právo národa na sebeurčení

Text dotazu

Dobrý den
Mohli byste prosím podrobněji vysvětlit co znamená nebo o čem pojednává
právo národa na sebeurčení? Vím že je jedním z cílů OSN, ale jak si ho
vyložit, co znamená?

Odpověď

Dobrý den,

právo národa na sebeurčení se dá popsat jako neomezené (sebeurčovací) právo na základě úplné nezávislosti národa. Odpověď na svoji otázku můžete získat např. na internetu ve Wikipedii, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1vo_n%C3%A1rod%C5%AF_na_sebeur%C4%8Den%C3%AD.

Zadáte-li do vyhledávače, např. google, heslo "právo národů na sebeurčení", získáte velké množství odkazů, které Vám problematiku osvětlí.

Oslovit můžete i pražskou pobočku OSN, viz http://www.osn.cz/osn-cr/informace-emailem/ , http://www.osn.cz/osn-cr/info-centrum-osn/ , kde Vám také mohou poradit.

Právo národa na sebeurčení má historickou spojitost i s tzv. Tříkrálovou deklarací (6.ledna 1918), kdy byla "...přijata resoluce, v níž se přihlásili k právu národů na sebeurčení, vyhlášeném Říjnovou revolucí, jako základu veškerého mírového jednání...."

Zdroj: Přehled československých dějin. D.II. 1848-1918. Praha: Academie, 1960. S.1225.

"...Právo na sebeurčení - v době, kdy je mj. Wilson vznesl, znamenalo - ...právo určitého společenství na politickou samosprávu - autonomii nebo vlastní státnost...Právo znamená uznat a respektovat něco, co už tu fakticky je. Právo na sebeurčení znamená, že společenství, usilující ... o správu vlastních věcí, nesmí být odmítnuto..."

Zdroj: DOLEŽAL, Bohumil. Právo na sebeurčení je realita, nikoli utopie. Lidové noviny, Příl. Orientace, (31.7.1999), s.21.

Obor

Právo

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

25.01.2011 08:20

Prochazka vlada píše:
Pondělí 28.03.2016 12:45
Právo sebeurčení národů se vztahuje na celý národ, nikoli na národnostní menšinu, to věděli již T.G.Masaryk i americký president Wilson. Právo sebeurčení je uvedeno v čl.1.2 v Chartě OSN, která byla ČSR ratifikována a je nedílnou součástí i našeho právního pod č.30/1947 Sb. Právo sebeurčení zahrnuje nejen Mezinárodní pakt o sociálních, hospodářských a kulturních právech, tak také Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Jde o dokumenty lidských práv v našem právu uvedené pod č.120/1976 Sb. Menšiny nemají práva sebeurčení, ale jen menšinová práva, nesmějí vytvářet iredentistické skupiny a působit proti územní celistvosti státu. Je to dáno i v Evropské rámcové úmluvě o národnostních menšinách, v našem právu uvedené pod č.96/1998 Sb. Jde o úmluvu podle čl.10 Ústavy České republiky ústavního zákona č.1/1993 Sb. Právo sebeurčení nemá ani Kosovo, ale ani Rusové na Krymu. U Krymu jde ovšem o neprávem připojené území Ruska soudruhem Chruščovem v jeho mocenské libovůli a v rozporu s platnou sovětskou ústavou k USSR. Všichni dobře víme, že Ukrajina (Ukrajinská SSR) vstoupila do OSN v roce 1945 jako mezinárodní právní subjekt bez Krymu, a po rozpadu SSSR zůstal Krym u Ukrajiny jen v souvislosti s jejím příslibem přístupu k SNS. V situaci, kdy se ukázalo, že Ukrajina se legitimním členem SNS nestane, ale chce vstoupit do EU, stal se opět Krym podle zásad mezinárodního práva součástí Ruska. Bohužel naši politici většinou reagovali neodborně, pouze ve smyslu povrchního politického dojmu, a tak vznikl chybný přístup k tomuto problému. Právo sebeurčení Tibetu je nyní od roku 2011 právně závazné i pro ČLR, která ratifikovala toto právo do svého právního systému, bohužel zatím se žádné změny v této oblasti neprojevily. Děkuji za pozornost.
                                                                                                                      Vladimír Procházka.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu