podrobné informace o životě plameňáků

Text dotazu

podrobné informace o životě plameňáků

Odpověď

Dobrý den,

plameňáci (Phoenicopteriformes) je řád ptáků příbuzných vrubozobým. Mají silný zahnutý zobák, krk a nohy velmi dlouhé. Loví drobné korýše cezením bahna přes zobák.
Všechny druhy - je známo 6 druhů - jsou vázány na stojaté vody, hlavně na velká jezera včetně slaných a vysokohorských. Obývají dokonce i nehostinné, silně alkalické vody, ve kterých většině jiných živočichů hrozí poleptání.
Plameňáci obývají mokřadní biotopy, sladké, slané i brakické vody. Mimo dobu hnízdění nejsou vázáni na jednu oblast, ale migrují na vzdálenost až tisíců kilometrů. Dokáží vyvinout rychlost až 60 km/h a přelétají hlavně během noci. V přírodě se dožívají okolo 35-50 let, v zajetí dokonce až 77-80 let. Jsou loveni predátory, jako jsou čápi marabu, paviáni nebo další druhy opic.

Nejrozšířenější plameňák růžový je středně velký pták a zřejmě nejznámější zástupce své čeledi. Vyskytuje se na největší ploše země zasahující přes jih Evropy do jižní Asie. Je největším druhem plameňáka, dosahuje výšky 110–150 cm a váhy 2–4 kg. Plameňák malý je naopak nejmenším, ale zároveň nejpočetnějším druhem plameňáka. Jeho populace se odhaduje na 2,5 milionu jedinců.

Plameňáci hnízdí ve velkých koloniích na slaných i sladkých vnitrozemských jezerech, bažinách i na mělčinách u mořského pobřeží.
I když se plameňáci sdružují do velkých hejn čítajících až 200 000 ptáků, obří hejna mohou mít až dva miliony členů. neudržují mezi sebou téměř žádné vazby. Základní sociální jednotkou je pár samec-samice, mezi kterými je silný vztah. Do kolonií se sdružují hlavně proto, aby se vyhnuli predátorům.

Působivé jsou jejich hromadné námluvy, při kterých mnoho tisíc ptáků jako obří růžový proud prochází mělkou vodou, s nohami propnutými a s vysoko vztyčenou hlavou, a trhavě se rozhlíží ze strany na stranu. V době hnízdění vybudují rodiče z bláta homolovitou hnízdní kupu s jamkou na vrcholku a oba se pak střídají v zahřívání vajec.

Páření předchází hromadné námluvy, při kterých samice preferují samce se sytě vybarveným peřím. Je to totiž jasný signál toho, že se jedná o zdatného dobře živeného jedince, který bude mít silné a zdravé potomky. Pozoruhodné je hromadné páření plameňáků malých, kdy se stovky ptáků pohybují jako na povel s nataženými krky nahoru a dolů. Vytvořené páry jsou spolu několik sezón.

Hnízdo je kuželovitá stavba z hlíny a bahna, vysoká až 60 cm. Samice většinou snáší jedno bílé vejce, na kterém sedí oba rodiče 28–31 dní. Mláďata mají po vylíhnutí „normální“ zobák, takže než se jim vytvoří ten pro filtrování, jsou krmena rodiči sekretem z volete, tzv. voletním mlékem. To vzniká odlupováním epitelové výstelky volete a je bohaté na bílkoviny a tuky. Mláďata plameňáků jsou šedivá a v koloniích vytváří „školky“, ve dvou týdnech se jim začíná zakřivovat zobák a začínají sama přijímat potravu. Mláďata mají šedé peří, do růžova se plně vybarví až ve 3 – 4 roce života, kdy pohlavně dospívají.

Plameňáci se živí převážně drobnou potravou, jako jsou sinice (rod Spirulina) a drobní korýši (žábronožka solná). Dále se živí měkkýši, červy, larvami hmyzu.

Zbarvení peří se pohybuje od bílé přes růžovou až po červenou barvu, letky na křídlech jsou černé. Růžové zbarvení je způsobeno karotenoidovými pigmenty, které pták získává ze své potravy. Čím je potrava na tato barviva bohatší, tím je barva peří sytější.
Plameňáci se živí převážně drobnou potravou, jako jsou sinice (rod Spirulina) a drobní korýši (žábronožka solná). Dále se živí měkkýši, červy, larvami hmyzu.
Karotenoidy se nacházejí především v sinicích a v tělech korýšů (například žábronožek), a působením jaterních enzymů rozloží na růžové a oranžové pigmentové molekuly. Ptáci, kteří konzumují hlavně sinice, mají výraznější zbarvení.

Plameňáci chovaní v zajetí jsou pro udržení či získání krásné barvy krmeni potravou obohacenou o korýše či beta-karoten a kantaxantin, jinak by měli bílou, případně jen slabě narůžovělou barvu.

Ještě jedna zajímavost : zatímco člověk potřebuje k tomu, aby dokázal stát, vynaložit svalovou námahu, u plameňáků působí gravitace a dokáže stát na jedné noze. Když se noha zacvakne, současně se posune tak, že je při pohledu shora pařát přesně veprostřed pod tělem. Noha se tak lehce vychýlí a tělo, které ji shora zatíží, způsobí, že je pták zcela stabilní, aniž by musel vykonávat svalovou námahu.
Při letu, hnízdění nebo sbírání potravy vydávají plameňáci vydávají různé zvuky. Jejich volání připomíná kejhání hus.

Plameňáci obývají  území Afriky, Madagaskaru, jihozápadní Asie (včetně Turecka) a Kazachstánu, jižní Asie (pobřežní regiony Indie) a jižní Evropy (včetně Španělska, Portugalska, Řecka, Itálie, Kypru, Chorvatska, Černé Hory, a Camargue ve Francii). Občas je plameňák růžový považován za poddruh plameňáka karibského (Phoenicopterus ruber), a proto se u něj můžeme setkat i s názvem plameňák růžový starosvětský (Phoenicopterus ruber roseus). Je blízce příbuzný plameňáku chilskému.

zdroj : Malá československá encyklopedie. Praha : Academia 1986
https://www.mundo.cz/plamenaci
http://www.izoo.eu/plamenaci
https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat/184-aktualne-ze-zoo-praha/novinky-u-zvirat?d=258-plamenak-ruzovy&start

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

05.01.2021 14:52

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu