Patriotisches Tageblatt

Text dotazu

Dobrý den, mohli byste mi prosím poskytnout stručnou informaci o listu Patriotisches Tageblatt? Děkuji Vám

Odpověď

Dobrý den,

charakteristiku listu Patriotisches Tageblatt se mi podařilo dohledat v publikaci Noviny a časopisy na Moravě a ve Slezsku do roku 1918, viz níže.

Ve vývoji rakouského novinářství představuje novým pojetím novinářské práce mezník list, který v brněnském novinovém úřadě vydával Chr. A. André, pedagog, výzkumník a organizátor vědeckého a osvětového života v Brně. Patriotisches Tageblatt für die Kaiser! König! Erblande vycházel v letech 1800-1805. Stal se nejen moravskou, ale také celorakouskou veřejnou tribunou. Redaktor poučený z evropských novin a časopisů nepřebíral jen informace již jinde otištěné, ale organizoval spolupracovníky z celé monarchie, a nikoli ledajaké. Nejvýznamnějším spolupracovníkem byl pastor protestantské obce v Brně a šiřitel idejí svobodného zednářství V. H. Riecke. Široký okruh inteligence, který kolem novin André shromáždil, dodával látku, jež obsáhla zkušenosti průmyslové praxe a hospodářského života a orientoval čtenáře v politických, sociálních a kulturních otázkách života. Noviny se staly fórem, jež propagovalo Kantovu filozofii. Na stránkách Tageblattu byl rovněž kladně hodnocen epochální význam francouzské revoluce pro vývoj společnosti. André odhaloval falešnost ideologie, kterou se řídila vláda Františka II. a dostával se často do sporu s brněnskou cenzurou. Roztrpčen šikanováním, rozhodl se sám vydávání novin zastavit. Bohatá korespondence, kterou získal od dopisovatelů, vystačila ještě dlouho po zániku Tageblattu zásobovat časopisecké podniky brněnského novinového úřadu. Patriotisches Tageblatt se stal školou německých publicistů. Náležel к nim především K. J. Jurende, reformátor rakouského kalendářnictví a horlivý vydavatel periodik v Brně, vídeňský publicista K. F. Suntinger a další.

Nabízí se otázka, z jakého důvodu Patriotisches Tageblatt nevycházel ve Vídni. Důvod lze hledat nejen v osobě vydavatele, který byl působením spojen s Brnem a v podpoře, kterou mu na Moravě poskytli příslušníci šlechty, podnikající v průmyslu a v zemědělské výrobě, ale také společně pociťovaná potřeba organizovat v monarchii veřejnost proti byrokratickému vídeňskému centralismu a jeho přehmatům v provinciích. To ovšem neznamená, že se André zřekl působení na vídeňské centrum. Plně si uvědomoval výhodu Brna, jež mělo s Vídní výborné spojení a noviny zaměřil také к vídeňskému prostředí. Ve vývoji německé žurnalistiky lze právem mluvit o Brnu jako o předměstí Vídně již na samém počátku 19. století. Vídeň představuje v dějinách moravských a zejména brněnských novin a časopisů i jinak zajímavou kapitolu. Platí-li pro literaturu v habsburské monarchii v období absolutismu, že vytvářela navzdory jazykovým rozdílnostem specifika společného literárního a kulturního vývoje v předbřeznovém období, pak nelze eliminovat ani vliv novin a časopisů v německém jazyce na rozvoj českého novinářství a žurnalistiky vůbec. Specifikem německého tisku na Moravě ovšem zůstalo, že nalezl odběratele ve Vídni, Štýrském Hradci a dalších kulturních centrech vnitrorakouských zemí a v Uhrách. Český tisk na Moravě hranice země nepřesáhl. To ovšem nevylučuje, že si brněnský novinář mohl stěžovat čtenáři, že vídeňské no- viny nevěnují pozornost zprávám a úvahám v moravském tisku. 

KUBÍČEK, Jaromír. Noviny a časopisy na Moravě a ve Slezsku do roku 1918: literatura a prameny, sbírky, bibliografie. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, c2001. Bibliografie a prameny k vývoji Moravy. ISBN 80-7051-133-8. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:7f764b34-9e17-11e0-a742-0050569d679d
Další charakteristika pochází z Vlastivědné věstníku moravského (2014, 66, s. 109, Christian Carl André. К 250. výročí narození spoluzakladatele Moravského zemského muzea):

Další tvůrčí aktivita, které André věnoval podstatnou část své profesní dráhy, byla novinářská a vydavatelská činnost. Z novinových titulů vydávaných v Brně byl jeho prvním časopisem Patriotisches Tageblatt für die Kaiserl. Königl. Erblande, vycházející v letech 1800-1805. List věnoval pozornost otázkám ekonomickým, technologickým i uměleckým a šířil znalosti užitečné pro tovární výrobu, řemesla a obchod. Reprezentoval tak první široce založený pokus zvýšit úroveň nejširších vrstev. Patriotisches Tageblatt je pojetím novinářské práce považován za mezník ve vývoji nejen brněnského, ale rakouského novinářství vůbec.

Vlastivědný věstník moravský. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1946-. ISSN 0323-2581. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:73450600-5a7e-11e4-a6f0-5ef3fc9ae867

Obor

Informace o vydaných dokumentech

Okres

Brno-město

Knihovna

Moravská zemská knihovna v Brně

Datum zadání dotazu

10.06.2021 14:11

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu