plíseň hrachová

Text dotazu

dobrý den , chtěla by jsme se zeptat , zda by mi nekdo nemohl poskytnout informace o plísni hrachové , v žádné mě dostupné literatuře to nemohu najít a na internetu se mi zobrazují pouze prostředky na jeji hubeni. potřebovala by jsme znát : příčiny , původce , vhodné a nevhodné prostředí pro její růst, případně hubeni ( mohou být i tzv. babské rady) a další jiné informace.pokud by bylo možno , tak i nějaký obrázek. předem všem děkuji.

Odpověď

Dobrý den, původcem plísně hrachu je houba Peronospora pisi, která je rozšířená ve všech oblastech pěstování hrachu. K napadení může dojít poměrně brzy, již ve stadiu 6-7 listů. Častější je pozdnější výskyt onemocnění. Choroba napadá všechny nadzemní části rostliny. Primární příznaky jsou vodnaté, žlutozelené skvrny na listových čepelích, popř. luscích. Skvrny bývají ostře ohraničené, rychle žloutnou a zasychají.  Na spodní straně ještě zcela  nezaschlých napadených listů, v místě poškození pletiva, vyrůstá šedavý, šedohnědý, někdy šedofialový povlak sporangioforů houby. Výskyt choroby a její četnost i intenzita jsou značně závislé na konkrétní lokalitě a průběhu teplot a množství srážek. Choroba se objevuje za vlhkého počasí (dlouhé období dešťů nebo vysoké vzdušné vlhkosti) v poměrně širokém rozmezí teplot 8-25°C, častěji na příliš brzy vysetých porostech.
Patogen přechází na stonky a lusky, na kterých prorůstá dovnitř a infikuje semena. Houba přezimuje ve formě speciálních výtrusů (oospor) na rostlinných zbytcích v půdě a v infikovaných semenech i několik let. Jako ochrana před tímto onemocněním se doporučuje sít zdravé, neinfikované nebo mořené osivo, pečlivě likvidovat posklizňové zbytky, využívat odrůdy s vyšším stupněm rezistence, nevysévat hrách pozdě. Ve vlhčích a studených lokalitách se také při pěstování hrachu na stejném pozemku vyžaduje osevní postup se čtyřletým (některé publikace uvádějí i pětiletý) odstupem.  Při akutním nebezpečí je možné použít některé fungicidy.

použitá literatura:
* VAVERKA, Slavoj. Zemědělská fytopatologie. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995. s. 77. ISBN 80-7157-167-9.
* HRUDOVÁ, Eva; POKORNÝ, Radovan; VÍCHOVÁ, Jana. Integrovaná ochrana rostlin. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, s. 70. ISBN 80-7157-980-7.
* Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. 3. doplněné vyd. Praha : [Martin Sedláček], 2003. s. 38. ISBN 80-86726-03-7.
* TÁBORSKÝ, Vladimír; ŠEDIVÝ, Josef. Rostlinolékařství : učebnice pro střední školy. Praha : Vydavatelství CREDIT, 1997. s. 192, 194. ISBN 80-902295-2-2.
* ROD, Jaroslav. Choroby zeleniny a brambor. Praha : Nakladatelství KVĚT, 1997. s. 63. ISBN 80-85362-30-9.

Fotografie rostlin napadených touto chorobu naleznete např. na http://www.viarural.com.ar/viarural.com.ar/agricultura/aa-enfermedades/peron
ospora-pisi.htm nebo v následujících publikacích:
* Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy. Brno : Biocont Laboratory ve spolupráci se Semo Smržice, c2005. s. 217. ISBN 80-901874-3-9.
* BöHMER, Bernd;  WOHANKA, Walter. Atlas chorob a škůdců okrasných rostlin, ovoce a zeleniny. Praha : Brázda, 2003. s. 199. ISBN 80-209-0317-8.
* Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. 3. doplněné vyd. Praha : [Martin Sedláček], 2003. s. 38. ISBN 80-86726-03-7.

Obor

Biologické vědy

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

21.10.2009 13:12

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu