Perchta z Rožmberka

Text dotazu

Dobrý den,
velice mne zaujal trpký život Perchty z Rožmberka v souvislosti s jejím manželstvím s Janem (Hanušem) z Lichtenštejna. Dle dopisů, které posílala svým příbuzným je jasné, že manželství nebylo nijak lehké a prý se tato zpráva brzy rozšířila mezi místní lid i mezi širší okruh české šlechty. Kromě několika šlechticů se proti Janu z Lichtenštejna ohradil i sám Jiří z Poděbrad, nikde jsem však nemohla najít, jakým způsobem.
Po tomto jeho zásahu mohla Perchta na nějakou dobu (tuším, že v řádu let) Jana opustit a odjet ke svým příbuzným. A ačkoli jsem za to osobně ráda, stále nemohu přijít na způsob, kterým by se tehdejší šlechtické manželské zvyklosti mohly, byť pod nátlakem samotného krále, takto obejít.
Děkuji Vám za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

Perchta z Rožmberka své příbuzné navštěvovala. V žádném z dostupných pramenů se však nepíše, že by se souhlasem Jiřího z Poděbrad utekla od manžela a v řádu několika let žila u svých příbuzných. Ano, problémy Perchtina manželství byly šlechtické veřejnosti známy a Perchta 30 let psala dopisy nejprve svému otci, posléze svým bratřím ( 25 česky psaných dopisů a 15 německy se dochovalo), dokonce je i pravděpodobné, že by v dané věci mohl intervenovat Jiří z Poděbrad, který byl zavázán bratru Perchty z Rožmberka Janu II., jelikož Jan podpořil královskou volbu Jiřího z Poděbrad, ale tehdejší křesťanský svět by neschválil odchod manželky od manžela. Proto Perchta v roce 1471 utíká z Mikulova nikoliv do Českého Krumlova k příbuzným, ale do benediktského kláštera (Schottenstift) ve Vídni. O dva roky později zemřel její manžel. Perchta si zřejmě Vídeň vybrala proto, že do ní byla provdána její dcera Alžběta (sňatek Alžběty s Jiřím z Pottendorfu (mimochodem z tohoto rodu byla Perchtina nenáviděná tchyně) se konal 20. února 1467). Perchta chtěla být blízko dceři a svým dvěma vnoučatům, neboť se synem Andreasem neměla dobré vztahy. Syn byl v 10 letech, což bylo v té době obvyklé, dán do výchovy otci. Andreas matce odloučení nikdy neodpustil, zemřel o několik let později při souboji. Perchta umírá 2. května 1476 patrně na mor. Přestože pomáhala nemocným, osud ji nešetřil. Přežila obě své děti i svá vnoučata, a tak veškerý svůj majetek odkázala v závěti svému zeti Jiřímu. Je pochována ve staré liechtensteinské hrobce v klášterním kostele Panny Marie u Skotů ve Vídni, kde mnohokrát nalezla pomoc a přístřeší.

 

Zdroj: JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. 419 s. ISBN 978-80-7277-403-6.

O návštěvách Perchty z Rožmberka u své rodiny se můžete dočíst v monografii Rožmberkové:

 

"Nejen citový chlad, ale i hmotná nouze - to byly základní charakteristiky Perchtina života střídavě na lichtenštejnských rezidencích Mikulově a Valticích, jež se stále znovu vracejí v jejích dopisech otci i sourozencům. Stesky, prosby o pomoc, ale i zájem o své nejbližší a v jistém smyslu pokora a odevzdanost, s níž Perchta svůj úděl snášela a s níž se dovedla radovat z maličkostí (především pak z možnosti občasných úniků z Mikulova na Krumlov, ..."

Zdroj: BALOG, Peter et al. Rožmberkové: rod českých velmožů a jeho cesta dějinami. Vyd. 1. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2011. 751 s. ISBN 978-80-85033-31-1.

 

Doplňková literatura:

BŘEZINA, Karel. Slavné bílé paní: [příběhy 7 bílých paní]: Bílá paní Markéta z Hradce, Bílá paní Perchta z Rožmberka, Bílá paní pernštejnská, Bílá paní velhartická, Bílá paní dřínovská, Bílá paní žerotínská, Bílá paní starojičínská. [Česko]: Karel Březina, 2004. 48 s. ISBN 80-239-2633-0.

NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové: životopisná encyklopedie panského rodu. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.

KRUMLOWSKÝ, Felix. Ututlané dějiny, aneb, Záhady slavných postav naší historie. [Praha]: Petrklíč, 2008. 269 s. ISBN 978-80-7229-189-2.

VAŘEKA, Marek. Jan Adam I. z Liechtensteina - ekonom, politik a mecenáš = Johann Adam I. von Liechtenstein - Ökonom, Politiker und Mäzen: (30.11.1657-16.6.1712). Vyd. 1. V Ostravě: Filozofická fakulta Ostravské univerzity, Centrum pro hospodářské a sociální dějiny, 2013. 57 s. Documenta Liechtensteina. Series Nova. ISBN 978-80-7464-224-1.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.02.2014 11:20

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu