-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den ,chtěla bych vědět, z jakých podkladů by
bylo možné stav počasí v českých zemích do historicky vzdálené doby
(konkrétně až k r.900).
Dobrý den,
omlouváme se za opožděnou odpověď na Váš dotaz. Proměnám klimatu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přibližně za posledních tisíc let se velmi podrobně věnuje publikace "Velká kniha o klimatu Zemí koruny české". Autoři čerpali informace pro tuto knihu především z dobových pramenů, které mají vztah k té části střední Evropy, jejíž podstatnou část zaujímaly Země Koruny české. V úvodních kapitolách publikace jsou popsány metody, jimiž autoři k pramenům přistupovali a jak ze získaných údajů vyvozovali výsledné charakteristiky počasí v jednotlivých časových úsecích.
K historickým dokumentům využívaným ke studiu podnebí v českých zemích patří různé anály a kroniky, minuce, hospodářské a kancelářské kalendáře a diáře, osobní dokumenty a zápisky, středověké astrologické pranostiky, efemeridy , tj. astronomické ročenky, které sloužily k pozorování nebeských těles (součástí mohou být aktuální poznámky o počasí, úrodě, přírodních úkazech atd.), vědecké a odborné spisy a traktáty (zejména dobová hospodářská literatura obsahuje přímé i nepřímé informace o počasí a přírodních jevech), hospodářské zápisy a hlášení o výnosech obilí, úrodách vína a jeho jakosti, hospodářské raporty, urbáře a ceníky zemědělských produktů a potravin, paměti a záznamy selských písmáků, záznamy o vodních stavech a o trvání ledových jevů na tocích, dobové informační bulletiny, ručně psané a tištěné noviny o mimořádných událostech a jevech, vyhlášky, cirkuláře, mapy, plány a vyobrazení, lidové pranostiky a toponomastické názvy. V pozdějších obdobích, kdy již probíhalo měření s pomocí přístrojů, jsou zdrojem informací pak samozřejmě publikované či archivní záznamy těchto pozorování.
První konkrétní zprávy o počasí v českých zemích kronikářské provenience jsou již z konce 11.století. Byly však jen sporadické a zaznamenávány pouze na okraj významných politických událostí podle pisatelovy libovůle. Týkaly se pochopitelně povětrnostních extrémů, nelze však zaručit, že roky bez povětrnostních údajů měly "normální" průběh počasí. V literatuře je jako první konkrétní zpráva zmiňován zápis v Kosmově Kronice české o počasí během velikonočního týdne roku 1092, případně záznam Mnicha sázavské popisující zimu roku 974-5 jako těžkou. Období pohusitské a předbělohorské vytvořilo vhodné podmínky pro růst vzdělanosti a pěstování věd. Poznámky o počasí si zapisovali šlechtici i panští regenti, ale také lékaři, astrologové, vydavatelé minucí, kalendářů a prognostik. O systematických vizuálních pozorováních lze na českém území hovořit teprve od 30.let 16.století. První "dobrovolní" pozorovatelé začínali poznamenávat denní údaje o počasí na okrajích astronomických ročenek - efemerid. Autory nejstarších pozorování jsou Jan z Kunovic (pozorování z období červenec 1533 - duben 1545 se týká převážně jihovýchodní Moravy), Jan Jeníšek z Újezda (zápisky z let 1544-46 z Klatovska), Jan Petříka z Benešova (záznamy z Č.Budějovic ze zimy 1555-56), Tadeáš Hájek z Hájku (červenec 1557 - únor 1558, zejména pozorování z Prahy), Jan Strialius (záznamy z let 1558-1582 především z Prahy, Litoměřic, Č. Budějovic, ale i Německa), Karel st. ze Žerotína (zápisky z let 1588-1589 převážně z Náměště nad Oslavou, ale také z Prahy, Německa a Rakouska), Matyáš Borbonius z Borbenheimu (záznamy z let 1596-1598, 1622). Důsledkem třicetileté války byl pokles zájmu o počasí, zápisy v kronikách ukazují, že v nichž počasí ustoupilo politickým událostem. K výjimkám patří záznamy kněze Bartoloměje Zelenky jeho působení v Táboře v letech 1680-1682.
Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752 za Josefa Steplinga, z pozorování Steplinga a jeho řádových bratrů se zachovala bohužel pouze publikace o výsledcích měření.
Antonín Strnad, ředitel klementinské hvězdárny, má zásluhu na tom, že se od
1.1.1775 začaly v Klementinu pravidelně denně měřit meteorologické prvky, tato řada měření pokračuje dodnes. Strnad také podnítil zřizování meteorologických stanic mimo Prahu a zájemcům zapůjčoval přístroje. Staré záznamy o počasí v Čechách do roku 1700 shrnul do spisu "Chronologisches Verzeichniß; der Naturbegebenheiten in Böhmen von 633 bis 1700" vydaného v roce 1790. Za ředitele Carla Kreila začaly od roku 1841 vycházet ročenky "Magnetische und meteorologische Beobachtungen zu Prag". V roce 1851 byl pak ve Vídni založen Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus, do něhož z Pražské hvězdárny v Klementinu přešli Carl Kreil, Karel Jelinek a Karel Fritsch. Do Vídně pak zasílaly svá pravidelná hlášení pozorovací stanice rozmístěné po území monarchie.
Na Moravě prováděli ve 2.polovině 18.století meteorologická pozorování členové tzv. Zemědělské společnosti a po jejím zániku členové Meteorologického spolku v Brně (zal. 1811). Na Moravě se stalo běžným jevem uveřejňovat výsledky meteorologických pozorování, jsou však rozptýleny v řadě dobových periodik. Pozorování na různých místech Moravy pokračovala i po roce 1828, kdy se Meteorologický spolek rozpadl. Nezdarem skončily snahy o spojení pozorovacích sítí na Moravě a v Čechách, o kterém Meteorologický spolek jednal s M.A.Davidem, ředitelem Pražské hvězdárny, který od roku 1817 také řídil meteorologické stanice Vlastenecko-hospodářské společnosti. Od roku 1861 působil na Moravě Přírodozpytný spolek, který si kladl za cíl obnovit meteorologická pozorování a za tím účelem budoval i síť pozorovacích stanic.
Další podrobnosti o vývoji pozorování počasí včetně odkazů na literaturu obsahující i výsledky konkrétních pozorování a měření naleznete v publikaci "Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku", zvláště v první kapitole. Řadu článků k tomuto tématu je možné vyhledat i v Bibliografické datatabázi Historického ústavu AV ČR (http://biblio.hiu.cas.cz/), ve vyhledávacím formuláři zadejte do jednotlivých polí slova počasí meteorolog klima a v rolovacím menu před jednotlivými poli pro zadání dotazu vyberte operátor OR. Takto formulovaný dotaz můžete provést v obou nabízených databázích, v databázi BIBLIO jsme tímto způsobem nalezli 200 záznamů, v databázi BDCZ1 13 záznamů, i když samozřejmě ne všechny nalezené záznamy mohou být z vašeho pohledu relevantní. Při výběru další literatury se můžete orientovat např. i pomocí seznamu literatury, který je uveden na http://www.kar.zcu.cz/studium/KLIM.htm.
použitá literatura:
* KRŠKA, Karel; ŠAMAJ, Ferdinand. Dějiny meteorologie v českých zemích a na
Slovensku. Praha : Karolinum, 2001. s.22-118. ISBN 80-7184-951-0.
* SVOBODA, Jiří; VAŠKŮ, Zdeněk; CÍLEK, Václav. Velká kniha o klimatu Zemí koruny české. [Praha] : Regia, 2003. s. 48-50. ISBN 80-86367-34-7. Recenzi knihy naleznete na http://www.ekolist.cz/recenze.shtml?x=2004797.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
29.06.2010 10:24