-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, rada bych se dozvěděla více o životních podmínkách v pražské čtvrti Josefov (popř. Staré Město) před asanací. Uvítám jak literaturu faktu, tak beletrii, novinové články či jiné popisy obydlí, vybavenosti, hygienické podmínky atd. Děkuji
Dobrý den,
asanace je zmiňována ve větším množství knih o staré Praze, zjistit život před asanací v beletrii není jednoduché, z autorů by se mohl zmínit ve svém díle např. Z. Winter.
Níže uvádíme několik příspěvků.
O asanaci Josefova mimo jiné píše paní doktorka Kateřina Bečková:
O asanační zákon usilovala Obec pražská již od poloviny 80. let 19. století. Teprve v únoru roku 1893 byl však říšskou radou přijat... Asanační obvod zahrnoval plochu ohraničenou z jedné strany Vltavou a z druhé linií probíhající Platnéřskou ulicí,..; spadalo do něj 584 popisných čísel, z nichž 260 příslušelo do Josefova...
Čerpáno z: Stará Praha na dobových pohlednicích a ve starých fotografiích, viz odkaz: https://www.starapraha.cz/historie-praha-asanace-josefov.php
Informace lze čerpat i z níže uvedené literatury:
Zpráva o zdravotních poměrech a činnosti Městského fysikátu v Praze za rok. V Praze: Nákladem důchodův královského hlavního města Prahy, 1883-1928. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d4778ad0-08cf-11ed-be35-5ef3fc9bb22f
Konec ghetta.
Ve schůzi městské zdravotní rady dne 28. března 1885 bylo … usneseno, by Josefov a dolejší část Starého města pobořeny byly a na základě moderní hygieny nové město vystavěno bylo na útraty státní…
velká úmrtnost i počet onemocnění nemocí nakažlivých, tamější zvláštní poměry stavení, velký počet zdravotních a stavebních závad a mrtvých stok, přelidnění následkem přílišného zastavění plochy, velký počet bídných, přeplněných a nečistých příbytků, po většině z jedné místnosti sestávajících, nedostatek čerstvého vzduchu v těsně vedle sebe stojících domech a nedostatek pitné vody dobré,..
Zdroj: HERRMANN, Ignát, Zikmund WINTER a Josef TEIGE. Pražské ghetto. Praha: Unie, 1902, s. [146]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0ab26b40-e8b0-11e3-8e46-5ef3fc9ae867
… Šlo o Josefov a přilehlé kusy Starého města … a bylo při tom třeba zvýšiti úroveň, aby bylo zabráněno zátopám při povodních, odstraniti i nedostatek uličních ploch, jenž působil chudost světla a vzduchu a vedl k přelidňování.
Zvláště Josefov byl pařeništěm nemocí, tyfu a tuberkulosy, a tam byly i nepříznivé vlastnické poměry, vycházející od reálného dělení domů a od složitosti držebního práva… pražská asanace je záslužné dílo dalekosáhlého významu, které osvobodilo Prahu od stálého nebezpečenství ze zamořených čtvrtí. Všemi těmi pracemi, l nimž třeba počítati vybudování ústředních jatek i dobytčího trhu pro Prahu i okolní obce v Holešovicích, zřízení tržnice v Rytířské ul. na Starém městě, utužení zdravotního dozoru na trzích, dosáhlo se neobyčejného zlepšení zdravotních městských poměrů.
Praha, která měla mnohem nepříznivější postavení nežli jiná města středoevropská a platila zvláště za „tyfusové hnízdo“, změnila svou pověst, třebas ještě není vykonáno všechno, co by bylo třeba… S tím pak budou ve spojení i jiné povinnosti zdravotní politiky a mezi nimi bude míti místo i otázka ústředního hřbitova, vybudování krematoria a j. v. Ale to, co už vykonala Praha, majíc od roku 1880 zdravotní komisi a úřad městského fysika a od roku 1897 stanici ke zkoušení vod a potravin, přeměněnou roku 19 23 ve státně autorisovaný ústav ke zkoušení potravin, i co podnikly předměstské obce, je zárukou, že se nyní sdruženým postupem dospěje mnohem dále a že se zmohou všechny požadavky nové doby. Jde zvláště o zvýšení sociální péče, která by byla i bojem proti chorobám, jež mají povahu sociálních nemocí…
Čerpáno z: Svaz českých okresů, Otakar KLAPKA a Svaz československých měst. Šedesát let československé samosprávy. Praha: Orbis, 1925, s. 323. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:9c5fba70-a362-11e5-b404-005056825209
… Kdysi byl Josefov židovským ghettem, ale kolem roku 1880 tvořili Židé pouze asi čtvrtinu jeho obyvatel (bydleli tam pouze nejchudší nebo ortodoxní Židé), zbytek obyvatel patřil mezi pražskou spodinu…V temných, zdevastovaných a plesnivých domech, které stály v úzkých křivolakých uličkách, byla dvojnásobná hustota obyvatel než ve zbytku Prahy.
V Josefově byla nejvyšší úmrtnost ve městě, často tam propukal tyfus. Nebyla tam kanalizace, dvě třetiny studní měly závadnou vodu. Během asanace byly domy v Josefově a jeho okolí vyvlastněny a zbourány. Zničeno bylo přibližně 600 staveb, ze staré zástavby byla ponechána pouze radnice židovského ghetta, šest synagog a starý hřbitov. Na uvolněném místě vznikly moderní, čisté mnohapatrové domy, do podzemí byly vloženy vodovodní, kanalizační, plynové, elektrovodné a telefonní sítě. Celkové finanční náklady na asanaci Josefova a okolí byly 40 milionů korun.
Zdroj: KNEBLOVÁ, Hana. Život v českých zemích za Františka Josefa I: (1830-1916). Praha: Brána, 2017, s. 130-131. ISBN 978-80-7584-010-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:4cb4015f-cba4-4b16-ba9b-f600cb5ac471
K informacím lze využít i uvedený odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A1_asanace
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
Praha
Národní knihovna ČR
24.01.2024 21:26