Pražský hrad

Text dotazu

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat jakým způsobem byl využívám Pražský hrad v 19.století...Kdo na něm sídlil? Jakým způsobem se využívaly a obývaly tamní paláce a místnosti?

Odpověď

Dobrý den,

předem se omlouváme za opožděnou odpověď. Dohledávání níže uvedených informací bylo časově náročnější.

K Vašemu dotazu zasíláme informace, které se nám podařilo zjistit v dostupných zdrojích - v literatuře a na internetu.

Reprezentační prostory pražského hradu jsou tvořeny souborem sálů, salonů a salonků určených pro přijímání oficiálních návštěv . Tyto prostory vytvářejí okruh v úrovni prvního podlaží všech křídel tzv. Nového paláce. Některé z nich sloužily jako reprezentační a hlavně obytné prostory panovníků už v 16. století. V době tereziánské přestavby v 18. století byly upraveny salony v jižním křídle do podoby, kterou mají dodnes. V té době byly spojeny dosud různorodé stavby severního křídla Nového paláce.

Ze sálů je nejznámější tzv. Trůnní sál, který slouží nástupním audiencím diplomatických představitelů, a tzv. pracovna pro jednání prezidenta republiky se zahraničními delegacemi. Řada sálů je vybavena historickým mobiliářem a souborem malířských děl českých mistrů 19.-20. století, mezi nimiž vynikají obrazy Václava Brožíka a Josefa Mánesa.

Reprezentační prostory zahrnují i Španělský sál a tzv. Rudolfovu galerii.

Ve druhé polovině 18. století byla provedena poslední velká přestavba Hradu, která jej proměnila v reprezentační sídlo zámeckého typu. V té době však byla hlavním městem říše Vídeň a Praha měla jen provinční ráz. Hrad postupně chátral a jeho umělecké poklady byly ochuzeny rozprodejem zbytků rudolfínských sbírek.

Po své abdikaci v roce 1848 si Pražský hrad vybral jako své sídlo císař Ferdinand V. Při této příležitosti byla přestavěna kaple svatého Kříže na II. nádvoří. Pro chystanou, ale neuskutečněnou korunovaci Františka Josefa I. byl upraven Španělský sál a Rudolfova galerie.

V 2. polovině 19. století byla rovněž zahájena dostavba Pražského hradu z doby románské (do poloviny 13. století).: kostel Panny Marie, Bílá věž, biskupův dům s kaplí, kostel sv. Bartoloměje, bazilika sv. Víta, královský palác s kaplí Všech svatých, bazilika sv. Jiří s klášterem, Černá věž západní části katedrály.

Po roce 1918 byl reprezentační okruh dobudován vytvořením monumentálních prostor v západním křídle. Tento prostor slouží dnes jako vstupní.

Vladislavský sál sloužil od 16. století především královské reprezentaci. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje, trhy s uměleckým a luxusním zbožím valná shromáždění všech stavů (naposledy roku 1836). Tato reprezentační funkce je částečně zachována dodnes: ve Vladislavském sále se konaly a konají volby panovníka/prezidenta republiky a slavnostní shromáždění spojená s významnými dny České republiky.

Nejzazší severní portál Vladislavského sálu vede do památné staré sněmovny, čili soudní světnice, která vznikla současně s velkým sálem. V ní zasedali nejvyšší soud zemský a scházely se v ní sněmy do roku 1847.

Nový, od 18. století Španělský sál, který je největším evropským hradním sálem (48x24x12m). Patrně byl původně navržen italským architektem Giovanni Gargiolim pro Rudolfovu obrazárnu jako dvoulodní se čtyřmi sloupy uprostřed, byl však dostavěn až počátkem 17. století podle plánů Giovanni Maria Filippiho a dokončen možná až za Ferdinanda II.. Po pruském obléhání Prahy roku 1757 byl sál velmi poškozen, neboť byl zasažen několika sty nepřátelských dělových kulí. Dnešní úprava pochází z doby, kdy dvorské úřady počítaly s případnou korunovací Františka Josefa I. Na českého krále. Poslední úprava obou sálů, z let 1922-3 osvětlovaných 3000 žárovkami umožnila, aby jako dříve byly místem pro pořádání hromadných recepcí, plesů a slavností.

Zdroj : J. Morávek. Pražský hrad. Praha : Orbis, 1929

Doporučená literatura :

[Č.záznamu: 000086874]

Pražský hrad : Podrobný průvodce / [Text a kresby] Petr Chotěbor ; Fotogr. Barbara Hucková, Miroslav Hucek ; Graf. [úprava] František Obešlo. -- Praha : Pražské nakladatelství Jiřího Poláčka ; [S.l.] : BKT Alice Brindlerová, 1994. -- 183 s. : obr., barev. fotogr. ; 24 cm + text a obr., 2 listy ; 23 cm

[Č.záznamu: 001277657]

Umělecké památky Čech / Pražský hrad a Hradčany. Kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze za vedení a redakce Emanuela Pocheho. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 1977-1982. -- 4 sv. : il., plány ; 26 cm

[Č.záznamu: 001825537]

Idea českého státu v proměnách staletí : fakta, úvahy, souvislosti / Jaroslav Pánek a kol. ; [doplňkové texty, ediční příprava Jarmila Lakosilová a Milena Hurtová]. -- Vyd. 1.. -- Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. -- 278 s. : mapy ; 19 cm

Pro další informace doporučujeme obrátit se na Pražskou informační službu :

http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/turisticke-sluzby/turisticka-informacni-centra/

http://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/informace-o-prohlidce-prazskeho-hradu/informacni-stredisko.shtml

Informační středisko Pražského hradu:

http://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/informace-o-prohlidce-prazskeho-hradu/informacni-stredisko.shtml

http://texty.citanka.cz/tomek/dc8-90.html

Další odkazy :

http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/prazsky-hrad-kralovsky-letohradek

http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/pamatky/top-pamatky/1-prazsky-hrad.shtml

http://www.kulturanahrade.cz/cs/pribeh-prazskeho-hradu/index.shtml

Užitečné odkazy :

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/historie-spanelskeho-salu-prazskeho-hradu_164500.html