Praha - spolky

Text dotazu

Dobrý deň, prosím vás o informáciu, kde mala sídlo Spoločnosť Slovenského domu v Prahe počas medzivojnového Československa? Zdroj: Ján Smrek: Poézia moja láska 2 (Bratislava 1989), s. 136: "Na rozlúčku s ním - v klubových miestnostiach Spoločnosti Slovenského domu - bolo nás aspoň päťdesiat a bol to vlastne slávnostný banket s kyticami aj prejavmi". Išlo o rozlúčku s maliarom Kolomanom Sokolom pred jeho odchodom do Mexika v r. 1936.
Ďakujem za odpoveď

Odpověď

Dobrý den,

adresář z roku 1936 nemáme k dispozici, ale podle Pražského adresáře 1937/38 sídlila Společnost Slovenského domu v Praze II, Vodičkova 34 "U Nováků", T. 209-85, 230-74.

Zdroj:

Pražský adresář 1937/38, všeobecný obchodní živnostenský průmyslový majitelů domů. Praha: Státní tiskárna a policejní ředitelství, [1937]. Signatura NK ČR 54 C 3970

Svoji zvláštní historii má Klub slovenské kultury. V současnosti (2003) obsahově více navázal na činnost Československé společnosti, která byla oficiálně zakázána společně s dalšími spolky a občanskými sdružením v roce 1951. Hlavním cílem  poválečné Československé společnosti bylo udržovat česko-slovenskou vzájemnost, utvářet a pěstovat dobré vztahy mezi Čechy a Slováky, představovat Slovensko, jeho kulturu a reálie v českých zemích.  Do roku 2003   KSK více čerpal z odkazu Místních odborů Matice Slovenské, které byly  v letech 1947-1949 zakládány  v Čechách, v těch místech, kde žilo více slovenských  osídlenců - v pohraničí, nebo ve městech se značným přílivem Slováků (Praha, Prostějov, Brno, atd.). V Praze a několika dalších městech pracovali MOMS již v letech meziválečných, jejich náplň byla obdobná jako činnost Československé společnosti.    Na prahu očekávaných demokratických změn se od počátku roku 1968 v Praze připravovalo založení Slovenského akademického klubu, který byl oficiálně potvrzen a registrován v dubnu 1968. Slovenský akademický klub sdružoval pražské slovenské studenty ze všech vysokých škol, vydával svůj bulletin a pořádal různé kulturní akce, taktéž pro české studenty. V té době se počítalo s federalizací, tudíž vznik slovenských spolků v Čechách měl postupně získávat své právní opodstatnění.

V  roce 1977 rozhodla Rada Národního výboru hl. m. Prahy o zřízení Klubu slovenské kultury, který byl  jako aktiv začleněn pod Pražské kulturní  středisko...

Zdroj: http://lidemesta.cz/archiv/cisla/5-2003-12/cim-je-klub-slovenske-kultury-v-ceske-republice.html

(Klub slovenské kultury nějaký čas sídlil v Purkyňově ulici 53 nebo v ulici Panské 10 v Praze 1.)

Palác Žofín

Praha 1 - Nové Město, Slovanský ostrov 226 Na ostrově byly před rokem 1817 vystavěny lázně a barvírny, též hostinec. R. 1830 koupil ostrov mlynář Václav Novotný, který si zde v letech 1836 - 37 postavil dům a na místě starého hostince zbudoval jednopatrovou novorenesanční budovu s koncertním a společenským sálem podle plánů architekta Carla Pollaka. Tak se budova i celý ostrov, spojený dřevěným můstkem s komunikací, stal jedním z nejvýznamnějších center politického, kulturního a společenského života. Nová budova byla slavnostně otevřena r. 1837 velkým plesem. 2. června 1848 zde byl zahájen Slovanský sjezd, na němž vystoupil také Ludovít Štúr. Na připomínku této události věnovaly v r. 1936 slovenské studentské spolky v Praze pamětní textovou desku, která je osazena na budově. V r. 1925 byl celý ostrov na památku Slovanského sjezdu přejmenován na Slovanský. Ostrov proslul svými národními besedami. Tak se říkalo bálům, jejichž výtěžek podporoval české národní instituce.

Zdroj: http://www.praguewelcome.cz/srv/www/cs/objects/detail.x;jsessionid=2E2325A0868C852BBBF930305461791C?id=62194

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

04.11.2014 11:08

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu