Počasí v historicky vzdálených dobách

Text dotazu

Dobrý den ,chtěla bych vědět, z jakých podkladů by
bylo možné stav počasí v českých zemích do historicky vzdálené doby
(konkrétně až k r.900).

Odpověď

 Dobrý den,

omlouváme se za opožděnou odpověď na Váš dotaz. Proměnám klimatu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibližně za posledních tisíc let se velmi podrobně věnuje publikace "Velká kniha o klimatu Zemí koruny české". Autoři čerpali informace pro tuto knihu především z dobových pramenů, které mají vztah k té části střední Evropy, jejíž podstatnou část zaujímaly Země Koruny české. V úvodních kapitolách publikace jsou popsány metody, jimiž autoři k pramenům přistupovali a jak ze získaných údajů vyvozovali výsledné charakteristiky počasí v jednotlivých časových úsecích.

K historickým dokumentům využívaným  ke studiu podnebí v českých zemích patří různé anály a kroniky, minuce, hospodářské a kancelářské kalendáře a diáře, osobní dokumenty a zápisky, středověké astrologické pranostiky, efemeridy , tj. astronomické ročenky, které sloužily k pozorování nebeských těles (součástí mohou být aktuální poznámky o počasí, úrodě, přírodních úkazech atd.), vědecké a odborné spisy a traktáty (zejména dobová hospodářská literatura obsahuje přímé i nepřímé informace o počasí a přírodních jevech), hospodářské zápisy a hlášení o výnosech obilí, úrodách vína a jeho jakosti, hospodářské raporty, urbáře a ceníky zemědělských produktů a potravin, paměti a záznamy selských písmáků, záznamy o vodních stavech a o trvání ledových jevů na tocích, dobové informační bulletiny, ručně psané a tištěné noviny o mimořádných událostech a jevech, vyhlášky, cirkuláře, mapy, plány a vyobrazení, lidové pranostiky a toponomastické názvy. V pozdějších obdobích, kdy již probíhalo měření s pomocí přístrojů, jsou zdrojem informací pak samozřejmě publikované či archivní záznamy těchto pozorování.

První konkrétní zprávy o počasí v českých zemích kronikářské provenience jsou již z konce 11.století. Byly však jen sporadické a zaznamenávány pouze na okraj významných politických událostí podle pisatelovy libovůle. Týkaly se pochopitelně povětrnostních extrémů, nelze však zaručit, že roky bez povětrnostních údajů měly "normální" průběh počasí. V literatuře je jako první konkrétní zpráva zmiňován zápis v Kosmově Kronice české o počasí během velikonočního týdne roku 1092, případně záznam Mnicha sázavské popisující zimu roku 974-5 jako těžkou. Období pohusitské a předbělohorské vytvořilo vhodné podmínky pro růst vzdělanosti a pěstování věd. Poznámky o počasí si zapisovali šlechtici i panští regenti, ale také lékaři, astrologové, vydavatelé minucí, kalendářů a prognostik. O systematických vizuálních pozorováních lze na českém území hovořit teprve od 30.let 16.století. První "dobrovolní" pozorovatelé začínali poznamenávat denní údaje o počasí na okrajích astronomických ročenek - efemerid.  Autory nejstarších pozorování jsou Jan z Kunovic (pozorování z období červenec 1533 - duben 1545 se týká převážně jihovýchodní Moravy), Jan Jeníšek z Újezda (zápisky z let 1544-46 z Klatovska), Jan Petříka z Benešova (záznamy z Č.Budějovic ze zimy 1555-56), Tadeáš Hájek z Hájku (červenec 1557 - únor 1558, zejména pozorování z Prahy), Jan Strialius (záznamy z let 1558-1582 především z Prahy, Litoměřic, Č. Budějovic, ale i Německa), Karel st. ze Žerotína (zápisky z let 1588-1589 převážně z Náměště nad Oslavou, ale také z Prahy, Německa a Rakouska), Matyáš Borbonius z Borbenheimu (záznamy z let 1596-1598, 1622). Důsledkem třicetileté války byl pokles zájmu o počasí, zápisy v kronikách ukazují, že v nichž počasí ustoupilo politickým událostem. K výjimkám patří záznamy kněze Bartoloměje Zelenky jeho působení v Táboře v letech 1680-1682.

