Popel obětí Osvětimi

Text dotazu

Jak nakládali nacisté se zpopelněnými ostatky lidí, které zavraždili v Osvětimi? Je popel obětí pohřben někde v blízkosti tábora? Byly zde provedeny nějaké archeologické výzkumy jako v Belzecu, Sobiboru, Treblince a Chelmnu?

Odpověď

Dobrý den,

dle dopisu vězně z Osvětimi, který byl nedávno restaurován, Váží popel dospělého člověka 640 gramů. Zavražděno bylo v Osvětimi nejméně 1,1 milionů mužů, žen a dětí.  S jejich popelem bylo nakládáno různě. Nejčastěji byl popel vysypáván do blízkých říček či odvážen do 6 kilometrů vzdálené Visly. Popelem se též zasypávaly jámy kolem krematorií. Řada zdrojů uvádí i zpracování popela na zemědělské hnojivo. Ve výjimečných případech byl popel plněn do uren a posílán za drahé peníze pozůstalým.

 

"V Osvětimi I bylo do chodu uvedeno pouze jedno krematorium s plynovou komorou, v Březince (Osvětimi II) byla postupně vybudována další čtyři krematoria. Nejprve sice esesáci využívali (v Birkenau) k hromadnému zabíjení dvě starší selské usedlosti,  kterým zabednili okna a celkově je upravili tak, aby původní místnosti mohly fungovat jako plynové komory. Tyto "bunkry" plnily svou úlohu od března 1942 do června 1943. Modernější krematoria s dostatkem místa, převlékárnami a výkonnými spalovnami byla  postupně do provozu uváděna během jarních měsíců roku 1943.

 Při plném výkonu všech zařízení bylo možné v Birkenau zpopelnit během čtyřiadvaceti hodin přibližně 5000 těl."

(zdroj: HES, Milan, 2012, s. 21)

 

"K pracím v osvětimském krematoriu patřilo také plnění uren. Dávali jsme do nich popel a smetí z velké hromady a uzavírali jsme je plechovými víky, na nichž bylo vyraženo jméno oběti, datum jejího narození a úmrtí, podle seznamů, které nám dávalo  "politické oddělení". Drny se vkládaly do dřevěných bedniček, asi  20x20x40 centimetrů, s adresami pozůstalých, kteří museli za lakovou urnu zaplatit 2000 korun. Příbuzným židů se urny ovšem neposílaly.

 Mnoho takových uren bylo posláno do Čech, na Moravu a do jiných zemí. V žádné však není popel toho, jehož jménem je urna označena."

(zdroj: KRAUS, Ota, 1964, s. 170)

 

"Z popela, který ještě obsahoval kosti, jsme na zvláštním mlýnku poháněném elektrickým motorem vyrobili kostní moučku, vhodnou jako hnojivo."

(VRBA, Rudolf, 1998, s. 86)

 

"Židé v Parkanu totiž nevěděli, a netušil to ani nikdo z "malých" neinformovaných Židů žijících po celém území Maďarska včetně těch, co byla obsazena po roce 1938, že se na likvidaci maďarských Židů začalo pracovat už před delší dobou a že praktické přípravy za tím účelem probíhají v urychleném tempu. Že v Birkenau, nazývaném Poláky Brzezinka, což je vyhlazovací tábor patřící do komplexu německých koncentráků Auschwitz, polský Osvětim, už začátkem roku 1944 začali budovat železniční vlečku vedoucí dovnitř tábora, aby bylo možno oběti přivážet do těsné blízkosti k plynovým komorám, v nichž budou zabíjeny, a ke krematoriím, kde budou spálena jejich těla a popel z nich pak rozprášen nebo hozen do okolních řek, aby po nich nezůstalo ani památky."

(RADIL, Tomáš,  2009, s. 239)

 

"Když nebyly transporty, sonderkomando opravovalo a čistilo pece a plynové komory, upravovalo terén a odstraňovalo popel. Zbytky spálených lidských kostí byly roztloukány a lidským popelem byly vyrovnávány jámy v okolí krematorií."

(KRAUS, Ota, 1964. s. 154)

 

Některé archeologické výzkumy v oblasti bývalého koncentračního tábora již byly provedeny (viz článek níže).

 

Více informací by Vám jistě podali pracovníci památníků v Osvětimi: http://auschwitz.org/en/ .

 

Použité zdroje

Použité doporučené zdroje:

* HES, Milan. Čekání na smrt: rodinný tábor českých Židů v Osvětimi. Praha: Pražská vydavatelská společnost, 2012. ISBN 978-80-7425-144-3. s. 21.

* VRBA, Rudolf a PĚKNÝ, Tomáš, ed. Utekl jsem z Osvětimi. Překlad Tomáš Pěkný a Iva Hrdličková. Praha: Sefer, 1998. 437 s. Prózy; sv. 5. ISBN 80-85924-17-X.

* RADIL, Tomáš. Ve čtrnácti sám v Osvětimi. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009. 732 s., [8] s. obr. příl. Paměť; sv. 13. ISBN 978-80-200-1555-6.

* KRAUS, Ota a KULKA, Erich. Továrna na smrt: dokument o Osvětimi-Birkenau. 7. vyd., v NV 3., rozš. vyd. Praha: Naše vojsko, 1964. 285, [7] s. Fakta a svědectví; Sv. 28.

* DWORK, Deborah a PELT, R. J. van. Osvětim: 1270 až současnost. Vyd. 1. Praha: Argo, 2006. 512 s., [24] s. obr. příl. Historické myšlení; sv. 29. Totalitarismus a šoa; sv. 6. ISBN 80-7203-751-X.

* REES, Laurence. Osvětim: nacisté a "konečné řešení". Překlad Zlata Kufnerová a Jana Jebáčková. Vydání třetí. Praha: Knižní klub, 2016. 320 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. Universum. ISBN 978-80-242-5409-8

* POŁONCARZ, Marek. Osudy vězňů z českých zemí v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) = Prisoners from the Czech lands in the Auschwitz-Birkenau concentration camp. Překlad Jan Valeška. První vydání. Praha: Památník Terezín u nakladatelství Helena Osvaldová - Nakladatelství Oswald, 2010. 302 stran. ISBN 978-80-87242-14-8.

* https://echo24.cz/a/pMmx4/o[…]ikatni-svedectvi-z-osvetimi

* https://zpravy.aktualne.cz/[…]/?redirected=1557230838

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

30.04.2019 15:38

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu