-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, potřebuji zjistit přesná pravidla označování králů, císařů, popř.papežů římskými číslicemi. Děkuji
Dobrý den,
podle našich zkušeností a znalostí byli panovníci (králové, císaři, popř. papežové) číslováni podle toho, kolikátí v řadě toho konkrétního jména nastupovali na královský, císařský trůn nebo papežský stolec. V případě, že měl panovník současně např. císařský i královský titul, číslování probíhalo podle titulu s větší váhou, v tomto případě tedy podle císařského. Dokazuje to např. úryvek z knihy: ČECHURA, Jaroslav; MIKULEC, Jiří; STELLNER, František. Lexikon českých panovnických dynastií. Praha: Nakladatelství Akropolis, 1996. ISNM 80-85770-30-X.
"Titul českého krále v titulatuře habsburských panovníků novověku byl však zachován, byť se nacházel až na třetím místě za titulem císaře rakouského a krále uherského. Během 19. století se ale mohli při skutečné korunovaci zaskvít pouze jednou a také naposledy v roce 1836. Ferdinand I., vlastně jako český král toho jména pátý, byl posledním korunovaným českým králem."
Přestože jsme prohledávali prameny z historie, z dějin panovníků, panovnických i šlechtických rodů (žádnou publikaci věnující se konkrétně číslování panovníků ve fondu bohužel nemáme), nedokázali jsme najít žádná jednoznačná pravidla, podle kterých by se číslování řídilo, a podepřít tak naše tvrzení uvedené výše. Při zpracovávání historických pramenů vědci jistě objevili řadu výjimek, možná i nejasností jak byl některý panovník římskou číslicí vlastně označen. Pro představu uvádíme dva úryvky:
HORA-HOŘEJŠ, Petr. Toulky českou minulostí. Díl II. Praha: Baronet, 1995. ISBN 80-85890-20-8.
"Udělejme si jasno v trochu nepřehledné otázce jména největšího z Lucemburků. Víme, že byl pokřtěn jako Václav, po patronu české země a přemyslovském světci. V sedmi letech pak v Paříži při biřmování přijal jméno Karel, a to po strýci a kmotrovi, francouzském králi Karlovi IV. Sličném, posledním Kapetovci. Proč ho ale označujeme za Karla IV., když před ním v řadě českých panovníků žádný toho jména nebyl? Kdybychom měli být důslední, v našich dějinách by musel vystupovat jako Karel I. Vžilo se však počítání podle nositelů císařské hodnosti a v tomto smyslu byl Lucemburk vskutku čtvrtým Karlem v pořadí, přičemž prvním byl Karel Veliký (742-814)."
KOWALSKI, Jan Wierusz. Encyklopedie papežství. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0191-3.
"Podle dnes platného ceremoniálu se po volbě děkan kolegia kardinálů ujistí, že zvolený souhlasí a položí mu otázku: "Jak se chceš jmenovat?" Až do 6.
století si římští biskupové ponechávali až do smrti občanské křestní jméno.
První si je změnil Jan II. (533-535). Jmenoval se totiž Mercurius, což nepochybně pokládal za příliš pohanské. Podobně Petr z Pavie se nechtěl nazývat Petr II. a změnil své jméno na Jan XIV. (983-984). V číslování pozdějších papežů se jménem Jan došlo ke zmatkům. Jan XXIII., Baltazar Cossa, zvolený legitimně, se roku 1415 na koncilu v Kostnici zřekl tiáry.
Papež Roncalli přijetím jména Jan XXIII. uznal Baltazara Cossu za vzdoropapeže. Od poloviny 16. století všichni papežové příjimali nové jméno, aby tak uctili některého ze svých předchůdců stejného jména. Důležité papežské dokumenty dnes papežové podepisují zvoleným jménem, avšak bez pořadového čísla."
Doporučovali bychom Vám kontaktovat spíše odborné instituce jako Historický ústav Akademie věd ČR (http://www.hiu.cas.cz/) nebo Českou genealogickou a heraldickou společnost v Praze (http://www.genealogie.cz/).
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
21.12.2007 10:49