Písně Hřbitove, hřbitove a La Paloma

Text dotazu

Dobrý den,
písně La Paloma a Hřbitove Hřbitove se náramně podobají a zřejmě mají společný původ. Prý ji do Mexika přivezli čeští dobrovolníci, když jeli pomáhat mexickému císaři Maxmiliánovi Habsburskému udržet vládu, ale je to pravděpodobně jen legenda. Dokážete prosím dopátrat, jak to skutečně bylo?

Odpověď

Dobrý den,

vypátrat původ písní a melodií, které se orální tradicí přenášely několik generací, není dost dobře možné. Vzpomeňme Smetanovu Vltavu a debaty nad tím, jestli byla dřív Smetanova verze, česká lidová píseň, švédská lidová píseň či izraelská hymna (protože onu melodii můžete skutečně ve všech těchto případech slyšet).

Pokud bychom vzali v potaz, že La Paloma je umělá píseň, odpověď je jednoduchá. Složil ji baskický skladatel Sebastián Iradier někdy kolem roku 1859 (poprvé vyšla v roce 1859 v Madridu). Ta se stala ihned obrovským hitem jak v Evropě, tak v Jižní Americe. Lidé si píseň prozpěvovali a také si k ní vytvářeli vlastní texty. Melodie se stala tak rozšířenou, že ji zpracoval třeba i Bizet ve své Carmen. Čím větší rozšíření v čase i v prostoru, tím menší šance na to, že si lidé pamatovali původního tvůrce a začali tak tuto melodii považovat za lidovou. A pokud k ní byl i český text, jako v případě Hřbitove, hřbitove, nedá se divit tomu, že jsme ji začali považovat za českou lidovou píseň.

Samozřejmě je také možné, že melodie je daleko starší a Sebastián Iradier ji jednoduše použil a vydal za vlastní. V tomto případě ovšem nemáme šanci určit, kde mohla vzniknout, či kde ji Iradier slyšel. Cestoval po západní Evropě a podle našich zdrojů navštívil i Mexiko a Kubu, ale žádné prameny neuvádějí, že by navštívil Čechy.

Legenda o českých dobrovolnících v Mexiku zní velice romanticky, a jako každá správná legenda nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. Je nicméně pravdou, že v 60. letech 19. století, mnoho Čechů, jakožto subjektů Rakousko-Uherského mocnářství, cestovalo do Mexika právě v návaznosti na Habsburka Maxmiliána, mladšího bratra císaře Franze Josefa. Co ovšem
nezjistíme je, jestli Češi přivezli píseň do Mexika, nebo ji naopak z Mexika přivezli zpět k nám.

Ve prospěch té druhé verze hovoří to, že princ Maxmilián si přál slyšet La Palomu před svou popravou mexickými revolucionáři, protože to byla prý jeho oblíbená píseň z mládí, kterou poznal během své námořní služby.
A možná tato smutná událost, Maxmiliánova poprava, inspirovala jeho české poddané, aby píseň otextovali oním "Hřbitove, hřbitove" a tuto verzi přivezli zpět do Čech. Je to ale jen další spekulace.


Obor

Hudba

Okres

Praha

Knihovna

Městská knihovna v Praze

Datum zadání dotazu

30.06.2020 13:34

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu