-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
za předpokladu, že Nebe a Peklo existuje, jakým politickým a ekonomickým systémem jsou tato místa řízena?
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
Děkujeme za opravdu zajímavý dotaz. O jeho zpracování jsme požádali pana Petra France.
Dovolíme si zkraje dvojí poznámku: (i) Jednak se musíme omezit na ekonomický systém Nebe a Pekla u konkrétního náboženství, resp. u konkrétní náboženské denominace. V naší odpovědi budeme vycházet z exegeze křesťanských kanonických ale i apokryfních a pozdějších beletrických textů, jelikož v populárních vyobrazeních posmrtného života z nich náš kulturní kontext čerpá nejvíce, ale také protože v tomto ohledu disponujeme více znalostmi než u ostatních náboženství. Má-li dotazující zájem o obdobnou úvahu nad posmrtnými místy ve tradici jiné víry, stačí položit další dotaz a my dle něj přizpůsobíme své badatelské úsilí. (ii) Jednak také poznamenáváme, že budeme vycházet ze současného významu slova ekonomie. V Bibli je totiž slovu oikonomia vtělen teologický význam a znamená zde zhruba ´Hospodinův plán pro lidskou spásu´: Pavel z Tarsu v 1. Korinstským 9:16-17 uvádí: "Nemohu se chlubit tím, že kážu evangelium; nemohu jinak, běda mně, kdybych nekázal. Kdybych to činil ze své vůle, mám nárok na odměnu; jestliže jsem byl povolán, plním svěřený úkol [oikonomian pepisteumai]." Tehdy by naše odpověď musela mířit k vysvětlování toho, jak Nebe a Peklo zapadají do Božího plánu pro lidskou spásu. Dotazující ale patrně směřoval spíše k současnému chápání ekonomie jako pojmu zahrnujícího specifický vztah tržních subjektů a zákonné regulace hospodářství na určitém území. Pro více informací o svatopavelském pojetí ekonomie a o její teologické genealogii ovšem doporučujeme Agambenův text The Kingdom and the Glory.
Když Ježíš v synoptických evangeliích mluví o peklu, nakolik tím ukazuje na Údolí syna Hinnoma (gej ben Hinom), místo poblíž Jeruzaléma, jedná se o místo obětí pohanským bohům, které bylo později užíváno jako skládka, na níž docházelo k odbytu čehokoli nechtěného. Z tohoto doslovného hlediska je ekonomickým systémem ´pekla´ pouze likvidace odpadního materiálu; místo, kde peklo bylo, spadalo do širšího ekonomického projektu jako veřejná služba či jako princip občiny (commons). Opomeneme ekleziální výklad. V literární tradici pozdního středověku je pak jedním z nejvýznamnějších zobrazením pekla Dantovo Inferno. To slouží mimo jiné jako dobová kritika tehdejších ekonomických směrů v církevních kruzích, ale samo o sobě žádný ekonomický systém – ve smyslu vztahu výrobních prostředků a výrobních sil – nemá. Ač se trestané duše v několika pasážích Inferna i Purgatoria lopotí, úběžníkem jejich práce není výroba užitných hodnot, ale pouze jejich vlastní trestání právě nakolik je jejich práce bezpředmětná. Má-li dotazující zájem o to, jakým způsobem Dante kritizuje ve svém Pekle církevní ekonomické praktiky své doby (zejm. ve zpěvech VII. a XIX.), doporučujeme badatelské komentáře u jednotlivých zpěvů, které jsou kompilované Columbia University. To, jak Dantovo ekonomické uvažování bylo ovlivněno vzestupem drobného kupeckého kapitálu, kritikou františkánských scholastiků a úrokovou politikou církve je pak další relevantní okruh pro oblast zájmu dotazujícího. Vzhledem k opravdu hojné literatuře odkazujeme pouze toliko na handbooky k těmto tématům, které jistě podnítí plodnou rešerši.
Co se týče Nebe, badatelských cest, kterými se vydat, je ještě více. Obecná pojmová úvaha by nám napovídala, že jelikož Ježíšovo království "není z tohoto světa" a jelikož se k nám v Ježíšově době "přiblížilo", nastává eschatologicky v závěru dějin spásy, a bylo by tedy bezpředmětné, kdyby v tomto čase spočinutí v Boží milosti bylo ještě potřeba systematicky organizovat výrobu užitných hodnot. Proti takovému výkladu zániku lidské potřeby a tedy zániku ekonomie svědčí současné rekonstrukce učení historického Ježíše, pro nějž dle některých autorů mělo království boží (basileia tou theou) znamenat monarchickou suverénní vládu nad územím tehdejší provincie Judea. Pak by ekonomickým systémem nebe byl jednoduše systém antického výrobního způsobu s feudálními prvky a sedlinou římské koloniální správy. Ze současných rekonstrukcí historické postavy Ježíše včetně jeho politického projektu důsledně doporučujeme knihu How Jesus Became God historika Barta Ehrmana. To, jak se různí teologové a filosofové pokoušeli spojit ekonomické systémy s pojmem božího království je velmi přístupným způsobem kompilováno v přehledové studii Jana Motála Radikální teologie. Pro badatelské záměry dotazujícího také odkazujeme na tradici teologie osvobození (liberation theology), která tematizuje právě ekonomické otázky víry a také motiv zjednávání Božího království na zemi. V této tradici je Nebe zpravidla pojato jako ježíšovský ideál realizovaný v silném sociálním státu, který uspokojuje všechny lidské potřeby a odbourává jakékoliv osobní překážky štěstí. Opět odkazujeme jen obecně na handbooky a přehledové publikace pod heslem teologie osvobození.
Na Vaši otázku by tedy různí autoři odpověděli různými způsoby. Na základě doporučené literatury a směrů by naše knihovna ráda věřila, že Peklo žádným ekonomickým systémem řízeno není, jelikož je prázdné a Nebe také ne, protože odstranilo nedostatek coby základní předpoklad veškerého hospodářství.
Děkujeme za dotaz a přejeme příjemné čtení!
AGAMBEN, Giorgio; CHIESA, Lorenzo a MANDARINI, Matteo. The Kingdom and the Glory: For a Theological Genealogy of Economy and Government (Homo Sacer II, 2). Stanford: Stanford University Press, 2011. ISBN 978-0-8047-6016-4.
https://digitaldante.columbia.edu/[…]/
MOTAL, Jan. Radikální teologie. Praha: Herrmann, 2023. ISBN 978-80-87054-86-4.
Filozofie a náboženství
--
Knihovna Filozofické fakulty UK
06.11.2025 09:55