Pravidelná  meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752 za Josefa Steplinga, z pozorování Steplinga a jeho řádových bratrů se zachovala bohužel pouze publikace o výsledcích měření.
Antonín Strnad, ředitel klementinské hvězdárny, má zásluhu na tom, že se od
1.1.1775 začaly v Klementinu pravidelně denně měřit meteorologické prvky, tato řada měření pokračuje dodnes. Strnad také podnítil zřizování meteorologických stanic mimo Prahu a zájemcům zapůjčoval přístroje. Staré záznamy o počasí v Čechách do roku 1700 shrnul do spisu "Chronologisches Verzeichniß; der Naturbegebenheiten in Böhmen von 633 bis 1700" vydaného v roce 1790. Za ředitele Carla Kreila začaly od roku 1841 vycházet ročenky "Magnetische und meteorologische Beobachtungen zu Prag". V roce 1851 byl pak ve Vídni založen Ústřední ústav pro meteorologii a zemský  magnetismus, do něhož z Pražské hvězdárny v Klementinu přešli Carl Kreil, Karel Jelinek a Karel Fritsch. Do Vídně pak zasílaly svá pravidelná hlášení pozorovací stanice rozmístěné po území monarchie.

Na Moravě prováděli ve 2.polovině 18.století meteorologická pozorování členové tzv. Zemědělské společnosti a po jejím zániku členové Meteorologického spolku v Brně (zal. 1811). Na Moravě se stalo běžným jevem uveřejňovat výsledky meteorologických pozorování, jsou však rozptýleny v řadě dobových periodik.  Pozorování na různých místech Moravy pokračovala i po roce 1828, kdy se Meteorologický spolek rozpadl. Nezdarem skončily snahy o spojení pozorovacích sítí na Moravě a v Čechách, o kterém Meteorologický spolek jednal s M.A.Davidem, ředitelem Pražské hvězdárny, který od roku 1817 také řídil meteorologické stanice Vlastenecko-hospodářské společnosti. Od roku 1861 působil na Moravě Přírodozpytný spolek, který si kladl za cíl obnovit meteorologická pozorování a za tím účelem budoval i síť pozorovacích stanic.

Další podrobnosti o vývoji pozorování počasí včetně odkazů na literaturu obsahující i výsledky konkrétních pozorování a měření naleznete v publikaci "Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku", zvláště v první kapitole. Řadu článků k tomuto tématu je možné vyhledat i v Bibliografické datatabázi Historického ústavu AV ČR (http://biblio.hiu.cas.cz/), ve vyhledávacím formuláři zadejte do jednotlivých polí slova počasí meteorolog klima a v rolovacím menu před jednotlivými poli pro  zadání dotazu vyberte operátor OR. Takto formulovaný dotaz můžete provést v obou nabízených databázích, v databázi BIBLIO jsme tímto způsobem nalezli 200 záznamů, v databázi BDCZ1 13 záznamů, i když samozřejmě ne všechny nalezené záznamy mohou být z vašeho pohledu relevantní. Při výběru další literatury se můžete orientovat např. i pomocí seznamu literatury, který je uveden na http://www.kar.zcu.cz/studium/KLIM.htm.

použitá literatura:
* KRŠKA, Karel; ŠAMAJ, Ferdinand. Dějiny meteorologie v českých zemích a na
Slovensku. Praha :  Karolinum, 2001. s.22-118. ISBN 80-7184-951-0.
* SVOBODA, Jiří; VAŠKŮ, Zdeněk; CÍLEK, Václav. Velká kniha o klimatu Zemí koruny české. [Praha] : Regia, 2003. s. 48-50. ISBN 80-86367-34-7. Recenzi knihy naleznete na http://www.ekolist.cz/recenze.shtml?x=2004797.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

29.06.2010 10:24

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu