-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
prosím o upřesnění: Jaký zákon či jiný právní předpis (resp. jaký jeho §) upravoval potravní daň na území Podkarpatské Rusi v období, kdy tato podléhala jurisdikci Uherska (po roce 1867) a jaký pak v pozdějším období, kdy byla Podkarpatská Rus součástí Československa.
Velmi děkuji za odpověď
Dobrý den,
nevím, zda se mi na Váš dotaz podaří úplně odpovědět, nicméně se o to pokusím, pokud by odpověď nebyla dostačující, obraťte se pro doplnění na Národní knihovnu, bohužel nemám více dostupných materiálů a pramenů. Pro zajímavost jsem přidala odkaz na knihu Zákony, nařízení a jiné místní předpisy mimo řád stavební platné pro král. hlav. město Prahu, jakož i některé předpisy týkající se obcí okolních a různých ústavů pražských. Díl I, týká se sice Prahy, ale je to vlastně rozpracování aktuálních zákonů a nařízení platných a přizpůsobených Praze. O Podkarpatské Rusi sice existuje celá řada materiálů, ale spíše z hlediska politického a národnostního, než finančního a hospodářského.
Za Rakousko-Uherska se opíral výběr daní o některá dále zmíněná ustanovení v ústavách: V Prosincové ústavě, přesněji v zákoně číslo 141/1867 Říšského zákoníku, náleží pravomoc udělovat výroční povolení k stanovování berní Říšské radě (§11c.).
Mimo přímých daní naplňovaly veřejné rozpočty tzv. důchodky. Pod tímto pojmem se rozuměl celý systém různých vnitřních daní a dávek, konkrétně nepřímé daně (starším označením akcízy), cla, taxi, poplatky a příjmy z monopolů.
Úřady, které se za Rakousko-Uherska zabývaly správou nepřímých daní v první instanci, byly okresní finanční ředitelství. Ve větších městech je doplnily úřady pro vyměřování poplatků.
Okresní finanční ředitelství zahájila činnost v roce 1856, kdy nahradila tzv. kamerální správy. Byla organizována na osobním principu s celou pravomocí svěřenou výlučně přednostovi.
Druhou instanci tvořily Zemské finanční úřady, v jejichž působnosti byly i daně přímé. Nejvyšší instancí se stalo Ministerstvo financí.
Za Rakousko-Uherska byly vybírány tyto nepřímé daně: potravní daň na čáře, daň cukerní, daň lihová, pivní daň, petrolejová daň, potravní daň z masa, daň z vína.
V období po roce 1918 spravovala nepřímé dávky a poplatky okresní finanční ředitelství, která byla také vyšetřujícími úřady v trestním řízení u nepřímých daní.
V období První republiky, ve státem vyhlášeném zákonu č.11/1918.(Recepční norma – schválena 28. 10. 1918), se stal nejdříve prvotním vykonavatelem státní svrchovanosti Národní výbor československý. Znamenalo to převzetí celého systému a řádu Rakouska pro české země a právního systému Uherska pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tím ale nastal právní dualismus, mezi západní a východní částí republiky, daňové právo nevyjímaje. V Uhrách se vybíralo přímých daní více, příkladem uveďme daň majetkovou a báňskou.
Podle Ústavy č.121/1920Sb.z.a n., článku 111, odstavce prvního platilo, že daně mohly být ukládány pouze na základě zákona.
Zákon 264/1920Sb. O potravinové dani na čáře byl vydán 14. dubna 1920. Následovalo 265/1920Sb. nařízení vlády republiky československé ze dne 26. 4. 1920, jímž se provádí zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 264Sb, o potravinové dani na čáře.
Po Mnichovské dohodě byl přijat ústavní zákon č. 330/1938Sb o zmocnění ke změnám ústavní listiny a ústavních zákonů republiky Česko-Slovenské a o mimořádné moci nařizovací, na jehož základě mohla vláda stanovovat daně. Na konci války byly změny daní prováděny pouze nařízeními ministra financí.
Potravní daň na čáře byla v Protektorátu Čechy a Morava jako zbytečná zrušena 28. května 1942, na Slovensku až k 1. červenci 1944. Po osvobození již nebyla obnovena.
https://dannacarebrno.estranky.cz/
https://otik.uk.zcu.cz/[…]/BP_Jan_Regula_2017.pdf
https://www.pravniprostor.c[…]publikace-pravnich-predpisu
FALADA, David et al. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009. 207 s. ISBN 978-80-87109-15-1.
ŠTĚDRÝ, Bohumil. Zákony, nařízení a jiné místní předpisy mimo řád stavební platné pro král. hlav. město Prahu, jakož i některé předpisy týkající se obcí okolních a různých ústavů pražských. Díl I, Pražský statut s doplňky. V Praze: Důchody obce král. hlav. města Prahy, 1911. xv, 704 s.
Ekonomické vědy, obchod
Praha
Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze
02.10.2023 08:00