Poslání veřejných knihoven v Československu v období komunistické totality

Text dotazu

Dobrý den,
chtěla bych poprosit o odpověď na otázku: Jaké bylo poslání veřejných knihoven v Československu v období komunistické totality?

Předem děkuji za odpověď,

Odpověď

Dobrý den,

téma, ke kterému směřuje Váš dotaz, je v odborné literatuře popsáno celkem detailně.

Období totality, či socialismu v Československu trvalo poměrně dlouhou dobu, od roku 1948 až do roku 1989 a sám vládnoucí komunistický režim nijak nezakrýval, že hlavní funkcí knihoven je především sloužit budování socialistické společnosti a výchově občanů.

Řada funkcí a poslání, s kterými se knihovny ztotožňují i dnes, jako například funkce uchovávání, organizování a sdělování lidského poznání je příznačná i pro knihovny v době socialismu, nicméně pro komunistický režim bylo příznačné spíše zneužívání knihoven v rámci socialistické propagandy a cenzury.

Již po válce v květnu 1948 se konal první sjezd českých a slovenských knihovníků, na kterém se projednával socialistický program vývoje našeho knihovnictví. Diskutovalo se o propagaci a šíření literatury, která by v „co největší míře napomohla výstavbě socialismu“ (Cejpek, 1966, s. 9).

Tyto požadavky vedly ke snaze vytvořit tzv. jednotnou soustavu knihoven. Zákon o jednotné soustavě knihoven vstoupil v platnost v roce 1959 a poslání knihoven je v tomto zákoně definováno takto: „přispívat ke všestrannému vzdělání pracujících v duchu vědeckého světového názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně. Knihovny mají napomáhat rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich poznatků, při řešení politických a hospodářských úkolů a při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu.“(§ 1, Cejpek, 1966, s. 15).

Jako veřejné knihovny lze chápat knihovny lidové, které byly určeny nejširším vrstvám obyvatelstva. Úkolem těchto knihoven bylo v souladu se zákonem o jednotné soustavě knihoven mimo jiné upevňovat v lidech socialistický světonázor a vychovávat čtenáře k socialistickému uvědomění. To měla za následek také pozitivní skutečnost, že počet knihoven i čtenářů a čtenářek rychle vzrůstal. 

Cejpek (1966) píše „V naší společnosti, v níž byly vybudovány základy socialismu, jde o to, aby umožnila každému občanovi získat a osvojit si takové vědecké a odborné poznatky, schopnosti, dovednosti a vlastnosti, aby se stal jejím platným členem a aby pomáhal podle svých fyzických a duševních schopností jejímu rozvoji.“

Velinský (1982) popisuje, že „knihovnické sdělování poznání má tři základní funkce: poznávací, kulturní a ideologickou“ (s. 17). Knihovnictví v období socialismu klade důraz a uvědomuje si svou společenskou odpovědnost a odpovědnost jednotlivých knihovníků a knihovnic. Složení a kvalita knihovního fondu a knihovnické zprostředkování literatury není náhodné a libovolné, nýbrž by mělo být konstruované na základě vědecké analýzy. Dalším podstatným bodem, na který knihovnictví klade důraz je stranickost. „Socialistické knihovnictví straní socialismu, politice komunistické strany a dělnické třídy. Nejde proto o šíření jakéhokoli poznání, ale jen takového, které může ve společnosti sehrát pozitivní a prospěšnou úlohu.“ (s. 18). Více k charakteru a poslání socialistického knihovnictví v publikaci Kapitoly o knihovnictví.

Po srpnové invazi ruských vojsk roku 1968 byly sestaveny seznamy tzv. libri prohibiti, tedy seznamy „zakázaných knih“, které měli knihovníci a knihovnice za úkol zničit i se samotným seznamem. Důvodem pro likvidaci knihy, nemuselo být nutně, že kniha měla obsah, který nějakým způsobem vystupoval proti režimu, ale třeba i jen to, že se jako závadný jevil autor předmluvy, či ilustrací. (Sedlák, 2011)

Seznam zdrojů:

SEDLÁK, Jiří. Knihovníci za totality. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy [online], 2010, 24(4) [cit. 2016-11-15]. ISSN 0862-1985. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/knihovnici-za-totality.

CEJPEK, Jiří. Kapitoly z knihovnictví: Průzkumová verze učeb. textů pro předmět Knihovnictví na stř. knih. školách. Praha: St. knihovna ČSSR-Ústř. vědecko-met. kabinet knihovnictví, 1966. 69, [1] s.

VELINSKÝ, Mirko. Kapitoly o knihovnictví. [Praha: Orbis], 1981-1983. 60 s.

Níže uvádíme další zdroje, ze kterých můžete čerpat mnoho zajímavých informací na toto téma.

Dokumenty dohledané prostřednictvím online katalogu NK ČR a Databáze knihovnické literatury (http://aleph.nkp.cz/F):

NERADOVÁ, Květoslava aj. Funkce veřejných knihoven v kulturním a hospodářském rozvoji ČSR. 1. vyd. Praha: SNTL, 1986. 156 s. Vědecko výzkumné práce z oboru knihovnictví, 6. Edice sektoru výzkumu a metodiky knihovnictví.

CEJPEK, Jiří, HLAVÁČEK, Ivan a KNEIDL, Pravoslav. Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 192 s. ISBN 80-7184-163-3.

CEJPEK, Jiří. Československé knihovnictví: poslání a organizace: vysokošk. učebnice. 2., přeprac. vyd. Praha: SPN, 1967. 186, [2] s. Učebnice pro vys. školy.

NOVOTNÝ, František. Československé knihovnické zákonodárství: cesta k zákonu a jednotné soustavě knihoven a jeho uskutečňování. 1. vyd. Praha: Orbis, 1962. 107 s. Knihovna osvětové práce.

DRTINA, Jaroslav. Knihovna jako instituce socialistická. 1. vyd. Praha: SPN, 1961. 247, [1] s., [18] s. fot. příl. Edice Ústř. vědecko-metodického kabinetu knihovnictví. Publikace st. věd. knihoven.

Knihovny v Československé socialistické republice. 1. vyd. Martin: Matica slovenská, 1978. 46 s. Metodika a propagace. Metodické příručky a sborníky.

ŠÁMAL, Petr. Soustružníci lidských duší: lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století: (s edicí seznamů zakázaných knih). Vyd. 1. Praha: Academia, 2009. 613 s. Šťastné zítřky; sv. 2. ISBN 978-80-200-1709-3.

K základním otázkám výchovy knihovníků a informačních pracovníků: sborník materiálů teoretické konference Fakulty sociálních věd a publicistiky na počest 50. výročí založení KSČ: Praha 18. listopadu 1971. Praha: Katedra knihovnictví a vědeckých informací Fakulty sociálních věd a publicistiky UK, 1972. 171 s.

Články dohledané prostřednictvím databáze ANL (http://aleph.nkp.cz/F):

VÍCHOVÁ, Božena. Malá vzpomínka na období normalizace. Vlastivědný věstník moravský, 2012, 64(2), s. 163-165. ISSN 0323-2581.

Obor

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

09.11.2016 17:50

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu