-
To se mi líbí
-
Doporučit
"Teplý leden, k nouzi krok jen jeden" a "Když déšť leden snáší, neduhy s ním kráčí"
Prosím, jaký je význam?
Dobrý den,
pranostiky tvořily součást vzdělanosti každého národa již od starověku. Na počasí byla závislá obživa lidí i zvířat. Naši předkové si všímali různých jevů během roku, postupně si začali zaznamenávat různé charakteristiky počasí i jeho průběh a to v zájmu zajištění zemědělských prací v návaznosti na povětrnostní předpoklady.
Lednové pranostiky: především vyjadřují přání, aby byl leden opravdu měsícem takovým, jaký má v tuto roční dobu být - mrazivý (aspoň v noci) a pokud jsou v této době pole pokryta sněhem, je to to nejlepší pro faunu i floru. (Bez sněhové pokrývky dochází např. k vymrzání ozimů...)
Příklady pranostik:
V lednu za pec si sednu.
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
Ve dne jas, v noci mráz.
Leden jasný, roček krásný.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
Tím správným počasím v lednu se rozumí mrazivé počasí za vysokého tlaku vzduchu - zima jako roční doba "splní" svou příslušnou dávku mrazů a jaro přijde včas. Je-li teplý a deštivý leden... - příroda si neodpočine, nespálí se škůdci, bacily, nebude dostatečná úroda a lidé budou nemocní. Teplý leden, k nouzi krok jen jeden – nebude úroda, bude bída. Když déšť leden snáší, neduhy s ním kráčí – budou v ovzduší bacily, chřipkové epidemie a jiná virová onemocnění, rýmy a kašle...
Každé roční období, každý měsíc chce své.
MUNZAR, Jan. Medardova kápě. Praha: Horizont, 1985.
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
27.11.2015 08:57