Potravní daň v Podkarpatské Rusi

Text dotazu

Dobrý den,
prosím o upřesnění: Jaký zákon či jiný právní předpis (resp. jaký jeho §) upravoval potravní daň na území Podkarpatské Rusi v období, kdy tato podléhala jurisdikci Uherska (po roce 1867) a jaký pak v pozdějším období, kdy byla Podkarpatská Rus součástí Československa.
Velmi děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

nevím, zda se mi na Váš dotaz podaří úplně odpovědět, nicméně se o to pokusím, pokud by odpověď nebyla dostačující, obraťte se pro doplnění na Národní knihovnu, bohužel nemám více dostupných materiálů a pramenů. Pro zajímavost jsem přidala odkaz na knihu Zákony, nařízení a jiné místní předpisy mimo řád stavební platné pro král. hlav. město Prahu, jakož i některé předpisy týkající se obcí okolních a různých ústavů pražských. Díl I, týká se sice Prahy, ale je to vlastně rozpracování aktuálních zákonů a nařízení platných a přizpůsobených Praze. O Podkarpatské Rusi sice existuje celá řada materiálů, ale spíše z hlediska politického a národnostního, než finančního a hospodářského.

Za Rakousko-Uherska se opíral výběr daní o některá dále zmíněná ustanovení v ústavách: V Prosincové ústavě, přesněji v zákoně číslo 141/1867 Říšského zákoníku, náleží pravomoc udělovat výroční povolení k stanovování berní Říšské radě (§11c.).

Mimo přímých daní naplňovaly veřejné rozpočty tzv. důchodky. Pod tímto pojmem se rozuměl celý systém různých vnitřních daní a dávek, konkrétně nepřímé daně (starším označením akcízy), cla, taxi, poplatky a příjmy z monopolů.
Úřady, které se za Rakousko-Uherska zabývaly správou nepřímých daní v první instanci, byly okresní finanční ředitelství. Ve větších městech je doplnily úřady pro vyměřování poplatků.

Okresní finanční ředitelství zahájila činnost v roce 1856, kdy nahradila tzv. kamerální správy. Byla organizována na osobním principu s celou pravomocí svěřenou výlučně přednostovi.
Druhou instanci tvořily Zemské finanční úřady, v jejichž působnosti byly i daně přímé. Nejvyšší instancí se stalo Ministerstvo financí.
Za Rakousko-Uherska byly vybírány tyto nepřímé daně: potravní daň na čáře, daň cukerní, daň lihová, pivní daň, petrolejová daň, potravní daň z masa, daň z vína.

V období po roce 1918 spravovala nepřímé dávky a poplatky okresní finanční ředitelství, která byla také vyšetřujícími úřady v trestním řízení u nepřímých daní.

V období První republiky, ve státem vyhlášeném zákonu č.11/1918.(Recepční norma – schválena 28. 10. 1918), se stal nejdříve prvotním vykonavatelem státní svrchovanosti Národní výbor československý. Znamenalo to převzetí celého systému a řádu Rakouska pro české země a právního systému Uherska pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tím ale nastal právní dualismus, mezi západní a východní částí republiky, daňové právo nevyjímaje. V Uhrách se vybíralo přímých daní více, příkladem uveďme daň majetkovou a báňskou.

Podle Ústavy č.121/1920Sb.z.a n., článku 111, odstavce prvního platilo, že daně mohly být ukládány pouze na základě zákona.

Zákon 264/1920Sb. O potravinové dani na čáře byl vydán 14. dubna 1920. Následovalo 265/1920Sb. nařízení vlády republiky československé ze dne 26. 4. 1920, jímž se provádí zákon ze dne 14.  dubna 1920, č. 264Sb, o potravinové dani na čáře.

Po Mnichovské dohodě byl přijat ústavní zákon č. 330/1938Sb o zmocnění ke změnám ústavní listiny a ústavních zákonů republiky Česko-Slovenské a o mimořádné moci nařizovací, na jehož základě mohla vláda stanovovat daně. Na konci války byly změny daní prováděny pouze nařízeními ministra financí.

Potravní daň na čáře byla v Protektorátu Čechy a Morava jako zbytečná zrušena 28. května 1942, na Slovensku až k 1. červenci 1944. Po osvobození již nebyla obnovena.

Použité zdroje

https://dannacarebrno.estranky.cz/
https://otik.uk.zcu.cz/[…]/BP_Jan_Regula_2017.pdf
https://www.pravniprostor.c[…]publikace-pravnich-predpisu
FALADA, David et al. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009. 207 s. ISBN 978-80-87109-15-1.
ŠTĚDRÝ, Bohumil. Zákony, nařízení a jiné místní předpisy mimo řád stavební platné pro král. hlav. město Prahu, jakož i některé předpisy týkající se obcí okolních a různých ústavů pražských. Díl I, Pražský statut s doplňky. V Praze: Důchody obce král. hlav. města Prahy, 1911. xv, 704 s.

Obor

Ekonomické vědy, obchod

Okres

Praha

Knihovna

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Datum zadání dotazu

02.10.2023 08:00

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu