-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
asi mi nepomůžete, ale jeden z mých předků Jan Živný zemřel v Perovsku (dnes Kazachstán) v červenci 1915. (http://www.vuapraha.cz/soldier/13790484)
Hledal jsem marně nějakou souvislost a našel jsem pouze náhrobek nějakého jiného chudáka kdesi u Jablonce nad Nisou, který tam také zemřel. Zajímalo by mě, jestli tam snad byl nějaký zajatecký tábor, nebo jak se mohl můj předek dostat tak daleko.
Děkuji moc
Vážený pane ...,
s ohledem na rok úmrtí, je opravdu pravděpodobné, že tam byl Váš příbuzný umístěný jako zajatec. Tato lokalita je uvedena u řady zajatých rakousko-uherských vojáků v oficiálních seznamech ztrát - viz. https://kramerius.army.cz/search/r.jsp?forProfile=search&forProfile_sorting_dir=&debug=&sort=&q=Perovsk&issn=&title=&keywords=&author=&rok=&udc=&ddc=&shelfLocator=&physicalLocation= .
Můžete si zažádat o nahlédnutí do osobního spisu Vašeho předka ve Vojenském historickém archivu, kde se o něm můžete dozvědět více - kontakty: http://www.vuapraha.cz/kontakty., informace pro žadatele: http://www.vuapraha.cz/sites/default/files/documents/upozorneni_pro_zadatele_o_informace_z_vha.pdf .
Politické vědy. Vojenství
--
Vojenský historický ústav - knihovna
26.03.2018 08:00
- Perovsk se v současnosti nazývá Kyzylorda (Кызылорда), viz např. https://ru.wikipedia.org/wi[…]%BB%D0%BE%D1%80%D0%B4%D0%B0
- V roce 1917 bylo v Rusku 2,2 až 2,4 milionů zajatců, z převážné části rakousko-uherských (1,9 milionů). Bylo pro ně vybudováno asi 400 táborů, přičemž největší se nacházely ve východních oblastech na území Sibiře, Uralu a Střední Asie. Budovaly se až do únorové revoluce, ale nové tábory na východě přestali zakládat v roce 1916, protože byl vydán zákaz posílat tam práceschopné zajatce. Je také zmiňován lazaret pro zajatce v táboře u Perovska. Viz Концентрационные лагеря в России в годы Первой мировой войны, vydáno v časopise ВОЕННО-ИСТОРИЧЕСКИЙ ЖУРНАЛ dne 24/09/2015, autor: КОРНЕЕВ Владимир Владимирович , online: http://history.milportal.ru/[…]/
- Na stránkách o historii města Kyzylorda se mimo jiné píše: První světová válka přinesla změny v etnicko-demografické situaci regionu. Na počátku se sem v omezené míře stěhovali lidé z oblastí zasažených boji a po zesílení válečných aktivit začali do Kazachstánu a Střední Asie přicházet zajatci. V Kazalinsku a Perovsku se nacházely tábory pro rakouské zajatce. Po válce se většina vrátila do vlasti, ale někteří se rozhodli zůstat. Podle archivních údajů žilo roku 1926 v obci Umfeľda (Умфельда) blízko Kyzylordy 132 Rakušanů a vedly se rozhovory s rakouskou vládou o přesídlení jejich rodin do Kazachstánu a o pomoci Rakouska k jejich vybavení zemědělskou technikou. Viz Айтжан ОРАЗБАКОВ a Зейнеш АТЕЕВА, СУДЬБА И РОДИНА ЕДИНЫ. Vyšlo v časopise Кызылординские вести dne 6-2-2015, online: http://kzvesti.kz/[…]/5351-sudba-i-rodina-ediny.html .
Takže to vypadá, že Rusové, dokud jim síly stačily, systematicky odváželi zajatce na východ - asi aby nebyli tak snadno v dosahu nepřátelských armád, které by je mohly "osvobodit" a využít k dalším bojům.
Tolik ode mne vše. Citace nejsou profesionální (nechtěl jsem dělat transkripce z azbuky do latinky), ale snad je to takto srozumitelné a dohledatelné. Případně zkuste zadat do Googlu "кызылорда лагерь пленных Первая мировая война" (tam mi vyšly tyto články) nebo něco podobného a asi se dovíte víc - vypadá to, že se tomuto tématu věnovalo i několik dalších autorů.
Přeji Vám hodně úspěchů při dalším hledání.