Praha: Fortuna Libri, 2008. 407 s. ISBN 978-80-7321-431-9.
KOLDA, František. Myslivost: o zvěři, lovu a zákonech. Praha: Plot, 2004. 224 s. ISBN 80-86523-33-0. (Zejm. s. 12-15)
ŠIMAN, Karel. Česká mluva myslivecká: Příručka mysliveckého názvosloví a úvod do nauky o myslivosti. V Praze: Tiskové podniky Zář, 1946. 210 s.
WOLF, Robert. ABC myslivosti. Praha: Orbis, 1977. 279 s.
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
12.10.2022 08:06