-
To se mi líbí
-
Doporučit
Krásný dobrý den,
Dostala jsem takovou otázku, že Listina základních práv a svobod uvádí: „Každý člověk má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“ Zároveň jsou zákonem povoleny potraty, což je právě zbavení tohoto života již před narozením.
Zeptám se: “Protiřečí jeden zákon druhému”. Nebo proto, že právo na život má pouze občan, lidská bytost , což se o embryu říci nedá?
Děkuji .
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz.
Kdy začíná lidský život (Oplodněním? Uhnízděním embrya v děloze? Vývojem nervové soustavy? Momentem, kdy plod dokáže fungovat nezávisle na matce? Porodem?) je velká filozofická, etická a právní otázka s mnoha různorodými pohledy na věc. Empirický funkcionalizmus je myšlenkový směr, který říká, že lidská bytost se stane lidskou osobou až v některém stádiu vývoje. Oproti tomu ontologický personalismus zastává názor, že lidská bytost je osobou hned od početí, tedy od splynutí dvou buněk.
Ohledně Vaší otázky, doporučujeme Vám prolistovat si knihu Čtyři pohledy na interrupci, kde je popsána geneze Vámi zmíněného článku v Základní listině práv a svobod. Formulace článku je výsledkem lavírování mezi právními, lékařskými a etickými pohledy na věc, a tedy nutným kompromisem. Při schvalování Listiny základních práv a svobod se údajně nepodařilo prosadit návrh ochrany života už od početí. Nebyly přijaty formulace jako: „Každý má právo se narodit“ nebo „Lidský život je hoden ochrany již od početí“.
Pro zachování srozumitelnosti z knihy citujeme: „S ustanovením druhé věty čl. 6 odst. 1 LZPS (Listiny základních práv a svobod) jsou spojeny vážné interpretační problémy. Neurčitost formulace věty „Lidský život je hoden ochrany již před narozením“ svědčí o tom, že jde spíše o proklamaci (veřejné, slavnostní prohlášení). Je tedy pochopitelné, že právní povaha této věty vzbuzuje pozornost, protože nejde o klasickou právní normu. Tato formulace vznikala jako kompromis při tvorbě LZPS mezi odpůrci umělého přerušení těhotenství (zejména z důvodů náboženských) a ostatními.“ „Druhá věta čl. 6 odst. 1 LZPS vyjadřuje, že lidský život před narozením je předmětem relativní právní ochrany. Formulace „je hoden ochrany“ vyjadřuje nikoli příkaz, zákaz nebo dovolení, ale pouze přání ústavodárce, které zejména pro zákonodárce znamená normu nikoli právní, ale pouze morální - slovo „hoden“ není právní, ale morální kvality… Z formulace druhé věty odst. 1 čl. 6 LZPS „lidský život je hoden ochrany již před narozením“ však nelze dovodit absolutní ústavněprávní zákaz umělého přerušení těhotenství ani z ní nevyplývá právní závazek k zákazu umělého přerušení těhotenství.“ In: BAHOUNEK, Jiří. Čtyři pohledy na interrupci. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 3. ISBN 978-80-87071-09-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:65a3b1c8-8b9f-4ff0-9ed7-c4d72e383f2e
Z ústavního zakotvení ochrany plodu před narozením mohou vyvstávat otazníky, co se týče legality umělého přerušení těhotenství. Nicméně je nezbytné uplatnit zásadu přiměřenosti a vyvážení práv matky a lidského plodu.
Možnosti interrupce v ČR upravuje Zákon č. 66/1986 Sb. Zákon České národní rady o umělém přerušení těhotenství. Zde se v paragrafu 1 dočteme, jaký je účel zákona, a sice: „Zákon upravuje umělé přerušení těhotenství a se zřetelem na ochranu života a zdraví ženy a v zájmu plánovaného a odpovědného rodičovství stanoví podmínky pro jeho provádění.“ In: ČESKO. Zákon č. 66/1986 Sb., České národní rady o umělém přerušení těhotenství. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2025 [cit. 10. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1986-66
Dále nabádá k plánovanému rodičovství a využívání antikoncepce, uvádí preventivní opatření, kterými se má zabránit případům nežádoucího otěhotnění.
K tématu existuje velké množství zdrojů, které Vám doporučujeme k prostudování:
BAHOUNEK, Jiří. Čtyři pohledy na interrupci. Ostrava: Key Publishing, 2007, s. 3. ISBN 978-80-87071-09-0. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:65a3b1c8-8b9f-4ff0-9ed7-c4d72e383f2e
POPOVIČOVÁ, Darina. Právo na život: Interrupce jako právní problém? Online, Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Právo a právní věda, 2006. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/61366/pravf_m/. [cit. 2025-06-10].
POPOVIČOVÁ, Darina. Právní úprava ochrany lidského života v historii samostatného Československa. Online. In: Cofola 2008. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/history/popovicova_darina.pdf. [cit. 2025-06-10].
MACH, Jan. Zdravotnictví a právo: komentované předpisy. Praha: Orac, 2003, s. 295. ISBN 80-86199-50-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:88a9b3b0-24bd-11e5-855a-5ef3fc9ae867
ČESKO. Zákon č. 66/1986 Sb., České národní rady o umělém přerušení těhotenství. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2025 [cit. 10. 6. 2025]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1986-66
ZDRAVOTNICKÝ DENÍK. Kdy začíná lidský život? Rozdíl mezi pohledem práva a etiky překlene úprava pohřbívání plodů po potratu. Online. Zdravotnický deník. 2015. Dostupné z: https://www.zdravotnickydenik.cz/2015/11/kdy-zacina-lidsky-zivot-rozdil-mezi-pohledem-prava-a-etiky-ma-zmensit-uprava-pohrbivani-plodu-po-potratu/. [cit. 2025-06-10].
Schmitz, Barbara. Jaký život je hoden žití?: filosofické a biografické přístupy. Překlad Tereza Matějčková. První české vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2024. 155 stran. Etika. ISBN 978-80-246-5753-0.
Právo
--
Národní knihovna ČR
09.06.2025 08:00