Pohádky filmové - česká tradice?

Text dotazu

Dobrý den,
prosím vás, nevíte proč v Česku jsou tak populární pohádky filmové? Je nějaká literatura, která by se zabývala tímto fenoménem?
Předem děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

 informace k odpovědi jsme hledali v několika zdrojích, nejspíš by se našli ještě v některých dalších; pohádka je opravdu fenomén a mnoho autorů se snaží tento fenomén popsat, rozebrat, analyzovat, zpracovat, nějak uchopit.

Ve filmových pohádkách se odráží práce výborných českých scénáristů, režisérů, produkčních společností, samozřejmě herců, kteří jsou ochotni a navíc moc rádi, v pohádkách hrát a to všechno dohromady je česká filmová škola, která má jméno nejen u nás, ale i za hranicemi naší vlasti.

 

Pohádka má svoji specifickou psychologickou funkci.

I dospělý člověk zpracovává nedostatky a nepříjemnosti denního života nejen aktivně, reálnou činností, směřující к jejímu odstranění, ale uchyluje se také do neskutečnosti. Nejsou už to jen pohádky, ale jiná literatura, divadlo, film, kde se v nejjednodušším případě splňuje jeho přání (prosté snění) a kde jsou vyjadřovány jeho vlastní city a myšlenky většinou lépe, než by to dovedl sám...

Zdroj: ČERVENKA, Jan. O pohádkách: sborník statí a článků. Praha: SNDK, 1960. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5940fb60-f1f2-11e7-8226-005056827e52

 

Pro nás v této chvíli je důležité si definovat žánrové postavení filmové pohádky. To, proč je a byla tak oblíbená a co je jejím specifikem z hlediska obsahu oproti jiným pořadům a filmům, ať už pro děti nebo dospělé...

Pohádka  rozlišuje svět pouze na dobrý a zlý, černý nebo bílý. To nic nemění na tom, že pohádky jsou vyprávěny velmi realisticky, se vší popisností a věrohodností.

Evokují v nás přirozenou představu, že " takto nějak se to doopravdy stalo ". Děti tomu opravdu věří – dospělí to akceptují. Filmaři totiž dobře vědí, že pohádky pro děti, zároveň mají za úkol bavit dospělé. Ať už ty, kteří svou ratolest do kina doprovázejí, tak ty, kteří již znají pohádkový příběh nazpaměť a chtějí od filmu něco víc, než jen odpověď „jak to dopadne“.  To, že jsou pro nás pohádkové příběhy tak nedotknutelné, je dáno tím, že pohádky byly předávány z generace na generaci a ty další generace příběhy svých předků přijaly jako jistý fakt, na kterém nejde nic měnit, něco, co je absolutní...

Čerpáno z bakalářské práce  - https://theses.cz/id/dtyrr7/BP_Borkovcova_Vendula_.pdf

 

Doporučujeme k prostudování např.:

Filmový smích Václava Vorlíčka. Praha: Národní filmový archiv, 2005.

Film a pohádka: sborník textů ke stejnojmennému cyklu 30. Letní filmové školy v Uherském Hradišti 2004. Uherské Hradiště: Letní filmová škola, 2004.

NYTROVÁ, Olga, STRACHOTA, Václav. Králové, královny, princové a princezny českého filmu aneb...Praha: Formát, 1998.

GRACLÍK, Miroslav, NEKVAPIL, Václav. Tři oříšky pro Popelku: příběh legendárního filmu a jeho tvůrců. Praha: Dobrovský, 2014.

TAUSSIG, Pavel. Český biják. Praha: Slávka Kopecká, 2009.

LAUDIN, Radek Nejznámější pohádková místa křížem krážem po Česku. Praha: Fragment, 2008.

SKOPAL, Pavel. Tři oříšky pro Popelku. Praha: Národní filmový archiv, 2016.

Obor

Divadlo, film, tanec

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

21.11.2018 19:35

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu